Sri Lanka, postřehy z fotografické cesty

Při mých cestách za fotografování zvířat začínám zjišťovat, že to s tou přírodou ve světě není zase tak špatné. Posledním důkazem je toho cesta na Sri Lanku, během tří týdnů jsem tam nafotil tolik zvířat, co během dvou cest do Kostariky. Ačkoli měl být příspěvek stručným shrnutím, nějak se mi to zvrhlo...

Ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis) Ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis) White-throated Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. prosince 2007 8:31:31, řeka Madu, Balapitiya (Sri Lanka) Očekávání Jak už jsem psal tady, byla cesta za fotografováním zvířat na Sri Lanku mým prvním výjezdem do Asie. Před odletem jsem si vůbec nedokázal představit, jaké podmínky mě tam čekají, jací jsou tam lidé a především, jestli tam bude fotografovaní přírody natolik atraktivní, jako v mojí milované Kostarice.
Stručně mohu říci, že mě Sri Lanka v mnohých ohledech překvapila, místní lidé byli příjemnější než v Latinské Americe, bez všudypřítomného obtěžování a neustálého strachu o fotografickou techniku. Na ostrově jsem se cítil velmi bezpečně, dokonce jsem se párkrát přistihl při tom, že jsem odešel na večeři a fotografický batoh jsem nechal nestřežen na pokoji. Kdo mě zná ví, že je to věc nevídaná.
A co zvířátka? Fotografické orgie. Dnes, první řádky píšu dva dny před odletem domů, jsem v notebooku napočítal celkem 84 vyfotografovaných druhů zvířat (především ptáci, ale i savci a plazi), 28 druhů vážek, mnoho motýlů a dalších exotických hmyzáků. Tím vyfotografovaných myslím, že se jedná o fotografii plnohodnotnou (prezentace možná minimálně ve formátu A3). Dalších mnoho druhů jsem pouze pozoroval nebo nepěkně zachytil na paměťovou kartu. Co se týká příležitostí pro fotografovaní živé přírody, předčila Sri Lanka moje očekávaní. A to i s jedním velkým zklamáním, z bezpečnostních důvodů zavřeným národním parkem Yala.

Volavka hnědohřbetá (Ardeola grayii grayii) Indian Pond
Heron Volavka hnědohřbetá (Ardeola grayii grayii) Indian Pond Heron, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. prosince 2007 7:26:18, řeka Madu, Balapitiya (Sri Lanka) Ptáci Jak každý ví, mojí největší libůstkou jsou volně žijící ptáci. Proto jsem fotografováním opeřenců strávil nejvíce času. Nejčastěji fotografovaným druhem byla vlha východní (Merops orientalis) a vlha modroocasá (Merops philippinus), to především pro Honzu Vebera, který se pravděpodobně kvůli vlhám na ostrov také vypraví. Nejintenzivněji jsem naháněl ledňáčka hnědohlavého (Halcyon smyrnensis fusca). I když jsem tím strávil času hodně, podařilo se dost fotografií, klidně bych jej fotil opět. Nejčastěji pozorovaným druhem byla volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), všudypřítomná na rýžových polích a na pastvinách dobytka. Nejvíce vydřená je pak fotografie mandelíka indického (Coracias benghalensis), který je děsná mrcha, fotografa se bojí a zdrhá vždy, když na 50 m zahlédne teleobjektiv. Jako nejkrásnějšího ptáka Sri Lanky vyhlašuji ostnáka bažantovitého (Hydrophasianus chirurgus), jeho toporný krok na obrovských nohách po velkých listech leknínů mě okouzloval na jezeře Wirawila. Jako nejsmolnější pak vidím nahánění rybaříka jižního (Ceryle rudis), přestože několik fotografií vzniklo, není to ono. Na ostrově žije pět druhů ledňáčků, čtyři z nich jsem fotografoval. A samozřejmě, moje ucelená kolekce amerických volavek dostala asijské kamarádky. Přibližně ze 3/4 fotografovaných ptáků na ostrově se jednalo o nové druhy, které můj archiv postrádal (včetně několika druhů pro Sri Lanku endemických).

Savci
Nebyli to jen ptáci, na ostrově žije mnoho savců, včetně toho druhého největšího, slona indického. Ačkoli jejich fotografie nejsou přesně to, co jsem si vysnil, k prezentování je toho dost. Na ostrově žije i několik druhů opic, potkávali jsme je pravidelně, časem se objeví v Galerii Fotobanky. Pak to byly veverky, kaloni, netopýři nebo třeba mangusty. Bohužel, jak už jsem nakousl v úvodu, do národního parku Yala jsme nebyli z bezpečnostních důvodů vpuštěni, tzn. leopard cejlonský se nekonal.

Vážky Malou náhražkou bylo fotografovaní exotických druhů vážek. Pro kolegu Juraje Macka to byla při cestě po Sri Lance hlavní náplň, tak jsem se rozhodl mu trochu konkurovat. Konečný počet vyfotografovaných druhů se pravděpodobně dnes zastavil na čísle 28, pozorováno jich bylo ještě víc, ale například tropická šídla se moc fotografovat nedala. Přestože bude mít Juraj jistě o pár druhů vážek víc, můžu se pochlubit tím, že mám dva druhy, které Juraj nepotkal. Celkově jsem byl jako hledač nových druhů vážek hodnocen chvalitebně. Vážek by bylo víc, ale stejně jako u mého fotografování ptáků, na nás ve vodě číhala dvě velká nebezpečí, kvůli kterým jsem do vody s fotoaparátem lezl méně, než je při mém fotografování obvyklé (podrobnosti níže).

Kormorán indomalajský (Phalacrocorax fuscicollis) Kormorán indomalajský (Phalacrocorax fuscicollis) Indian Cormorant, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. prosince 2007 8:10:12, řeka Madu, Balapitiya (Sri Lanka)Nebezpečí pro fotografa. Divoká příroda na Sri Lance má pro fotografa připraveno několik nástrah. Tím nejnebezpečnějším, a po naší zkušenosti velmi reálným, je setkání s jedovatou kobrou. Tento hadí zabiják místních zemědělců si libuje v prostředí, kde jsme i my nejčastěji vyhledávali zvířata. Nejčastěji to byly břehy potoků a rákosiny jezer, okraje vodních kanálů u cest nebo rýžová pole. Kobru jsem v bezprostřední blízkosti zahlédl dvakrát (tak blízko, že na tak krátkou vzdálenost nemohl objektiv Canon 400/5,6 L USM zaostřit). Nejsilnější zážitek byl při vyplašení dvou pařících se kober na hustě zarostlém břehu jezera, když jsem fotografoval čápa zejozoba asijského (Anastomus oscitans). Ještě nyní, když si vybavím jejich půl metru nad zemí propletené hlavy, prodělávám lehký infarkt a ježí se mi chlupy na celém těle. Jedinou radou, jak toto riziko minimalizovat, je vyhýbat se místům, která mají kobry rády. Na to ale neslyším, to bych tady nic nevyfotil. Nakonec jsme to ve zdraví přežili a nemuseli jsme podstoupit místní léčbu (jediná vhodná pro přežití) a tím je okamžité odřezávání postižené tkáně.
Druhým zabijákem převážně na okrajích mělkých jezer je krokodýl bahení (Crocodylus palustris), toto na první pohled líné a při pozorování na větší vzdálenost až polomrtvé zvíře se dokáže poměrně rychle vybičovat k akci, čehož jsem byl svědkem v národním parku Bundala. Tentokrát to odnesla pouze dlouhokrká anhinga, ale pohled na krokodýla v akci byl odstrašující. Dávám si závazek, že nějakou dobu nepolezu pro fotografování ptáků v tropech do vody, která bude mít hloubku více jak 40 cm.
Titěrným nebezpečím jsou proti tomu pijavice v deštném pralese Sinharaja. Před jejich výskytem jsem byl varován, ale jejich rychlost, s jakou se dokážou hbitě dostat do oblasti holé kůže jsem obdivoval. Stačilo se zastavit pro fotografie endemické ještěrky pouze na půl minuty a hned jste jich měli na sobě několik. Největší humus je, když si na chvilku pro vydechnutí odložíte fotografický batoh, pijavice ihned nastoupí a to si je pak sundáváte z vyšších partií těla než jsou lýtka. Je to humus, ale neškodný, při opatrném odstranění zůstává pouze krvácející ranka, pijavice žádné nemoci nepřenášejí. Na rozdíl od všudypřítomných komárů, na které neplatí ani repelenty s 50% koncentrací účinné látky DEET.

Bezpečnost na ostrově Jak pozorný divák zpravodajství ze světa ví, konflikt mezi Sinhálci a Tamily (Tygři osvobození tamilského Ílamu – LTTE) rozhodně neutichl. Bombové útoky jsou na denním pořádku a každý den je místní zpravodajství bohatší o další útok třeba na nevinně projíždějící autobus. Pro náš klid to bylo pouze v jiných částech ostrova, přesto sílící ofenziva Tamilských tygrů významně poznamenala naší cestu a můj sen o pozorování levharta cejlonského. Vzhledem k operacím Tamilů v oblasti národního parku Yala, byla lokalita pro jakékoli civilisty uzavřena. Právě na přelomu listopadu a prosince, napadli Tamilové posádku vojáků hlídkující na území parku. Ani mě nenapadlo pokoušet se do parku nějak dostat, za to mi fotografie levharta líně chrnícího na stromně nestojí. Doufám, že někdy v budoucnu bude park opětovně otevřen a já budu mít další důvod se vrátil do této na přírodu velmi bohaté země.

Hulman rudolící (Trachypithecus vetulus vetulus) Hulman rudolící (Trachypithecus vetulus vetulus) S. Lowland Wetzone Purple-Faced Langur, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/400 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. prosince 2007 7:47:08, řeka Madu, Balapitiya (Sri Lanka) Pokračování po příletu:

Fotografická technika Jako vždy před delší cestou, jsem se opět děsil, co to z fotografické techniky v terénu odnese tentokrát. Obvykle je to blesk, nebo alespoň ztracená krytka objektivu. Fotografování zvířat v tropech není zoopark ani sokolnická show, proto není nouze o drobné nehody. O to víc mě nyní překvapuje, že vše fungovalo a že jsem dokonce přivezl vše zpět domů. Jedinou „drobností“ bylo, že mi asi týden ve vedru a vlhkosti, pravděpodobně díky vadnému trafu, nedobíjel akumulátor mého ultrapřenosného notebooku Sony Vaio. Když se ochladilo pod 35° C opět s drobnými výpadky šlapal. V období nefunkčnosti mi na promazávání skvěle posloužil naprosto dokonalý displej fotoaparátu Canon EOS 1D Mk III, kdy zejména po setmění notebook plně nahradil a dokázal rychle zredukovat 4 GB fotografií na CF kartě na 1 GB.
Samostatnou kapitolou by bylo vychvalování schopností fotoaparátu Canon EOS 1D Mk III. Před odjezdem jsem po oficiálním přiznání vadné výrobní série zastoupením firmy Canon, odjížděl s obavami (dokonce i s vypůjčeným záložním 20D, Vašku díky), ale nyní už nepochybuji, investice do 1D Mark III se vyplatila. Autofokus šlapal ve všech podmínkách dokonale, pokud je něco neostré, tak pouze mojí blbostí, když jsem nedůsledně používal stativ. Dokonce mám několik fotek, kdy jsem si ani fotografovanou scénu nestihl prohlédnout v hledáčku a už jsem měl sérii prvních ostrých 6-8 fotografií například dravce zdrhajícího po vyplašení z větve stromu.
Až nyní doma na kvalitním monitoru zjišťuji dokonalost obrazového výstupu, na většině fotografií po otevření v Canon Digital Photo Professional není co korigovat, fotografie jsou přirozeně kontrastní a ostré. To co mi vadilo na předchůdcích (300D, 20D a 30D), produkování šedivých fotografií bez kontrastu, tady neexistuje. Když to přeženu, fotografie můžou jít ve většině případů rovnou do tisku.
Jak už jsem popisoval výše, velmi příjemný je displej fotoaparátu, kdy po několik dní plně nahrazoval nefunkční notebook. Dokonalé je i kopírování z jedné karty na druhou, to když jsem při promazávaní ze 4 karet (celkem 7 GB) udělal jednu o velikosti 2 GB pouze s prezentovatelnými snímky. Při čtení návodu jsem si říkal „další blbost“ a ono to má opravdu praktické využití.
Ačkoli jsem trochu haněl automatický čistící systém senzoru firmy Canon, začínám nabývat přesvědčení, že to snad funguje. Během třech týdnů jsem každý den snad 30x měnil ohniska 100, 200 a 400 mm (širokáč jsem ani jednou nevzal do ruky), přesto nyní po kontrole nepotřebuje čip vyčistit.
Možná při čtení přihlouplých diskusí na internetu nabudete dojmu, že se 1D Mark III nepovedl, ale nenechte se mýlit. Bohužel v poslední době zjišťuji, že autory příspěvků jsou pouze studenti recenzí fotoaparátů a sběratelé fotografické techniky, od kterých nikdy žádnou fotografii neuvidíte. Ten kdo používá fotoaparát pro to, pro co je určen a intenzivně s ním fotografuje, musí být spokojen.
V poslední době jsem se několikrát přistihl, že místo EOS jsem podvědomě napsal „ESO“, něco na tom bude. Ačkoli jsem o smysluplnosti svého jednání trochu pochyboval, nyní nelituji jediné koruny, které jsem do Canon EOS 1D Mark III investoval.

Fotografie Při dlouhé cestě domů jsem přemýšlel, které budou první fotografie, reprezentující tady nedotčené krásy živé tropické přírody Sri Lanky a pořád se nemohl rozhodnout. Nyní mě napadlo jednoduché řešení, článek doplňují náhodně vybrané fotografie z poslední hodiny posledního dne fotografování na Sri Lance. Ze čtvrtečního fotografování na řece Madu u vesničky Balapitiya u západního pobřeží ostrova. Myslím, že ta hodina dokonalé přiblíží, co všechno vzniklo během dalších 19 dní, kdy jsme fotografovali obvykle od rána do večera. Možná již před koncem roku začnu fotografie vkládat do Fotobanka, to nejlepší nakonec bude pak v Portfolio.

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 15.12.2007

Kukačka vraní (Centropus sinensis parroti) Kukačka vraní (Centropus sinensis parroti) Greater Coucal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM,Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL na lodi, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/400 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. prosince 2007 7:29:31, řeka Madu, Balapitiya (Sri Lanka)

Seznam fotografovaných druhů zvířat na Sri Lance

Alexander malý (Psittacula krameri), Rose-ringed Parakeet
Anhinga rezavá (Anhinga melanogaster), Darter
Bekasina otavní (Gallinago gallinago), Common Snipe
Břehouš černoocasý (Limosa limosa), Black-tailed Godwit
Bulbul šupinkový (Pycnonotus cafer), Red-vendet Bulbul
Čejka černoprsá (Vanellus indicus), Red-watted Lapwing
Dytík indický (Burhinus indicus), Indian Thick-knee
Dytík křivozobý (Esacus recurvirostris), Great Thick-knee
Holub fialovoramenný (Treron phoenicoptera), Yellow-footed Green Pigeon
Hrdlička kropenatá (Streptopelia chinensis), Spotted Dove
Husička malá (Dendrocygna javanica), Lesser Whistling-Duck
Chhřástal běloprsý (Amaurornis phoenicurus), White-breasted Waterhen
Ibis černohlavý (Threskiornis melanocephalus), Black-headed Ibis
Kolpík bílý eurasijský (Platalea leucorodia leucorodia), Eurasian Spoonbill
Kormorán indomalajský (Phalacrocorax fuscicollis), Indian Cormorant
Kormorán menší (Phalacrocorax niger), Little Cormorant
Kraska srílanská (Urocissa ornata), Ceylon Blue Magpie
Kukačka vraní (Centropus sinensis), Greater Coucal
Kulík říční (Charadrius dubius), Little-ringed Plover
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax nycticorax), Black-crowned Night Heron
Ledňáček gurial (Pelagopsis capensis), Stork-billed Kingfisher
Ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis), White-throated Kingfisher
Ledňáček říční (Alcedo atthis), Eurasian Kingfisher
Lejskovec rajský (Terpsiphone paradisi), Asian Paradise Flycatcher
Luňák brahmínský (Haliastur indus indus), Brahminy Kite
Majna obecná (Acridetheres tristis melanosterus), Common Myna
Mandelík indický (Coracias benghalensis), Indian Roller
Nesyt indomalajský (Mycteria leucocephala), Painted Stork
Orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster), White-bellied Sea Eagle
Orel proměnlivý (Spizaetus cirrhatus ceylanensis), Crested Hawk Eagle
Ostnák bažantovitý (Hydrophasianus chirurgus), Pheasant-tailed Jacana
Panenka bronzová (Lonchura striata striata), Vhite-rumped Munia
Panenka muškátová (Lonchura punctulata), Scaly-breasted Munia
Páv korunkatý (Pavo cristatus), Indian Peafowl
Pelikán skvrnozobý
(Pelecanus philippensis), Spot-billed Pelican
Pisík obecný (Tringa hypoleucos), Common Sandpiper
Pisila čáponohá (Himanthopus himantophus himantopus), Black-winged Stilt
Poštolka obecná evropská (Falco tinnunculus tinnunculus), Common Kestrel
Rybařík jižní (Ceryle rudis), Pied Kingfisher
Slípka modrá (Porphyrio porphyrio), Purple Swamphen
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus indica), Common Moorthen
Timálie srílanská (Turdoides rufescens), Orange-billed babbler
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), Common Swallow
Vlha modroocasá (Merops philippinus), Blue-tailed Bee-eater
Vlha proměnlivá (Merops orientalis), Little Green Bee-eater
Vodouš rudonohý (Tringa totanus), Common Redshank
Vodouš šedý (Tringa nebularia), Common Greenshank
Volavka bílá (Casmerodius alba), Great Egret
Volavka červená čínská (Ardea purpurea manilensis), Purple Heron
Volavka hnědohřbetá (Ardeola grayii grayii), Indian Pond Heron
Volavka popelavá evropská (Ardea cinerea cinerea), Grey Heron
Volavka proměnlivá (Buturides striatus javanicus), Little Heron
Volavka prostřední (Mesophoyx intermedia intermedia), Intermediate Egret
Volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), Eastern Cattle Egret
Volavka stříbřitá eurasijská (Egretta garzetta garzetta), Little Egret
Vousák hnědohlavý (Megalaima zeylanica), Brown-headed Barbet
Vrána domácí (Corvus splendens), House Crow
Zejozob asijský (Anastomus oscitans), Asian Openbill

 

Agama srílanská (Otocryptis wiegmanni), Sri Lanka Kangaroo Lizard
Hulman posvátný (Semnopithecus priam thersites), Southern Grey Langur
Hulman rudolící (Trachypithecus vetulus vetulus), Purple-Faced Langur
Kaloň indický (Pteropus giganteus), Giant Indian Fruit Bat
Krokodýl bahenní (Crocodylus palustris), Marsh Crocodile
Lepoještěr zelený (Calotes calotes), Green Garden Lizard
Makak bandar (Macaca sinica), Toque Macaque
Slon indický cejlonský (Elephas maximus maximus), Asian Elephant
Varan bengálský (Varanus bengalensis), Land Monitor
Varan skvrnitý (Varanus salvator), Water Monitor

Určovat želvy, motýly, vážky a další hmyzí havěť už je nad moje síly...

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
15. 12. 2007 , kategorie: cesty, svět
Klíčová slova
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(18 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

thr
Jo a ještě si
rýpnu - mě jako uživatele 1DIIN velmi pobavilo toto:

Q. You
haven't said anything about the EOS-1D Mark II N. Is it still a better
autofocus camera than the EOS-1D Mark III?

Yes...
Ad AF Mark III - na
http://www.robgalbraith.com/bins/multi_page.asp?cid=7-8740-9068-9357
vyšla v srpnu analýza, která mimo dost jasně popisuje, které mark III
mají problém a které ne, píše to sportovní fotograf, žádný
teoretik. Nějak k tomu není co dodat, předpokládám, že Ondrův mark
III spadá už do té dobré série a firmware má určitě taky
upgradnutý.
Moc pěkný článek! A celkem mě utvrdil
v mém plánu se na Cejlon opět brzo podívat. Měl jsem štěstí na Srí Lance
cestovat v mezidobí kdy tam byl mnohem větší klid než teď , kdy se dalo
cestovat volně i po severo východním pobřeží. Že je Yala zavřená je
škoda, protože je to fascinující kus ostrova - taková Africká savana v
Asii :) Ale ona je obecně Sri Lanka nádherný kus země - lidi, památky i
příroda stojí za to. Ještě jednou dík za pěkné počtení. Ivo
Radek
Michale neni to blbost. Nemam duvod si vymyslet a
dohadovat se tady s tebou taky nebudu, ja muzu tvrdit ze blbost je to co
rikas ty. Canon proste s tim ostrenim problemy ma a to, ze to nektere
kusy nemaji neznamena, ze to jine nemuzou mit. Muj to proste ma a uz ho
nemam a ani nechci a nejsem sam, kdo mel podobne problemy. 40D fungovala
naprosto bezproblemove, takze rukama to nebude.
Honza
Vítej
doma Ondro!

Ty vlhy na seznamu fotografovaných druhů proberem
doufám brzy osobně!

Jen to nejlepší v novém roce 2008!
Honza
AlexAuer
Vítej doma
Ondro.
Těším se co jste přivezli, ledňák dává tušit že to bude
stát uza to.
Čau, Alex.
Michal.J
Sorry Radku ale to co pises je BLBOST.Byl jsem v Africe na 3 týdny
pred mesicem i s MKIII a skly 300/2.8 a 600/4.0 a ze by to byla tragedie
tak to bych netvrdil spise naopak, me MKIII fungovala skvele i v krateru
NGORONGORO pri 45 stupnich takze nechapu jak je mozne ze u tebe to
byla tragedie?
Radek
No ja mam
bohuzel ten problem taky jako oni a dokonce to vypada, ze je to skoro
to same a jak se to tady ve "tme" a skaredym pocasi neprojevovalo,
tak v Africe to byla na silnym svetle tragedie a nebylo to schopno
zaostrit ani staticky objekty a to me nastvalo nejvic. Kdyz si to doma
prohlizim, tak je mne z toho spatne.
Petr Šimon
Ahoj
Ondro, už jsem měl o tebe strach a taky jsem se nemohl dočkat na úlovky.
Gratuluji, moc pěkné!
Michal Vitásek
Tak tě zase vítám doma ;-)
jsem rád, že se vám to vyvedlo. Než jsem si přečetl článek a zjistil,
jak k němu byly fotky vybrány, tak jsem si říkal, co to sem dáváš za
ptáky do encyklopedie a čekal jsem na nějaké akční...., ale pokud to
byla poslední hodina, tak se těším na ten zbývající 19ti denní
fotografický masakr!
Jan Ševčík:
Přestože mě mi to říkali všude po Sri Lance, stejně jsme na bránu NP
Yala od vesničky Kirinda jeli. Bohužel, byla tam pouze posádka srilanské
armády se samopaly s tím, že park právě "čistí" od Tamilů a je
uzavřen. A to prý nepřetržitě už od září. Problém je, že i když jej
třeba dnes otevřou, může to být zítra jinak. Pošlu kontakt na pana
Kumana de Silva, který vede park Bundala, ten bude vědět aktuální stav.
Zdravím,
to vás nepustili ani
do té západní části Yaly, kam se vozí turisté? Jestli to bude na dlouho
naruší mi to plány, chtěl jsem tam jet v březnu zase - počtvrté.
Ten
hulman je dobrej.

J. Ševčík

Jiří Cvrk
gratulace k přežití a fotkám, :-) a super, že tě
MarkIII nezklamal, parádní počtení :-D , díky!
Radek: O Rosťovi a Mirovi
vím, je mi to líto. Přesto si myslím, že by se měl každý rozhodnout
podle toho, zda dělá fotoaparát to co má a ne podle pochybných testů na
internetu. Což samozřejmě nikdo ze svatečních majitelů řady 1D nepozná;
to jistě není Rosťův a Mirův případ. Vždy budou vidět především ti,
kteří mají problém, další mnohonásobně větší počet profesionálních
fotografů Canon 1D Mark III spokojeně používá.
Radek
Ahoj,
zajimavy clanek, ale s Markem s tebou nemuzu souhlasit a student nejsem.
Problem s AF opravdu je a ne maly. R. Stach i p. Zumrik uz ho vratiil a
ja se snazim o to stejne.
Ahoj Ondro, taky se tesim na fotky a u tebe
vim ,ze se bude na co koukat.
Článek jsem zhltnul jedním dechem a ty fotky jsou
opravdu parádní. :-)
Gratulujem Ondro, vidim ze ste si to tam
paradne uzili. Tesim sa na fotky.