Hmyzí dálnice v pralese
Obvykle to
bývá v sušších částech lesa. Při procházení uzounkou stezkou narazíte na
cestičku která ji protíná. Někdy je to pouze neširoká spára, jindy
dálnice v podobě půl metru široké stezky na které je velmi živo.
Nejdříve, než si drobného hnědého hmyzu všimnete, vás zaujme něco
jiného. Jsou to pochodující lístečky velikosti 0,5 – 5 cm, které prchají
pralesem. Při bližším pohledu ale spatříte nepravidelný zástup
mravenečků putujících jedním směrem. Mravenci svými kusadly jako v
kleštích svírají kousky listů, které rychle odstříhali v korunách
vzrostlých stromů. Jednoznačně nejkrásnější je pak to, když místo listů
nosí nastříhané kousky fialových květů. Úžasný výjev, který jsem
pozoroval v roce 2006, se bohužel letos
neopakoval.
Mravenec rodu Atta (Atta cephalotes)
| Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8
Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba
expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano,
Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú
(Kostarika)Pohodlí v bahně
cesty
Čas přemýšlet o tom, jak něco podobného
fotografovat, jsem měl několik let. Zachytit podobný výjev patří přesto
k tomu nejobtížnějšímu, co jsem kdy fotografoval. Okolnosti příliš
prostoru pro vznik dobré fotografie neposkytují. Temný les, rychlý
pohyb hmyzu, velká koncentrace jedinců, malá velikost fotografovaného
objektu, nesnesitelné vedro, dotěrný obtěžující hmyz, nepohodlná poloha
ležíc v bahně cesty. Lehnout si k frekventované mravenčí dálnici stojí
hodně odhodlání, ale s dokonalým plánem, jak je na paměťovou kartu
dostat, je to snadnější.
Technika k lovu
mravenců
Protože se s fotoaparátem Canon EOS 1D Mark
III, díky spodnímu gripu, nemůžu dostat fotografickou sestavou až na zem
do úrovně tělíček běžících mravenců, volím raději Canon EOS 5D, který
grip nemá. Toto pokládám na zem, pouze objektiv podepřený rukou. Jako
objektiv nasazuji Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, jiný makroobjektiv
nemám. Možná by byl vhodnější Canon MPE-65 f/2,8 1-5x Macro, ale s tím
by zdrhající mravence zvládl asi fotit pouze můj kolega Hubert
Poláček.
Nedostatek světla (a to jsem si vybral světlejší úsek
mravenčí cestičky) řeším dvěma blesky Canon Speedlite 580 EX II, které
pokládám přibližně 20 cm od mravenců, pod úhlem 45°. K jejich
bezdrátovému ovládání mám na těle nasazenou řídící jednotku Canon ST-E2,
která se dokonale osvědčila už při fotografování kolibříků. Lze tak
snadno regulovat poměr výkonu obou blesků. Pro zjemnění zábleskového
světla nasazuji na hlavy blesku mléčné difuzéry
Sto-fen.
Cirkusově vedený mravenec
To bylo k technice, nyní ke zvířátkům; jak je přesvědčit, aby
chodili tam, kde je očekávám (v hloubce ostrosti). Mravenčí řeč neumím,
proto se uchyluji k podlému triku. Našel jsem přibližně 2 cm tlustý
klacík, který pokládám mravencům do cesty v domnění, že je to v cestě
zpomalí a já bodu mít možnost fotografovat. To vyšlo, ale je to k
ničemu, mravenci se s nákladem hromadí za klacíkem a za chvilku to v
hledáčku vypadá jako na hmyzí demonstraci proti ničení pralesů.
Beru tenčí klacík, ale stále to není ono, mravenci jej přelézají
po celé dálce, což je pro mě samozřejmě také špatně, musím je přinutit,
aby překážku přelézali pouze v jednom místě a to poměrně rychle, bez
vytváření větších zástupů. Klacík v půlce lámu a obě části pokládám tak,
aby v místě kontaktu bylo nejnižší místo celé překážky. To je ono!
Mraveneček s obrovským listem v klepítkách přichází k překážce, zpomalí
a poměrně pomalu ji přelézá tam, kde předpokládám. Zdá se být vyhráno. Z
divokého mravence se stává „mravenec sokolnicky
vedený“.
Mravenci rodu Atta (Atta cephalotes)
| Leaf-cutter Ants, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D, Objektiv: Canon EF 100mm f/2.8
Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 100 mm, , Clona: 11, Doba
expozice: 1/60 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano,
Vytvořeno: 9. února 2008 19:02:57, rezervace Hacienda Barú
(Kostarika)Rychlý hmyzák v hloubce
ostrosti
Jako nesmyslné se ukazuje používat autofokus
fotoaparátu. Nestíhá, stejně tak ani já nejsem schopný ostřit manuálně.
Proto se uchyluji k věci, kterou dělám vždy děsně nerad. Manuálně
předostřuji k místu kde mravenci přecházejí klacík a čekám na nějakého s
pěkným nákladem zeleniny. Při větší cloně a s dostatečně dlouhým časem
by to mělo vyjít. Bohužel se pletu a fotografováním trávím více jak dvě
hodiny. Napůl sežrán komáry pořizuji asi 500 záběru, na kartě mi jich
zůstává asi 100 a večer dalších 80 mažu. Až doma vybírám pouze dvě,
které snesou formát A3, bez toho, abych se bál k fotografii připojit
své jméno.
Na závěr
Při
prohlížení a zpracovávání fotografií mě napadlo ještě několik dalších
možností, jak život těchto pozoruhodných obyvatel pralesa zaznamenat.
Bohužel, jak to obvykle bývá, bylo to až v pohodlí mého křesla tisíce
kilometrů daleko. I tak jsem rád, že mám další impuls o čem přemýšlet a
hlavně další důvod, proč se do mých milovaných tropů s fotoaparátem
vrátit.
Související odkazy
Fotografie
pořízené v Kostarice
Stručné
shrnutí fotografických workshopů pořádaných v únoru 2008
Zpráva
z měsíčního pobytu v Kostarice v únoru
2008
Mravenci rodu Atta
Již 50 miliónů let si mravenci rodu Atta předávají z generace na
generaci recepturu, jak na rozžvýkaných listech smíšených se slinami
pěstovat houby k vlastní obživě. Tito zemědělci hmyzí říše předběhli s
polními pracemi člověka o mnoho miliónu let. Když se mravenčí královna
mravenců rodů Atta pustí do výstavby hnízda, v první komnatě svého
království zřídí pěstírnu hub.
Mravenci si vytváří komůrky o
objemu 2-3 litry, kam nosí listy a části květů lesních dřevin. V
mraveništi je rozkoušou na drť a vzniklým materiálem se živí houby. O
své houbové kultury se pečlivě starají - mechanicky odstraňují
mycelia nežádoucích druhů. Někdy likvidují nežádoucí houby mravenci i
chemicky - ve speciálních útvarech na těle mají bakterie rodu
Streptomyces, které produkují antimykotika.
Mravenci rodu Atta
jsou považovány za jedny z největších spotřebitelů listového materiálu v
lese, když to přeženu, lze říci že jimi pěstované houby jsou největšími
býložravci deštného
lesa.
Ondřej
Prosický | NaturePhoto.cz,
16.6.2008
Komentáře ke článku
(11 příspěvků) Přidat komentářsvůj dotaz zpět. Právě jsem objevil Váš komentář k dotazovaným
objektivům a tam jsem se vše dočetl. Začínám šetřit na pevné ohnisko.
Děkuji moc. Hodně mi Vaše stránky dávají. Hlavně z hlediska Vaší praxe.
Jste fakt borec. Mějte se. Adam
složit poklonu. Vaše fotky jsou neuvěřitelné. Máte můj obdiv. Měl bych
na Vás dotaz. Uvažuji o koupi lepšího objektivu. Rozhoduji se mezi dvěma
a to EF 70-200 mm f/4,0 L USM a EF 200mm f/2.8 II L USM. Četl jsem, že
vy ten druhý používáte. Z jakého důvodu raději volíte pevná ohniska? V
recenzích jsem se dočetl, že oba tyto objektivy jsou úžasné. Nevím si
rady. Předem moc děkuji za radu a přeji mnoho úspěchů a hlavně spoustu
světla. S pozdravem Adam.
ze mensi bokeh na cropu ma i sve vyhody :)
vlezdoprdelka... Jestli to tak vypadá tak to sry, ale neni to můj styl,
nejsem ten typ co řekne všem krása jenom aby se zalíbil. Ale to nemá
cenu tu popisovat, to by si mě musel znát osobně...
mozna by jsi mohl Ondrovi vlezt rovnou do .... ty tvoje prispevky jsou
obcas uz moc i na me :) vetsiho alpinistu jsem tu snad nevidel , ty
prispevky by mely byt od tebe alespon trochu vecne.
Jinak Ondro
celkem zajimavy clanek,mam podobnou zkusenost s mravenci v Brazilii ale
tam jsou o mnohem vetsi a foti se o neco lepe i kdyz svetla je vzdy
malo,zejmena v jejich bojovych pozicich kdyz hlidaji "lajnu" a
ostatni pracuji ,tam by jste se fakt vyradil.
pogratulovať !!
Kvejlend
Doufám, že se dostanu an tupřednášku, mámtam dneska namířeno ;) tak
držim palce...
nedele večera pozeram kedy to sem dáš :))
fanúšikovia majú radosť