Lesní fotografické studio nejen pro parukářky

Sýkora parukářka (Parus cristatus) Crested Tit, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM + mezikroužek Kenko 20 mm, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 1600, Kompenzace expozice: +1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 26. prosince 2011 9:29:31, Prachaticko, Šumava (Česko) backstage - obrázek 1. mechové krmítko se slunečnicí, 3x stativ Bowens, oranžová šála připnutá na odrazné desce Lastolite (jako pozadí), sýkorky čekají v lese Co budeme potřebovat
dlouhý teleobjektiv, rychlou digitální zrcadlovku, stativ do krytu, maskovací síť, tři studiové stativy Bowens, odrazná deska Lastolite, barevné textilní pozadí (šála, tričko, ubrus, koberec), šest kolíčků na připínání prádla, černou lepicí pásku, slabý drát, deset kilogramů slunečnice, pár kilogramů loje z řeznictví, sadu deseti různých atraktivních větviček a mechů pro odsedávání, MP3 přehrávač, nahrávky hlasů ptáků, bedýnky s pěti-metrovým kabelem a samozřejmě teplé prádlo z vlny novozélandských ovcí (jak se člověk pár hodin nehýbe, mrzne)

Několik stručných doporučení

• nejvhodnější je fotografování drobných pěvců v zimě, můžou mít nouzi o potravu, slunečnice a lůj jim přijde vhod, krmit se dá i v létě, ale osobně budu raději, když pěvci nezapomenou, jak si shánět přirozenou potravu sami
  
  
• přizpůsobte umístění krmítka tomu, jaké druhy chcete především fotografovat, láká-li vás sýkora parukářka, je nejvhodnější nevzrostlý jehličnatý les, například
  
  
• nejpříhodnější denní doba, kdy je na krmítku nejvíce živo, je mezi 9. a 10. hodinou a pak mezi  14. a 16. hodinou, platí pro prosinec
  
  
• vzdálenost krmítka (nebo místa, kde budou ptáci odsedávat) od senzoru fotoaparátu doporučuji 5 - 8 metrů, blíže už zrcátko ptáky ruší a z větší vzdálenosti už nepřinesete do fotky tolik detailů, ne že by je blízká vzdálenost foťáku vyloženě vyplašila, ale ptáci nepůsobí na snímcích uvolněně
  
  
• krmítko je ideální vysoko kapacitní a samo se dosypávající, takové, které můžete na pár dní opustit a pěvci mají stále co jíst, přímo na krmítko je vhodné umístit nějaký mech, ať můžete sýkorky fotit také přímo na krmítku
  
  
• větvičky na odsedávání můžete dát přímo na krmítko, nebo do vzdálenosti jeden až dva metry od krmítka, kde se ptáci zastaví na delší dobu, na větvičce přímo u krmítka zůstanou pouze zlomek vteřiny, protože je „sestřelí“ jiný hladovec
  
  
• místo pro odsedávání ptáků u krmítka mějte pouze jedno a na to soustřeďte, není vhodné toho mít nachystaného víc, nebude stíhat přílety sledovat, navíc pohybem přední čočky objektivu ptáky vyplašíte
  
  
• jak již několik let tvrdím, a někteří už to i pochopili, „fotografie zvířete má být taková, že i když na ní zvíře není, je zajímavá a dá se na ní koukat“, proto je důležité se soustředit na hledání co nejatraktivnější větvičky, s mechy, lišejníky, s ovocem, se šiškou, a pozor při transportu lesem taková dutohlávka, terčovka a zejména provazovka velmi snadno ze sebraných větviček opadává
  
  
• doporučuji se při umísťování větvičky soustředit na to, co je v pozadí fotografie, pro fajnšmekry (jako jsem já) i na popředí (sýkorka vykukující ze zelené „mlhy“), důležitý není jen charakter objektů mimo hloubku ostrosti, ale i jejich vzdálenost, každému podle chuti, někdo má rád pozadí zcela rozjeté („hrachová polévka“), jiný si tam zakomponuje větvičku se šiškou
  
  
• větvičky na odsedávání doporučuji v krátkých intervalech měnit, jak se povede fotka, hned najít jinou, není možné mít celou čeleď Paridae (Sýkorovití) na stejném místě jedné větvičky
  
  
• i když se fotografie nepovede, sýkorky při velmi krátkých zastávkách atraktivní větvičku nožičkami v krátkém čase viditelně „podupou“ (lišejníky polámou) a je potřeba ji vyměnit, aniž by se třeba povedla prezentovatelná fotografie
  
  
• něco podobného platí i pro mechy, nejen že je hladoví drobní pěvci udusají, ale po několika dnech nepůsobí příliš čerstvě, doporučuji měnit
  
  
• pokud není u krmítka ani pírko a chcete rychle ptáčky přilákat po tom, co jste venkovní studio dlouho upravovali nebo chcete přilákat druh, který v dálce lesa slyšíte, ale na krmítko se mu nechce, je vhodné používat MP3 přehrávač s hlasy ptáků
  
  
• pro přehrávání aktuálně používám Apple iPhone s aplikací Birds of Northern Europe (která je na místní ptáky nejlepší) a snadno přenosné bedýnky (aktuálně Emgeton iXSOUND3) , ty pak umístit pod krmítko, pokud vám zapadají sněhem (jako mě) doporučuji dát hned po návratu do chalupy ke kamnům vyschnout
  
  
• přehrávat hlasy doporučuji pouze krátce s minutovými intervaly, samozřejmostí je, že víte, co hrajete, je nesmysl lákat pěvce zvukem, který znamená „varování před nebezpečím“, je neuvěřitelné, jak snadno lze takto přilákat třeba parukářku nebo uhelníčka
  
  
• nejpohlednější je fotografie bez slunečnice v zobáku, soustřeďte se na tuto chvíli, ne že by to vyloženě vadilo, ale osobně dávám přednost přirozenějšímu výsledku, totéž s lojem, který je třeba pro parukářku dokonalým kulinářským prožitkem
  
  
• pokud sypete slunečnici i na místo, které budete fotografovat (mech, pařez) dejte si pozor, aby nebyla zrníčka na snímcích vidět, vždy uložit za zákrytu na odvrácenou stranu
  
  
• použití studiových stativů doporučuji z několika důvodů, můžete je postavit tam, kde nejde zapíchnout žádný klacek (kamenité koryto potoka) a můžete je snadno přemisťovat a měnit jejich výšku
  
  
• pokud používáte odraznou desku potaženou vhodným textilním pozadím, je nutné zajistit, aby se ve větru netočila, důležité je i vhodná vzdálenost pro umístění barevného pozadí, vzdáleností od fotografovaného objektu regulujete barevnost (pozadí dále = světlejší a menší saturace)
  
  
• alternativní textilní (papírové) pozadí je vhodné v případech, kdy jej potřebujete mít na fotografii světlejší (pro kratší časy expozice), nebo je přirozené pozadí příliš vzdálené, nebo v případě, že vám na zahradě za krmítkem vadí omítka rodinného domu nebo modrá vrata od garáže
  
  
• všechny snímky vznikly u „Lesního koupátka“ (verze 1.0), které jsme si s Pavlem vymysleli loni v zimě. Ačkoli ve vymýšlení, hledání místa a projektování prsty mám, ke stavbě jsem ke své lítosti ruce nepřiložil. Přestože je koupátko aktuálně zamrzlé, věříme, že se jeho atraktivita po lese i tak rozkřikne. Ostatně, už i krahujec si místo velice oblíbil (i když to sýkorky příliš netěší)
  
  
• lesní koupátko má pro případ svátečnějších návštěvníků (žluna šedá, sojka obecná, jeřábek lesní, datel černý a další) prioritně kvalitní zrcadlové sklo, aby zvuky z krytu nerušily, ale nyní jsem fotil beze skla, jen s maskovací sítí a kvůli sýkorkám, vycházely tak smysluplnější časy (sklo dvě až tři clony sebere)

Popsané postupy byly zaměřené zejména na sýkory, někdy příště se třeba rozepíšu o „ateliérových“ strakapoudech, žlunách a datlech, na které se musí malinko jinak. Samostatný článek by mohlo mít fotografování letovek pěvců a na knihu pak je fotografování kolibříků (aktuálně mám 16 stran).

Pro ty, co před lety horečně řešili, co je u fotografování zvířat wildlife a co už není, tak popsané focení pro mě osobně úplně wildlife není. Dávám přednost situaci, kdy si zvíře našoulám v divočině, i když výsledek není vždy technicky brilantní, je v tom moment překvapení a to mě baví víc. V posledním čase si víc uvědomuji, že pro mě není důležitý výsledek, ale příležitost.

Související odkazy
Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, fotografování v lesním ateliéru
S pěvci u lesního bazénku
Ovocem bohaté krmítko v tropech

Seznam všech článků publikovaných na NaturePhoto.cz


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 15.1.2012

backstage - obrázek 2. zamrzlé a zasněžené koupátko, kryt s otevřeným oknem, překryto maskovací snaiperskou šálou, a přední čočka objektivu 800/5.6 backstage - obrázek 3. pohled z krytu oknem do ateliéru backstage - obrázek 4. alternativní textilní pozadí, které ale už bylo na snímcích příliš světlé a nebylo využité, větvička s lišejníkem na krmítku ano backstage - obrázek 5. krmítko se slunečnicí vhodně zakryté mechem Sýkora koňadra (Parus major) Great Tit, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM + mezikroužek Kenko 20 mm, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/400 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 28. prosince 2011 11:13:09, Prachaticko, Šumava (Česko) Sýkora uhelníček (Parus ater) Coal Tit, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM + mezikroužek Kenko 20 mm, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: +1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 25. prosince 2011 14:55:20, Prachaticko, Šumava (Česko)