V aktuálním čísle ode mne tentokrát
nic nenajdete :-)
Vlha se hlásí !/
Lukáš Viktora
Smaragd, opisující v prudkém letu
ladné křivky prosluněnou letní oblohou. To byl první vjem desetiletého
kluka trávícího dovolenou kdesi na bulharském pobřeží. Desítky zářivě
barevných ptáků hemžících se kolem dlouhé písčité stěny dokonale rozbily
představu poklidné rodinné dovolené. O pár let později pak ovlivnily
další ornitologovo směřování...
Křižák
pruhovaný – jeden z důkazů globálního oteplování?/ Radmila
Matulová
Už se vám také možná stalo, že jste na
zahradě svého domu či na procházce narazili na zvláštní pavučinu
vzdáleně podobnou té, kterou přede náš starý známý křižák obecný.
Uprostřed však nečíhal pavouk s křížem ze světlých skvrnek na hnědém
zadečku, nýbrž docela velký tvor svým zbarvením více připomínající
vosu...
Tesařík alpský (Rosalia alpina)
Rosalia longicorn, Autor: Ondřej Prosický, Model
aparátu: Canon EOS 20D, Objektiv: Sigma 150mm f/2.8 EX AF DG HSM,
Přepočtené ohnisko: 240 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.0, Doba
expozice: 1/200 s, ISO: 400, Měření: celoplošné se zdůrazněným středem,
Kompenzace expozice: 0 EV, Blesk: ano (Canon Macro Ring Lite MR-14 EX,
-1 EV), Vytvořeno: 29. července 2006 12:25, Dubnice nad Váhom
(Slovensko)Pavoučí sítě / Petr
Tousek
Pavoučí sítě, ty malé (velké) zázraky přírody.
Téměř každý den s nimi přicházíme do styku. Ať už s těmi nechtěnými v
našich domácnostech nebo třeba v lese při houbaření, kdy se nám jemná
vlákna lepí na obličej. Brzy po ránu můžeme obdivovat krásné, ještě
kapičkami rosy poseté kolové pavučiny křižáků. Pavučiny jsou
všudypřítomné. Ale ruku na srdce, zamysleli jste se někdy nad tím, jak
taková pavučina vzniká? Jaké stavební techniky používají její tvůrci?
Rád bych Vám zprostředkoval malou exkurzi do světa těchto mistrů
stavitelů.
Želva bahenní /Eva
Ondráčková
Na území České republiky dnes žije jedenáct
původních druhů plazů a většina z nich je ohrožena. Mezi druhy nejvíce
ohrožené patří jednoznačně želva bahenní (Emys orbicularis).
Existují sice programy, které se zabývají její ochranou, avšak v České
republice je záchrana želvy bahenní značně komplikovaná. Kvůli vysoušení
slepých ramen řek a zalesňování vhodných lokalit pro kladení vajec
zde máme nedostatek vhodných biotopů, a proto se u nás želva bahenní
vyskytuje jen vzácně a ostrůvkovitě.
Pozorování: Želvy nádherné plení hnízda ptáků/ Jaroslav
Pešat
U Olešné vypustil nezodpovědný chovatel želvy,
které ho přestaly bavit. Opuštění masožraví domácí mazlíčci plení hnízda
zdejších ptáků...
Klíště – démon naší
přírody/ Hana a Vladimír Motyčkovi
Snad o žádném jiném
bezobratlém živočichovi se v poslední době u nás nenapsalo tolik, jako o
klíštěti obecném (Ixodes ricinus). To by jistě nebylo na závadu, ale
informace, které se o něm můžeme dočíst jsou – mírně řečeno –
zarážející. Čtenář musí zcela nutně nabýt dojmu, že by buď neměl do
přírody vycházet jinak než ve skafandru, nebo že pisatelé vynechali
šestý ročník základní školy, kde se o těchto živočiších mohli přece jen
něco málo dozvědět. Chceme vám tedy povědět o klíštěti obecném, ne jako
o démonovi hrozícím vyhubit lidskou populaci v Čechách a na Moravě,
ale jako o podivuhodném živočichovi, který má konec konců stejné právo
na existenci jako my lidé.
Tesařík alpský (Rosalia alpina),
Rosalia longicorn, Autor: Ondřej Prosický, Model
aparátu: Canon EOS 20D, Objektiv: Sigma 150mm f/2.8 EX AF DG HSM,
Přepočtené ohnisko: 240 mm, fotografováno z ruky, Clona: 5.0, Doba
expozice: 1/125 s, ISO: 400, Měření: celoplošné se zdůrazněným středem,
Kompenzace expozice: 0 EV, Blesk: ano (Canon Macro Ring Lite MR-14 EX,
-1 EV), Vytvořeno: 29. července 2006 13:06, Dubnice nad Váhom
(Slovensko)Jedna krajina – tři národní
parky/ Martin Janoška
Navštívit hned tři národní parky
naráz, které tvoří navíc mezinárodní trilaterární biosférickou rezervaci
UNESCO, se vám hned tak někde nepoštěstí. Tuto unikátní příležitost
nabízí severovýchodní cíp Slovenska, kde se rozkládá národní park
Poloniny. Ze severu k němu přiléhá polský Bieszczadsky národní park, z
východu ukrajinský Užský národní park. Úchvatná a pustá krajina, tvořená
nekonečnými koberci bukových lesů, z nichž ční špičky karpatských
polonin, zanechá hlubokou stopu v každém, kdo ji jednou spatří.
Javoříčské jeskyně/ Petr Zajíček
V naší zemi je čtrnáct jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Která z
nich je nejkrásnější? Kde hledat krápníkoví scenérie jako z říše
fantazie? V Javoříčských jeskyních u Litovle.
Fotografujeme vodní ptáky/ Rostislav Stach
Oblíbeným objektem k fotografování jsou kachny a labutě v místech,
kde je lidé pravidelně přikrmují. Vodní ptáci si zde na krmení rychle
zvyknou a ztrácejí přirozenou plachost. Většinou se setkávám se snímky
pořízenými ve stoje a ze břehu. Takové fotografie však ničím nezaujmou,
ztrácejí se mezi stovkami dalších podobných. Pokud ale chcete víc,
nebojte se přiblížit k vodní hladině.
Na
návštěvě v Gengelu/ Radomil Hradil
Diverzita neboli
rozmanitost rostlin a živočichů v krajině se stále snižuje. O tomto
zpočátku plíživém procesu, který nabral obrátky především s
intenzifikací zemědělství v polovině dvacátého století, všichni víme,
ale málokdo skutečně dělá něco pro jeho zmírnění. Mezi ty, kdo se o to
snaží, patří obecně prospěšná společnost Gengel. K manželům Dostálkovým,
kteří jsou duší Gengelu, se dnes vydáme na návštěvu; a zavítáme přitom
na jejich nevelký statek ve Veselce u Trhových Svin.
Jedlé dary přírody: Lopuch větší/ Květa
Šimková
Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletá
rostlina, která je známá především svým květenstvím, tzv. „babkami“. Ty
se díky drobným háčkům přichytávají na oblečení či do vlasů, čehož s
oblibou využíváme, když chceme při procházce někoho poškádlit. Nápadné a
oblíbené obrovské listy lopuchu mohou při výletu do přírody posloužit
jako deštník či slunečník. Ale tím jeho užitečnost nekončí. Lopuch je
rovněž léčivá rostlina, která má své místo i v kuchyni.
Levný dům je drahý/ Karel Murtinger
Nevím už, kdo pronesl výrok „nejsem tak bohatý, abych si mohl
dovolit kupovat levné věci“, ale je to velmi pravdivé. Je tím myšleno,
že věci, které jsou levné, tak zpravidla moc nevydrží nebo neplní účel,
k němuž byly koupeny, a tak nás nutí vydat zase další peníze.
Vápencové lomy Českého krasu/ Jan
Miklín
Český kras je znám jako oblast s mnoha
přírodními i kulturními zajímavostmi – Koněpruské jeskyně, vzácná
rostlinná společenstva na vápencích nebo starobylý hrad Karlštejn. Své
kouzlo ale mají i vápencové lomy, především ty starší, kde se již netěží
a kde příroda pomalu získává svou vládu
zpět.
Související odkazy
Předplatné časopisu Naše
příroda
Informace o časopise
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,
23.4.2009
Tesařík alpský (Rosalia alpina)
Rosalia longicorn, Autor: Ondřej Prosický, Model
aparátu: Canon EOS 20D, Objektiv: Sigma 150mm f/2.8 EX AF DG HSM,
Přepočtené ohnisko: 240 mm, fotografováno z ruky, Clona: 8.0, Doba
expozice: 1/200 s, ISO: 400, Měření: celoplošné se zdůrazněným středem,
Kompenzace expozice: 0 EV, Blesk: ano (Canon Macro Ring Lite MR-14 EX,
-1 EV), Vytvořeno: 29. července 2006 12:00, Dubnice nad Váhom
(Slovensko)
Komentáře ke článku
(1 příspěvků) Přidat komentářtady jsou taky, ale nemůžu sehnat fotostan a jinak je plašit nechci, tak
si jen z dálky vychutnávám jejich krásu. Tesaříci krásní..