Bezpečnost fotografické techniky na cestách

Ara žlutokrký (Primolius auricollis) Golden-collared Macaw, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/1600 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. září 2011 16:02:45, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie)

Možná vám některá doporučení přijdou triviální a jasná, ale už jsem od svých známých slyšel leccos a hlavu jsem si údivem málem ukroutil.

Poznej svoji cílovou lokalitu
Jsou místa, která ač odlehlá a obtížně dostupná, mohou být relativně bezpečná. Naopak některá civilizovaná skýtají nečekané nástrahy, které vám přidělají spoustu problémů. Vyloženě pikantní je pak třeba to, že nejbezpečněji jsem se cítil na Sri Lance během konfliktu vládních jednotek s Tamily v roce 2007.
Před každou cestou je vhodné sledovat aktuální polickou situaci a vaše fotografování pokud možno neplánovat do období voleb (už se mým kolegům povedlo), nebo v nevědomosti cestovat do jedné jihoamerické republiky v době převratu (to už se povedlo také). Pro člověka, který každý den podobně jako já poměrně intenzivně sleduje dění ve světě, není problém informace získat. Těm, kteří se zprávami nepřijdou do styku, pak doporučuji navštívit stránky Ministerstva zahraniční věcí. Dozvíte se tam vše o aktuální bezpečnostní situaci vaší cílové destinace. Současně s tím můžete nastudovat bezpečností specifika dané země. Někde upozorňují na přesně specifikované lokality, kde se raději neobjevovat, ale zbytek je bezpečnější než Praha (vhodný příklad může být Kolumbie). Jinde se dozvíte to, ve kterém národním parku vás mohou oloupit, případně, kterým místům se vyhnout v hlavním městě (Ekvádor).
Obecně nejbezpečnější (pokud si budeme všímat končin exotických) je jihovýchodní Asie, kde jsou lidé vyloženě příjemní, a můžete cestovat v klidu. Poměrně nebezpečná jsou některá místa v latinské Americe a samotnou poměrně krutou kapitolou pro cestovatele by mohla být Afrika. Prostor pro rozepsání rizik jednotlivých zemí sice mám, ale sílu už ne.
Návštěvníkům knihovny mohu doporučit Pelton R. Y.: Průvodce cestovatele po nebezpečných místech světa, kde zejména v druhé části získáte velice slušný přehled o nástrahách ve světě a dokonce vám bude poměrně srozumitelně vysvětlena problematika jednotlivých konfliktů.
Bohužel neplatí, že kde bylo bezpečno, nemůže být nyní hůře. Dokonalým příkladem je Venezuela, kde se bezpečnost v některých částech za posledních deset let velmi snížila. Naopak, v tolik děsivě znějící Kolumbii si budete připadat jak ve Španělsku (když se vyhnete přesně vyjmenovaným oblastem, kde řádí kokainové kartely).
Smutnou pravdou je samozřejmě to, že v bezpečí nejste nikdy, ani v Praze za bílého dne na velmi frekventovaném místě (Smíchovské nádraží).

Cestování autem
Velmi pravděpodobná možnost loupežného přepadení je při přesunech autem v odlehlých končinách. Auta z půjčoven přeplněná zámožnými turisty jsou jasně identifikovatelná už z dálky. Na rozdíl od ošumtělých aut místních jsou docela nová a vždy čistá. Často se jedná osvědčené značky a auta z půjčoven mají v mnoha zemích svoje barvou odlišené registrační poznávací značky. Vše jako reklama „Zloději, zastav si mě!“
Pokud se přesouváte mimo hustěji obydlené končiny, platí jedno pravidlo: nikdy nezastavovat! Pokud vám někdo bez uniformy vstoupí úmyslně do cesty, klidně ho přejeďte, nemá tam co dělat. Jak zastavíte, hned ze stínu vylezou jeho parťáci a můžete si začít připravovat zavazadla k odevzdání. Pokud vám do cesty vstoupí někdo uniformovaný (policista, příslušník armády), nechám rozhodnutí na každém z vás. Okolnosti mohou být různé, někdy jsou loupežné indicie snadno rozpoznatelné (loupežník převlečený za policistu). V podobných případech máte obvykle na vyhodnocení situace jednu až tři vteřiny; což je pro rozhodného člověka poměrně dlouhá doba.
Velmi často se stávají případy, že vás někdo donutí zastavit a vůbec jej nemusíte vidět. Tím, že nějakými ostrými předměty na cestě způsobí defekt kola, vás dostane tam, kde bude chtít. Často vás pak třeba jen dojede. Pokud na odlehlém místě k defektu dojde, doporučuji jet dále od místa poškození, ideálně zastavit až u nějakého obydleného stavení. Pokud už musíte zastavit hned, doporučuji to nejcennější (fotobatohy) hned vyndat z auta a po celou dobu měnění kola mít toto schované v blízkém křoví. Až bude výměna dokončená, nezapomenout vrátit do auta! Takto jsem to naposledy udělal v Belize. Nikdo se sice tenkrát neobjevil, ale jistota je jistota. Příště to udělám stejně.
Úplně samozřejmé by mělo být to, a platí to pro celý svět včetně hlavního nádvoří ve Vatikánu, že když opouštíte i na pár vteřin auto, berete si fotografickou techniku s sebou. Ač si každý říká, „To je snad jasný“, právě odcizení ze zamčeného auta jsou poměrná častá a to hlavně v Evropě.
Jisté nebezpečí na vás čeká při průjezdech velkými městy. Doporučuji vždy se na kraji města v autě zamknout a odemykat se zase až v lese.  Není nic jednoduššího, než to, že při čekání na křižovatce nebo během popojíždějí v koloně si někdo z kufru auta fotografický batoh vezme (často si toho ani nevšimnete).
Podobně je to při přesouvání taxíkem. Vždy při nastupování trvejte na tom, že budete mít fotografický batoh vedle sebe na sedadle, i kdybyste měli mít těžký fotobatoh při jízdě položený na nohou. Nikdy jej neukládejte do zavazadlového prostoru! Totéž platí, pokud cestujete na delší trasy autobusem.

Bukač červenavý (Tigrisoma lineatum) Rufescent Tiger-Heron, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 700 mm, fotografováno z ruky, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 15. září 2011 17:08:21, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Husička podzimní (Dendrocygna autumnalis) Black-bellied Whistling-Duck, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/6400 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 4. září 2011 7:23:05, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Hotel není trezor na fototechniku
Pokud se při cestách za fotografováním podobně jako já snažíte ušetřit, kde se dá, jistá nebezpečí pro techniku na vás číhají v místě ubytování. Pokud nejste zrovna v drahé komfortní odlehlé lodgy s vlastní bezpečnostní službou, doporučuji techniku nenechávat na pokoji, ale raději pořád nosit s sebou. Ještě v živé paměti mám vzpomínku z kostarického Dominicalu, kdy vykradli jen pět metrů od nás bydlící Kanaďany. Ten večer, když jsme byli v hospodě, nás asi zachránil zdravotně indisponovaný Vláďa, který zůstal na pokoji. Od tohoto zážitku, ač se mi všichni posmívali, že tahám batoh stále u sebe, dělali další večery všichni totéž.
Samozřejmostí by mělo být to, že pokoj na noc zamykáte (totéž provést i případě, že jdete přes den do koupelny). Pokud máte na noc otevřené okno, doporučuji alespoň fotobatoh bederním pásem přidělat k noze od postele. Překážka snadno překonatelná, ale v některých případech při nepozorovaném vniknutí pomůže.

Pohledové znehodnocení vlastní fototechniky
Asi to bude účelné jen minimálně, ale pokud máte fotografickou techniku novou, doporučuji její vzhled pozměnit tak, aby vypadala jako opotřebovaná. Při několika cestách jsem na problematičtějších místech měl černou páskou přelepené logo Canon na fotoaparátu a přes teleobjektiv natažený dlouhý hnědý rukáv od starého trička.
Podobnou funkci plní neoprenový obleček na teleobjektiv od firmy LensCoat, ovšem za předpokladu, že je na něm vidět, že už má něco za sebou. Po třech letech používání nebudete muset toto nijak simulovat, sluncem vyšisovaný a křovinami potrhaný bude i bez umělého odkrášlování.
Výše popsané doporučuji zejména majitelům bílošedých objektivů řady „L“, které jsou jak pěst na oko a přitahuji lapky schopné všeho už z daleka. Je to věc, která mi na objektivech Canon nejvíce vadí. Pokud by bylo možné koupit verzi černou, neváhám ani chvilku.
Podobné je to i u fotografického batohu nebo brašny. Nemělo by být na první pohled patrné, že nese fotografickou techniku. Především se vyvarujte zavazadel s logem renomovaných fotografických značek. Ideální je starší turistický batoh, reportér si vystačí s plátěnou taškou přes rameno.

Volavka hvízdavá (Syrigma sibilatrix) Whistling Heron, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 700 mm, fotografováno z ruky, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1250 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. září 2011 15:54:16, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Leskovec neotropický (Galbula ruficauda) Rufous-tailed Jacamar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 910 mm, fotografováno z ruky, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 2. září 2011 14:02:53, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Na ranní šoulačce s teleobjektivem
Poměrně vysoké riziko loupežného přepadení je při vašich procházkách s fotoaparátem. Při fotografování opravdu divokých zvířat se nemůžete pohybovat ve skupině, zbytečně byste si plašili objekty vašeho zájmu. Navíc, pokud chcete něco vyfotografovat, musíte být neustále připraveni se stativem a velkým teleobjektivem na rameni, pomalu procházíte, zastavujete, hledáte, občas fotografujete. Pravě tehdy jste ideální oběť. Nikde nikdo a každý ví, že když vás klepne, nemusí chodit pár let do práce.
Jak podobné riziko alespoň snížit a relativně bez stresu si zafotografovat? Při posledních workshopech ve Střední Americe mě napadlo, že nejlepší je pohybovat se ve dvou, s rozestupem 100 – 200 m (podle terénu), kdy na sebe vidíte (slyšíte).  Šance, že se jeden stane obětí přepadení, se sníží. Pokud přeci jen už chodíte sami, doporučuji na místě, kde se zdržujete několik dní, trasu svých procházek měnit. Nemůže být nic horšího, než že několik dní po sobě ve stejnou hodinu (během svítání) procházíte stejnou stezkou.
A co dělat, když na vás někde na samotě přeci jen někdo „nastoupí“? Nehrát si na hrdinu a všechno mu odevzdat, obzvlášť v případě, že je útočník ozbrojený. Někde na internetu jsem četl nesmyslná doporučení fotografům, kde byl čtenář nabádán, aby se při loupežném přepadení bránil pepřovým sprejem nebo elektrickým obuškem, což je snad nevětší hovadina, co můžete udělat. Není nic horšího než opravdu naštvat loupežníka, který vás chtěl pouze okrást!
Žádný superteleobjektiv nestojí za to, že budete mít kulku v prsou nebo mačetu pod bradou.
Po jednom intenzivním zážitku v Ekvádoru mohu odvážnějším kreativním extrovertům ještě jedno chování doporučit. Pokud vám někdo na odlehlém místě zastoupí cestu s jasným úmyslem (jak se k vám bude blížit, bude se rozhlížet, jestli ho z okolí nikdo nevidí), pokuste jej překvapit jako první. Ptejte se vzrušeně na cestu, začněte se hlasitě rozplývat nad přírodními scenériemi v okolí nebo (a to zachránilo mě) nadšeně jej poproste, jestli vás vaším (!) foťákem nevyfotí a pak se s úsměvem začněte ptát na jeho rodinu a zaměstnání. Mně to tenkrát vyšlo, tomu, že by to vyšlo podruhé, nevěřím, ale jistá alternativa to je.

Fotografický batoh v koutku oka
Při fotografování zvířat se občas nevyhnete tomu, že budete muset v terénu ze zad sundat těžký fotografický batoh, aby se vám lépe plížilo k volavkám, které v prvních ranních paprscích loví v mělkém písčitém břehu Pacifiku, například.
Dělám to tak poměrně často, protože těch krámů tahám hodně a s batohem na zádech bych se nedoplazil nikam. Fotografický batoh odkládám vždy na takové místo, abych na něj viděl i z větší vzdálenosti, pokud by mě fotografové zvíře dovedlo dále, než jsem jej poprvé spatřil (to se obvykle stává).
Někdo může namítnout, „A není lepší ho schovat někam do křoví?“. Osobně se myslím, že první varianta je bezpečnější a fotografování klidnější. Vždy se mohu krátce ohlédnout a na pár vteřin uklidnit. Být fotografický batoh někde v křoví, jsem nervózní a svůj čas se zvířetem zbytečně zkracuji (což bývá škoda).
V podobných případech musíte počítat i s tím, že vám přílivová vlna fotobatoh na krátkou chvíli odnese na moře (stalo se mi na Falklandách), nebo že vám objektivy z batohu vyhážou nosálové, protože jste tam měli i banán (zažil jsem v Kostarice).

Dříve nebo později to přijde
Možná vás při čtení těchto řádků napadlo, jestli toho chytráka, který sesmolil tyto řádky, už někde ve světě okradli. Zatím ne. I když jsem k tomu měl v Ekvádoru v roce 2002 dvakrát velmi blízko, prozatím se mi daří vzdorovat. Třebaže už to v posledních letech odporuje statistice. Jak každému říkám, čekám to každým dnem. Už jsem toho od roku 2000 projel tolik, že je to až podezřelé. Má to jednu výhodu: vím, že to přijde a jsem s tím vyrovnaný. S vědomím, že si další rok nezafotografuji a na kompletní techniku, o kterou přijdu, budu šetřit dalších pár let.
Proč to píšu? Chci, abyste si uvědomili, že žádný sebedokonalejší bezpečnostní typ nikoho neochrání. Pokud s fotografickou technikou cestujete opravdu často, dříve nebo později o ni přijdete. Tím, že budete neustále ve střehu, to jen oddálíte.
Vím, o čem mluvím. Ač nejsem žádný velký cestovatel, je v mém okolí hodně lidí, které za zkušené cestovatele považuji. A jejich zážitky mě někdy opravdu děsí.
Naštěstí nejsem typ, který by se nad krásou svého „eLkového“ objektivu rozplýval doma ve vitrínce a divoká zvířata poznával pouze prostřednictvím přírodovědných dokumentů na kabelovce.

Pár stručných praktických doporučení (co se jinam nevešlo):

• udělejte si kopie cestovního dokladu, dvě vozte na různých místech s sebou, jednu si nechte u blízkých doma a jednu naskenovanou v e-mailu, usnadní vám to vydání dokladu náhradního
• mějte peněžní hotovost rozdělenou na několika místech, v peněžence, kterou používáte několikrát denně při placení, mějte vždy pouze pár desítek dolarů
• pokud už vás okradou, zavolejte vždy policii, minimálně kvůli tomu, že od nich budete mít hlášení o události (což se hodí minimálně pojišťovně), pro podobný případ mějte v e-mailové poště seznam fotografické techniky s výrobními čísly
• nikdy nespoléhejte na druhé, pokud vám někdo nabídne pohlídání fotografické techniky, abyste si mohli zaplavat v Pacifiku, slušně odmítněte a poděkujte
• pokud sedíte v restauraci, odkládejte fotografický batoh na židli vedle sebe a přidělejte jej bederním pásem; pod stolem o něj přijdete a když bude přidělaný k židli (stolu) nikdo vám jej v běhu neodnese, případně stačí na zemi jen provléknout nohu ramením popruhem, nikdo vám batoh nesebere, aniž byste o tom věděli.
• na ambasádě můžete nechat kopii svého pasu, případně i itinerář vaší cesty
• snažte se splynout s prostředím, v nových nažehlených khaki oblečcích nebo supermoderních funkčních svršcích si vás každý hned všimne. Kalhoty používám deset let stejné a trička si beru na cesty ta, která už jsou roztrhaná, a chci je vyhodit
• při dlouhých přesunech autem se snažte vyhnout cestování za tmy, pro přesun je nejvhodnější čas kolem poledne, slunce je ostré, fotit se stejně nedá.
• pravidelně dělejte zálohy toho, co jste vyfotografovali, jeden externí disk noste neustále s sebou a druhý nechávejte na hotelu, před cestou domů je ideální poslat na DVD (nebo SD kartě) to nejlepší domů poštou
• notebook doporučuji na svých workshopech nechávat na hotelu pod postelí, byť to asi není ideální, pořád jej nosit sebou při focení moc nejde
• skupina fotografů je vždy ve větším bezpečí a to třeba i v chudinské čtvrti na předměstí, do problematických míst doporučují samostatně raději nechodit
• pokud na vás bude patrná nejistota a bezradnost (zabloudíte ve městě, na nádraží, s mapou hledáte hotel, dopravu), jste snadnější obětí než cestovatel, ze kterého srší jistota a zkušenosti. Když jste bezbranní a cítíte strach, rozhodně to nedávejte najevo! Potencionální zloděj na vás nebude mít „chuť“.
• pokud jste ve skupině, doporučuji, ať všichni s technikou zůstanou na bezpečném místě a nutné věci (doprava, bydlení, apd.) ať zajišťuje pouze jeden (bez techniky), ostatní pak již půjdou městem najisto
• pokud máte černý pásek v karate, jste mistr republiky v boxu nebo máte „jen“ hodně odvahy, počítejte s tím, že se z obrany drahocenných objektivů může velice snadno vyklubat vaše obvinění z ublížení na zdraví, zejména v takových rozvojových končinách, jako je Česká republika (už se kamarádům stalo)  
• v závěru vaší cesty vždy pozornost a hlídání bezpečnosti povolí, pravě tehdy je největší pravděpodobnost, že o něco přijdete

Čejka kulíkovitá (Vanellus cayanus) Pied Plover, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/2500 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 2. září 2011 13:17:28, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Sojka lesní (Cyanocorax cyanomelas) Purplish Jay, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 1600, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 9. září 2011 13:40:03, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Na závěr
Popsané řádky, které možná budou někomu připadat děsivé a můj pohled paranoidní, jsou určené zejména majitelům hodnotnější fotografické techniky. Když jsem si před časem uvědomil, a dopočítal, jakou hodnotu ve fotografickém batohu na cestách nosím, začal jsem se při myšlence na reálné okradení třást. Majitele kompaktů a zrcadlovek s konvenčními základními objektivy a ty, kteří se pohybují na cestách ve větších skupinách s cestovní kanceláří, jsem děsit nechtěl.
Těm co tahají pralesem na zádech Škodu Oktavia přeji, podobně jako sobě, hodně štěstí.

Ačkoli ve svém okolí vím o hodně příhodách, kdy někdo o něco na cestách přišel, nikde na internetu jsem žádné zážitky rozepsané jako varování nenašel. Pokud se chcete stručně podělit o své zkušenosti, napište do komentářů, třeba to někomu před cestou pomůže.

Možná většinu čtenářů napadla možnost pojištění, ale ani s tím vás moc nepotěším. Bohužel příležitosti pro pojištění techniky za čtvrt milionu korun pro fotografování v exotických krajích jsou v Česku pouze teoretické (i když pár vlaštovek už tu je). Pro reálné a fungující pojištění doporučuji se podívat například do Německa.

Související odkazy
Zásady pohybu v oblastech s vulkanickou činností
Články o fotografické technice
Zprávy z cest po světě

Seznam všech článků publikovaných na NaturePhoto.cz


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 22.11.2011

Amazoňan žlutobřichý (Alipiopsitta xanthops) Yellow-faced Parrot, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 9. září 2011 15:00:56, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie)  Kukačka guira (Guira guira) Guira Cuckoo, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 910 mm, fotografováno z ruky, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 15. září 2011 15:38:27, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Čája obojková (Chauna torquata) Southern Screamer, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 700 mm, fotografováno z ruky, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. září 2011 6:00:43, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Kondor menší (Cathartes burrovianus) Lesser Yellow-headed Vulture, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 700 mm, fotografováno z ruky, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/400 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. září 2011 10:56:01, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie) Šafránka velká (Sicalis flaveola) Saffron Finch, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 12. září 2011 6:03:29, Barranco Alto, Pantanal (Brazílie)