Jeřáb popelavý, těžké začátky

Jistě to někteří z vás znají. Od chvíle, kdy poprvé spatříte nějaké atraktivní zvíře, uběhne do doby, kdy poprvé něco publikovatelného vyfotografujete často velmi dlouhá chvíle. Někdy jsou to týdny, občas to můžou být i roky. Lokalita se musí poznat, zvířata odpozorovat, kryt připravit a především je nutné se s fotoaparátem mnohokrát vrátit. Jednu dlouhou cestu jsem začal minulý víkend u jeřábů popelavých.

Jeřáb popelavý (Grus grus) Jeřáb popelavý (Grus grus) Common Crane, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 7.1, Doba expozice: 0.5 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. srpna 2009 5:53:12, Dahme-Spreewald, Brandebursko (Německo) 

Tisícihlavé hejno za humny
Pouze dvě a půl hodiny svižnější jízdy z Prahy je v německém Brandenbursku mělké rozlehlejší jezírko, které je už řadu let v pozdním létě a podzimu zastávkou jeřábu popelavých při jejich tahu na jih. Na konci srpna jich zde nocuje pár stovek, ale již v průběhu září může být jeřábů až 5000. Jak dlouho zůstanou, záleží pouze na počasí a na tom, zda budou mít přes den na polích co zobat.

To už asi není normální
Občas v mém okolí tu tam někdo poznamená, jestli jsem normální, když jezdím každý víkend fotografovat na Slovensko, proto je příliš nepřekvapilo, že se o půlnoci zabalím a jedu na svítání k německým jeřábům (abych byl už na oběd doma). U jeřábů musím být vždy ještě za tmy, jen tak se nepozorován dostanu do čerstvě postaveného rákosového krytu. Není to nic snadného, najít ve vysokém rákosí, bez baterky a v bezměsíčné noci, správnou cestu.

Nepohledné fotografování v pohodlném krytu
Moc jednoduché to nebylo, ale fotoaparátem jsem se v krytu dostal až k hladině, je ten stativ v měkkém bahně je spíše na parádu. A fotografování bez úhlového hledáčku spíše pro fakíra. Přestože je ještě absolutní tma, hladina přede mnou je velmi hlasitá, ale jeřábi to nejsou. Jsou to stovky hus, které jim dělají společnost. V hledáčku vidět nic není, přesto se nedočkavý pokouším fotografovat. Když se začíná obzor prosvětlovat, všímám si, že jsou tu i jeřábi, krátce poté se ozývá i jejich první krákání. Které neutichne až do jejich odletu za potravou okolo půl sedmé.

Liščí hrátky u jeřábů
Přestože jsem si moc nadějí nedával, vlastně jsem ani nevěděl, co bych měl fotografovat, nevydržím to a snažím se fotit. Ale těch vjemů je tolik, že se mi nic nedaří a po chvilce raději jen s úžasem koukám. V mém výhledu z krytu je odhadem 350 jeřábů a okolo 200 hus (musím určit), přibližně stovka kachen a další stovka různých bahňáků. Na pozorování krásný zážitek, ale jak tuhle drůbežárnu fotit? Raději zvelebuji kryt.
Z přemýšlení mě vytrhává až rezavý flek mezi jeřáby, tohle není pták, tohle je něčí kožich! Skláním se k teleobjektivu a bezpečně rozeznávám dvě mladé lišky, které dovádějí přímo pod zobáky úplně klidných jeřábů. Tady musím zmínit, že jeřáb je opravdu impozantní pták, s naší volavkou popelavou se srovnávat nedá, je dvakrát větší! Pokud jej k něčemu přirovnat tak ke pštrosovi, právě toho mi připomínali při prvním pohledu na jejich spící siluety.

Začátek dlouhé cesty
Na lokalitu, jedná se o soukromou rezervaci, jsem byl pozván s vědomím Heinz Sielmann Stiftung, která místo spravuje a pokud se něco povede, fotografie by měly toto unikátní místo zviditelnit. Na místě mi pomáhá kamarád Milan, který v blízkosti trvale žije. Momentálně je v rákosí jeden kryt vhodný jak pro fotografování tak pozorování, v příštích letech jich může být až pět. Mám pár nápadu, jak získat prezentovatelné výstupy, ale příliš v úspěch nedoufám. První přiložené fotografie berte spíše jako dokumentaci, že tam jeřábi jsou. Během září se k jeřábům minimálně dvakrát vrátím.

Souvisejí odkazy
Jak se fotografují volavky
Bukač středoamerický, boj se svačinou
Odpoledne ve Volavčí zátoce
Tetřívek obecný, souboj u brány Šumavy


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 29.8.2009


Jeřáb popelavý (Grus grus) Liška obecná (Vulpes vulpes) Red Fox, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. srpna 2009 6:36:36, Dahme-Spreewald, Brandebursko (Německo) Jeřáb popelavý (Grus grus) Jeřáb popelavý (Grus grus) Common Crane, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. srpna 2009 6:51:01, Dahme-Spreewald, Brandebursko (Německo)

 





Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
29. 08. 2009 , kategorie: příroda, ptáci
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(10 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

Kdo jednou zaslechne volání jeřábů a myslí to se svojí láskou k přírodě alespoň trošku vážně, je to velmi často vzájemné pouto na celý život.
Alespoň já to tak cítím...
Honza
Radek Demjan
Tak ta s tou liškou, to je malej mazec :-D

To je neskutecne prirodni divadlo. Tomu uz se rika vazne stesti teda :)

Navic ta hladina... hmmm
Michal Soukup
Ondro, všechno jde, jen malé dítě nejde :)
Ano jeřáby občas opravdu troubí spíše jako sloni, když se k tomu ještě přidají ty husy, je to tak krásně příjemný kravál... mám to tu nahrané, škoda, že to nejde přiložit k fotkám :-)
Ahoj Ondro,

taky souhlasím s klukama, že fotka s liščaty je ojedinělá! Možná to hodnotíš s ohledem na kvalitu jako dokumentární snímek, ale jedinečnost okamžiku má u mě nad kvalitou vždy navrch:-) I když by bylo samozřejmě nejlepší mít kvalitně vyfocený jedinečný okamžik, co?:-)

Jinak mi k jeřábům moc nejde to krákání:-) Asi je to tím, že je taky velmi obdivuji díky svým fotovýpravám do Litvy. Obvykle se opravdu říká, že troubí nebo taky, že volají...

Díky za počtení.

Peca
Ta prvni fotka je paradni, je tam krasne zachyceny pohyb, pripominami to styl meho oblibeneho fotografa Tima Lamana. PS. Ja muset tak brzy vstavat tak radej ani nejdu spat :)
Tibor
Ahoj Ondro
Sám jsem měl možnost párkrát pozorovat protahující jeřáby u nás na Moravě a s volavkou se to opravdu srovnat nedá:-)To jejich krákání za jarních nebo naopak podzimních dnů dovede udělat skvělou atmosferu,jako někde ze severské tajgy.
Ty symetricky supořádané jeřáby s liškou bych určitě nenazýval jen skromným začátkem, protože jsou nádherný, pro mě z říše snů. Když jsem je slyšel volat poprvé, tak první co mě napadlo bylo troubení slonů, spíš než "krákání" ;o)
Michal Soukup: K tomu 5D Mk II, pokud není dost světla, nebo je problematické, beru raději FF. Pokud očekávám nějakou akci, nebo chci něco živějšího, používám 1D Mk III. V poslední době hodně fotím s 5D Mk II i kvůli videu. Ta "louže" v Německu je fajn, určitě napíši o jeřábech v zimě víc, snad se něco povede.
Michal Soukup
Všímám si, že poslední dobou víc fotíš s 5DMII, nepletu-li se? Musí to být nádherná podívaná, jen tak tam sedět a pozorovat takové množství nádherných ptáků. Mám to takřka za domem, ale taková místa vůbec neznám. Poslední fotografie se mi opravdu moc líbí.