Prase divoké (Sus scrofa) Wild Boar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 11, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. listopadu 2010 16:28:14, ochočené zvíře, Herálec, Vysočina (Česko)
Krátké časy v temné noci
Při fotografování akčních dějů v přírodě je občas světla tak málo, že je pořízení úplně ostrého snímku zvířete nemožné. Hodnotu ISO už není kam zvyšovat a čas 1/200 s na jeleny pobíhající nocí do fotoaparátu nedostanete. V takovém případě je jediné řešení, prodloužit čas expozice ještě více a pokusit se o panning. Objektivem sledovat pohyb zvířete, ostřící bod držet na místě, které má být ostré a doufat, že to třeba vyjde.
Podobné fotografování má vždy nejistý výsledek. Ačkoli mám po pěti letech fotografování nějakou zkušenost, ten správný dlouhý čas pro zaznamenávání pohybu stále jen odhaduji. Nelze obecně říci, 1/60 s bude ideální. Hodně záleží na tom, jaký zvířecí druh zrovna fotografujete. Na běžícího srnce bude třeba zmíněná 1/60 s nutná, ala na geparda ženoucí za impalou bude i 1/125 s dostačující. Obecně platí, čím delší čas, tím větší dojem pohybu na pořízeném snímku. S tím se ovšem váže jedna špatná zpráva, s prodlužováním času expozice výrazně přibývá zaznamenaného fotografického odpadu.
Opravdu divoké prasátko
Jak si mohli účastníci fotografického workshopu vyzkoušet, když se mladé divoké prase rozeběhne, občas i letí. Se sluncem za obzorem nebyla šance pořídit ostrou fotografii, vznikly by pouze rozmazané snímky. Pohybová neostrost není pěkná, ovšem jen do chvíle, kdy prodloužením expoziční časů záměrně ještě zvýrazníte. Tím do snímku vložíte poměrně zajímavý výrazový prvek a z nepoužitelné fotky se stane atraktivní. Pro snímání podobných dynamických snímků, je však nutné připomenou několik pravidel.
Pohybový almanach kouzel
Obecně nejpoužívanější časy pro zaznamenání pohybu zvířat (běh, let) jsou v intervalu od 1/200 s do 1/10 s. Platí, že na ty rychlejší zvířátka postačí ty kratší (kolibřík v letu), u těch méně rychlých je potřebná 1/30 s až 1/10 s. Nutností je mít na fotoaparátu nastaveno AI Servo, které místo pokryté ostřícím bodem průběžně doostřuje. Majitelé levnějších digitálních zrcadlovek se musejí spolehnout na ostřící bod centrální, který je nejcitlivější, ale u jedničkové řady firmy Canon, lze vybrat bod jakýkoli. Nezbytné je však tímto bodem při sledování fotografovaného objektu neustále pokrývat to, co má být ostré, ideálně oko (v začátcích postačí i hlava). Pak už jen během sledování zvířete držet spoušť a sériově snímat. Při prohlížení snímků se neděste, odpadu bude hodně. Ale u některých z těch „nepoužitelných“ může být pohybová neostrost tak výrazná (nohy u savců, křídla u ptáků), že si někdo mírně rozmazaného očíčka ve většině případů vůbec nevšimne. Nejpůsobivější snímky vzniknou, pokud budete pohybující se zvířata fotit v leže, z úrovně jejich očí.
Panning je ve fotografii dlouho používaný, zejména pak ve sportovní fotografii. Zvláště u snímků automobilových závodů se s ním často setkáte. Ale pořídit tyto snímky je brnakačka, auta se pohybují pouze ve vodorovném směru, ten horizontální se na rozdíl od zvířat (vyjma některých ptáků) ani nehne.
Neviditelná rušivá pozadí
Pomocí panningu můžete snadno eliminovat rušivé pozadí, které se vyskytuje za fotografovaným zvířetem. Pokud vám jezevec poběží před pletivem děčínské ZOO a nastavíte čas 1/60, při cestování objektivem s jezevcem se odpudivé pozadí celé rozmaže a na výsledném snímku nebude rušit (vyzkoušeno). V ideálním případě tam bude jen ostrý jezevec (to se úplně nepodařilo), jen packy budou pohybově rozmazané (to vyšlo dokonale).
Podobně takto eliminujete tribuny narvané lidmi v případě, že budete fotografovat automobilové závody.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Vyzkoušet si, jak budou snímky na dlouhý čas vypadat a zažít si sledování pohybujícího se objektu, můžete i doma. Stačí, když vytáhnete své pejsky do parku nebo na louku a necháte je běhat. Takto jsem se panning před lety učil já, na našich skotských teriérech.
Hodně štěstí při cestě k dynamické fotografii přeje, Ondřej
Související odkazy
Nejbližší fotografické workshopy
Jeleni na Větrném vrchu
Úprava fotografie - kormorán krok za krokem
Fotografování krajiny dlouhým teleobjektivem
Ondřej
Prosický | NaturePhoto.cz, 15.11.2010
Prase divoké (Sus scrofa) Wild Boar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. listopadu 2010 16:29:14, ochočené zvíře, Herálec, Vysočina (Česko)
Prase divoké (Sus scrofa) Wild Boar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. listopadu 2010 16:33:20, ochočené zvíře, Herálec, Vysočina (Česko)
Prase divoké (Sus scrofa) Wild Boar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 13. listopadu 2010 16:37:36, ochočené zvíře, Herálec, Vysočina (Česko)
Komentáře ke článku
(8 příspěvků) Přidat komentář