Mravenci Atta, šerpové hmyzího světa

Je tolik poutavých dějů v přírodě, které stojí za to pokusit se atraktivně vyfotografovat. Některé jsem při svých cestách viděl, některé znám pouze z literatury nebo z doslechu. K těm prvně jmenovaným patří třeba pilní mravenci rodu Atta, které na svých cestách v tropech potkávám pravidelně již osm let. Jak se tedy tito pracovití mravenci fotí?

Hmyzí dálnice v pralese
Obvykle to bývá v sušších částech lesa. Při procházení uzounkou stezkou narazíte na cestičku která ji protíná. Někdy je to pouze neširoká spára, jindy dálnice v podobě půl metru široké stezky na které je velmi živo. Nejdříve, než si drobného hnědého hmyzu všimnete, vás zaujme něco jiného. Jsou to pochodující lístečky velikosti 0,5 – 5 cm, které prchají pralesem. Při bližším pohledu ale spatříte nepravidelný zástup mravenečků putujících jedním směrem. Mravenci svými kusadly jako v kleštích svírají kousky listů, které rychle odstříhali v korunách vzrostlých stromů. Jednoznačně nejkrásnější je pak to, když místo listů nosí nastříhané kousky fialových květů. Úžasný výjev, který jsem pozoroval v roce 2006, se bohužel letos neopakoval.

Mravenci rodu Atta (Atta cephalotes) Mravenec rodu Atta (Atta cephalotes) | Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú (Kostarika)Pohodlí v bahně cesty
Čas přemýšlet o tom, jak něco podobného fotografovat, jsem měl několik let. Zachytit podobný výjev patří přesto k tomu nejobtížnějšímu, co jsem kdy fotografoval. Okolnosti příliš prostoru pro vznik dobré fotografie neposkytují. Temný les, rychlý pohyb hmyzu, velká koncentrace jedinců, malá velikost fotografovaného objektu, nesnesitelné vedro, dotěrný obtěžující hmyz, nepohodlná poloha ležíc v bahně cesty. Lehnout si k frekventované mravenčí dálnici stojí hodně odhodlání, ale s dokonalým plánem, jak je na paměťovou kartu dostat, je to snadnější.

Technika k lovu mravenců
Protože se s fotoaparátem Canon EOS 1D Mark III, díky spodnímu gripu, nemůžu dostat fotografickou sestavou až na zem do úrovně tělíček běžících mravenců, volím raději Canon EOS 5D, který grip nemá. Toto pokládám na zem, pouze objektiv podepřený rukou. Jako objektiv nasazuji Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, jiný makroobjektiv nemám. Možná by byl vhodnější Canon MPE-65 f/2,8 1-5x Macro, ale s tím by zdrhající mravence zvládl asi fotit pouze můj kolega Hubert Poláček.
Nedostatek světla (a to jsem si vybral světlejší úsek mravenčí cestičky) řeším dvěma blesky Canon Speedlite 580 EX II, které pokládám přibližně 20 cm od mravenců, pod úhlem 45°. K jejich bezdrátovému ovládání mám na těle nasazenou řídící jednotku Canon ST-E2, která se dokonale osvědčila už při fotografování kolibříků. Lze tak snadno regulovat poměr výkonu obou blesků. Pro zjemnění zábleskového světla nasazuji na hlavy blesku mléčné difuzéry Sto-fen.

Cirkusově vedený mravenec
To bylo k technice, nyní ke zvířátkům; jak je přesvědčit, aby chodili tam, kde je očekávám (v hloubce ostrosti). Mravenčí řeč neumím, proto se uchyluji k podlému triku. Našel jsem přibližně 2 cm tlustý klacík, který pokládám mravencům do cesty v domnění, že je to v cestě zpomalí a já bodu mít možnost fotografovat. To vyšlo, ale je to k ničemu, mravenci se s nákladem hromadí za klacíkem a za chvilku to v hledáčku vypadá jako na hmyzí demonstraci proti ničení pralesů.
Beru tenčí klacík, ale stále to není ono, mravenci jej přelézají po celé dálce, což je pro mě samozřejmě také špatně, musím je přinutit, aby překážku přelézali pouze v jednom místě a to poměrně rychle, bez vytváření větších zástupů. Klacík v půlce lámu a obě části pokládám tak, aby v místě kontaktu bylo nejnižší místo celé překážky. To je ono! Mraveneček s obrovským listem v klepítkách přichází k překážce, zpomalí a poměrně pomalu ji přelézá tam, kde předpokládám. Zdá se být vyhráno. Z divokého mravence se stává „mravenec sokolnicky vedený“.

Mravenci
rodu Atta (Atta cephalotes) Mravenci rodu Atta (Atta cephalotes) | Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú (Kostarika)Rychlý hmyzák v hloubce ostrosti
Jako nesmyslné se ukazuje používat autofokus fotoaparátu. Nestíhá, stejně tak ani já nejsem schopný ostřit manuálně. Proto se uchyluji k věci, kterou dělám vždy děsně nerad. Manuálně předostřuji k místu kde mravenci přecházejí klacík a čekám na nějakého s pěkným nákladem zeleniny. Při větší cloně a s dostatečně dlouhým časem by to mělo vyjít. Bohužel se pletu a fotografováním trávím více jak dvě hodiny. Napůl sežrán komáry pořizuji asi 500 záběru, na kartě mi jich zůstává asi 100 a večer dalších 80 mažu. Až doma vybírám pouze dvě, které snesou formát A3, bez toho, abych se bál k fotografii připojit své jméno.

Na závěr
Při prohlížení a zpracovávání fotografií mě napadlo ještě několik dalších možností, jak život těchto pozoruhodných obyvatel pralesa zaznamenat. Bohužel, jak to obvykle bývá, bylo to až v pohodlí mého křesla tisíce kilometrů daleko. I tak jsem rád, že mám další impuls o čem přemýšlet a hlavně další důvod, proč se do mých milovaných tropů s fotoaparátem vrátit.

Související odkaz
y
Fotografie pořízené v Kostarice
Stručné shrnutí fotografických workshopů pořádaných v únoru 2008
Zpráva z měsíčního pobytu v Kostarice v únoru 2008

Mravenci rodu Atta
Již 50 miliónů let si mravenci rodu Atta předávají z generace na generaci recepturu, jak na rozžvýkaných listech smíšených se slinami pěstovat houby k vlastní obživě. Tito zemědělci hmyzí říše předběhli s polními pracemi člověka o mnoho miliónu let. Když se mravenčí královna mravenců rodů Atta pustí do výstavby hnízda, v první komnatě svého království zřídí pěstírnu hub.
Mravenci si vytváří komůrky o objemu 2-3 litry, kam nosí listy a části květů lesních dřevin. V mraveništi je rozkoušou na drť a vzniklým materiálem se živí houby. O své houbové kultury se pečlivě starají - mechanicky odstraňují mycelia nežádoucích druhů. Někdy likvidují nežádoucí houby mravenci i chemicky - ve speciálních útvarech na těle mají bakterie rodu Streptomyces, které produkují antimykotika.
Mravenci rodu Atta jsou považovány za jedny z největších spotřebitelů listového materiálu v lese, když to přeženu, lze říci že jimi pěstované houby jsou největšími býložravci deštného lesa.

 

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 16.6.2008

 


Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
16. 06. 2008 , kategorie: příroda, hmyz
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(11 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

katka
cauky
Adam Veselý
Beru
svůj dotaz zpět. Právě jsem objevil Váš komentář k dotazovaným
objektivům a tam jsem se vše dočetl. Začínám šetřit na pevné ohnisko.
Děkuji moc. Hodně mi Vaše stránky dávají. Hlavně z hlediska Vaší praxe.
Jste fakt borec. Mějte se. Adam
Dobrý den pane Prosický. Předem bych Vám chtěl
složit poklonu. Vaše fotky jsou neuvěřitelné. Máte můj obdiv. Měl bych
na Vás dotaz. Uvažuji o koupi lepšího objektivu. Rozhoduji se mezi dvěma
a to EF 70-200 mm f/4,0 L USM a EF 200mm f/2.8 II L USM. Četl jsem, že
vy ten druhý používáte. Z jakého důvodu raději volíte pevná ohniska? V
recenzích jsem se dočetl, že oba tyto objektivy jsou úžasné. Nevím si
rady. Předem moc děkuji za radu a přeji mnoho úspěchů a hlavně spoustu
světla. S pozdravem Adam.
Lukáš Kohout
super foto,taky mám pro ně slabost...
mo
tady je videt,
ze mensi bokeh na cropu ma i sve vyhody :)
Myslim, že ne, rozhodně nejs
Myslim, že ne, rozhodně nejsem
vlezdoprdelka... Jestli to tak vypadá tak to sry, ale neni to můj styl,
nejsem ten typ co řekne všem krása jenom aby se zalíbil. Ale to nemá
cenu tu popisovat, to by si mě musel znát osobně...
Pavle Pavle
mozna by jsi mohl Ondrovi vlezt rovnou do .... ty tvoje prispevky jsou
obcas uz moc i na me :) vetsiho alpinistu jsem tu snad nevidel , ty
prispevky by mely byt od tebe alespon trochu vecne.
Jinak Ondro
celkem zajimavy clanek,mam podobnou zkusenost s mravenci v Brazilii ale
tam jsou o mnohem vetsi a foti se o neco lepe i kdyz svetla je vzdy
malo,zejmena v jejich bojovych pozicich kdyz hlidaji "lajnu" a
ostatni pracuji ,tam by jste se fakt vyradil.
Fajn článek pane kolego :-)
Dušan Beňo
krasne fotky ...okrem iného sa fajne sa čítaju vaše články musím
pogratulovať !!
Kvejlend
Pavel Šťastný
Super foto, fakt obdiv...
Doufám, že se dostanu an tupřednášku, mámtam dneska namířeno ;) tak
držim palce...
pali hradisky/www.trpas.com
no...uz od
nedele večera pozeram kedy to sem dáš :))
fanúšikovia majú radosť