Tučňák skalní, obratný horolezec

Trochu opomíjeným druhem, o kterém jsem se zatím příliš nezmínil, je tučňák skalní. Protože jsme s ním na dvou ostrovech strávili dohromady skoro čtyři dny a je z fotografovaných tučňáků nejobratnější, zaslouží si pozornost také. Zejména jeho vyskakování na skály po návratu z moře stojí za přiblížení.

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 22. ledna 2009 9:20:26, Saunders Island (Falklandské ostrovy)

S kormorány ve společném domově
Naše první setkání s tučňákem skalním proběhlo na ostrově Sea Lion, kde jsme strávili čtyři dny zejména ve společnosti rypoušů sloních, buřňáků obrovských nebo kormoránů císařských.
Stejně jako tučňák patagonský a oslí, hnízdí tučňáci skalní v kolonii, a to obvykle velmi početné. Charakteristické pro ně je to, že kolonie je vždy na skalním útesu, obvykle vysoko nad mořem. Typickým příkladem byla právě kolonie tučňáka skalního na ostrově Sea Lion.  Více jak 100 m nad hladinou rozbouřeného moře si tučňáci našli místa pro svá hnízda. Nebyli tu sami, společnost jim tu dělali hnízdící kormoráni císařští. Obrovská kolonie stovek ptáků byla neustále atakována chaluhami jižními nebo čimangy falklandskými. Nejčastějšími oběťmi byla mláďata nebo zranění ptáci.
Tučňáci a kormoráni, těsně vedle sebe, byli navzájem velmi tolerantní. Snad jen výjimečně jsme mohli spatřit domlouvání otevřeným zobákem, to když jeden druh prošel tomu druhému přes hnízdo.
Na populaci tučňáků sklaních na ostrově Sea Lion je jedna impozantní a obtížně uvěřitelná věc. Nemohli jsme pochopit, jak se tučňáci z takovéto výšky dostávají za potravou a už vůbec ne, jak se vracejí po strmé skále zpět do kolonie. Chvíle, kdy jsme si chtěli odpočinout od fotografování v silném větru, jsme proto zkoumali kudy, a především jak, se tučňáci dostávají nahoru. Na první pohled to nebylo zřejmé, ale když už byli skoro v kolonii, dala se cesta odhadnout. Upřímně, moc jsem nechápal, jak to dokážou. Stěny měly skoro 90 stupňů, jen s drobnými výstupky. Bylo nemyslitelné, že by musel tučňák pokaždé při výstupu cestu hledat, asi si museli nějak cestu dědit z pokolení na pokolení, jinak si to nedokážu představit. Při jejich skákání vysoko nad rozbouřeným mořem se tajil dech.

Vyskakování tučňáků z moře
Naše druhé setkání s tučňákem skalním bylo na ostrově Saunders, kde byla jejich kolonie podstatně níže. První hnízda byla ani ne deset metrů nad hladinou moře. Pro návštěvu kolonie jsme měli mnoho příležitostí, tučňáci byli od našeho domova pouze pár stovek metrů. Navíc, při cestě za dalším atraktivními ptáky – albatrosy.
Obrovskou výhodou tohoto místa bylo to, že jsme mohli z blízka sledovat rejdění tučňáků pod hladinou i jejich výskoky na skálu při návratu z moře. Jen bylo potřeba si při focení dávat pozor, párkrát se stalo, že nás polila větší vlna. Ale stálo to za to.
Chování tučňáků skalních nejvíce vystihuje nejvíce jejich anglický název – rockhopper penguin. Pro skákání po skalách je předurčen. Když ještě k tomu před prvním výskokem nabere v moři patřičnou rychlost, je na co se dívat a co fotografovat. I když, použitelných fotek je vždy jen několik. Zachytit dokonale moment, kdy tučňák vyskakuje z moře na skálu, se mi nepodařilo. Další důvod se k tučňákům vrátit.

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome)

Mezi tučňáky patří k těm menším, i když je poměrně zavalitý. Peří je černobílé a na hlavě má žlutozlatou chocholku, díky které by měl být nezaměnitelný. I když, jak jsme se sami při hledání podobného tučňáka žlutorohého přesvědčili, tak nezaměnitelný zase není.
Tučňáci obvykle snáší dvě vejce, ale mladý tučňák se na svět podívá pouze z druhého vejce. Rodiče hlídají svého potomka první tři týdny. Během této doby samice tučňáka podniká cestu za potravou pro své mládě. Když se vrací, hladového potomka v kolonii najde podle jeho hlasu. Po prvním týdnu se se samcem vymění.
Jak už jsem naznačil, ke svému názvu přišli díky své vyhlášené obratnosti ve skalách a na útesech. Přestože je tučňák skalní těla zavalitého, je velmi obratný a hbitý.
Tučňáci skalní se vracejí na pevninu v září, kde poté nejčastěji hnízdí a vyvádějí mladé v blízkosti kolonií kormorána císařského a albatrose černobrvého. Na konci května, po přepeření, opouštějí kolonii a vracejí se na zimu na moře. Podle výzkumů z poslední doby zůstává většina tučňáků skalních v blízkosti Falklandských ostrovů, další pak rejdí v celém jižním Atlantiku u pobřeží Panagonie.

Související odkazy

Rypouš sloní, hrátky s největší šelmou
Poslední paprsky v kolonii
Chaluha a čimango, hostina na útesu
Chaluha velká, lovci fotografů
Tučňák oslí (Pygoscelis papua), starost o mláďata
Jak jsme fotili endemickou sovu
Fotografování na Falklandách, zpráva z cesty II.
Fotografování na Falklandách, zpráva z cesty I.
Volunteer Point, první tučňáci

Fotoexpedice za tučňáky, Falklandské ostrovy 2009

 

Ondřej Prosický | Naturephoto.cz, 19.10.2009

 

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/2500 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 23. ledna 2009 18:31:03, Saunders Island (Falkladské ostrovy) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/400 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ano, Vytvořeno: 22. ledna 2009 9:25:51, Saunders Island (Falklandské ostrovy) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 24. ledna 2009 17:09:06, Saunders Island (Falklandské ostrovy) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/160 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 20. ledna 2009 16:24:45, Sea Lion Island (Falklandské ostrovy) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 23. ledna 2009 18:39:44, Saunders Island (Falklandské ostrovy) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) Rockhopper penguin, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 650 mm, stativ Gitzo, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1250 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 24. ledna 2009 17:15:14, Saunders Island (Falklandské ostrovy) Kormorán císařský (Phalacrocorax atriceps) Kormorán císařský (Phalacrocorax atriceps) Imperial Shag, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 17-40/4 L USM, stativ Gitzo 3540LS + RRS BH55, Clona: 16, Doba expozice: 1/30 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, Vytvořeno: 18. ledna 2009 19:37:04, Sea Lion Island (Falklandské ostrovy)

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
19. 10. 2009 , kategorie: příroda, ptáci
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(4 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Petr Vaculík
Mě se nejvíc líbí první a poslední fotka, ta první vypadá jak sekvence:-) Osatní fotky jsou také parádní. Díky za ně!
Honza
skvělé snímky jako vždy!
Petr
Díky těm "vlasům" a červenejm očím vypadají dost zle :) Taková malá krvelačná armáda :)
Peca
Kdyby nekdy nekdo natocil tucnaci horor, tak tenhle by hral zloducha, vypada jako Rumburak :))