Aktuální číslo časopisu Naše Příroda přínáší i můj
článek o fotografování rosniček a další mé fotografie z přírody, třeba
snímky ledňáčků.
Rosnička zelená (Hyla arborea),
European tree frog, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo
3540 LS + RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 400,
Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 24. května 2008
8:05:40, Polanka nad Odrou
(Česko)Vosy, které prý nebodají/ Hana a
Vladimír Motyčkovi
Sociálně žijící vosy u nás patří do
dvou podčeledí čeledi vosovitých, a to do podčeledi vos (Vespinae) a
podčeledi vosíků (Polistinae), a jistě je mezi námi jen málo jedinců,
kteří by neměli s těmito zvířátky nějakou tu osobní – většinou málo
příjemnou – zkušenost. Známá jsou i jejich hnízda, dovedně vystavěná z
papíroviny, která mají většinou tvar uzavřené koule. To „většinou“ je
nutné zdůraznit, protože právě vosíci, o kterých dnes bude řeč, si
stavějí hnízda zcela odlišná.
Ledňáček
říční/ Pavel Čech
Ledňáček říční bývá často
považován za symbol nepoškozené, zdravé krajiny. Mimo dobu hnízdění
můžete tohoto nádherně zbarveného ptáčka zastihnout kdekoli u vody,
nejlépe mu však vyhovují vodní toky s původními svislými břehy. V jejich
stěnách a pod obnaženými kořeny stromů si totiž ledňáček nejsnáze
buduje své hnízdo. Takové přírodní podmínky ovšem splňují obvykle
jen inženýrskými zásahy nenarušené a u nás čím dál vzácnější úseky
přirozeně tekoucích potoků a řek.
Lišejníky a
prostředí/ Michal Skalka
Mezi širokou veřejností je
hluboce zakořeněný nesmysl, že lišejníky rostou jen v čistém prostředí.
Je to asi taková pravda, jako kdybyste říkali, že psi koušou pošťáky.
Stejně tak jako pošťák může být rdoušen jezevčíkem a cizí doga jej
uslintá radostí k smrti, tak i některé lišejníky můžete najít v
prostředí pro člověka velmi špinavém a jiné zase jen v prostředí pro
člověka superčistém.
Procházka jarní
přírodou/ Ivana Vojkovská
Když se objeví první jarní
paprsky a začne se zelenat okolní krajina, je to pro mnohé z nás
pozvánka na procházku do probouzející se přírody. Obzvlášť jedinečný
půvab má tzv. jarní aspekt našich listnatých lesů, kdy vegetační kryt
hýří všemi barvami. Jestliže se v tomto období vydáme do nejbližšího
lesa, můžeme spatřit bohaté bylinné patro tvořené rozkvetlým kobercem
mnoha zajímavých a mnohdy i chráněných rostlinných druhů.
Do přírody s Petrou Janů/ Tomáš Padevět
Populární zpěvačka, která se stále drží na špici české pop music.
Získala tři Zlaté slavíky. Začínala u rockové muziky a v současné době
chystá po letech novou desku.
Výlet do
beskydské divočiny/ Martin Janoška
Chcete zažít
nefalšovanou beskydskou divočinu, kde žijí karpatské šelmy a v
neschůdných stržích uprostřed pralesů šumí vysoké vodopády? Pokud ano,
objednejte si terénní exkurzi v ekologicko-výchovném areálu Muchovice v
Ostravici pod Lysou horou.
Jeskyně Na
Pomezí/ Petr Zajíček
Jeskyně plná bělostných náteků a
krápníků a útočitě zimujících netopýrů. Tak lze charakterizovat náš
nejrozsáhlejší podzemní krasový systém vytvořený v krystalických
vápencích neboli mramorech. Byla objevena relativně nedávno, snad i
proto má zachovalou krápníkovou výzdobu. Nachází se za hřebenem Hrubého
Jeseníku mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná.
Rosnička zelená (Hyla arborea)
European tree frog, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo
3540 LS + RRS BH55, Clona: 14, Doba expozice: 1/20 s, ISO: 160,
Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 24. května 2008
15:33:52, Polanka nad Odrou
(Česko)Fotografujeme rosničky/ Ondřej
Prosický
Jedním z atraktivních zvířat, které můžete
nalézt v blízkosti našich vod, je rosnička zelená. Tento nápadný
živočich zaujme každého milovníka přírody a fotografa dvojnásob. V
článku se pokusím žabku stručně představit a popsat několik
doporučení jak zelenou krasavici fotografovat.
Rýchorské rozjímání/ Topí Pigula
Vystoupat něco přes 500 výškových metrů z Horního Maršova do
Dvorského lesa dá člověku trochu zabrat. Ale pro vnímavého, drobně
poučeného „laika“ je procházka Rýchorami ve východních Krkonoších
výletem do otevřené učebnice přírodopisu i lekce z praktického
lesnictví, kterou mu nachystala sama příroda.
Zahradní jezírko/ Radomil Hradil
Zahradní jezírko je chloubou zahradníka, oázou života i klidu a
zároveň místem, které na sebe soustřeďuje pozornost dvou- i
vícenohých návštěvníků a obyvatel zahrady. Vytvořit takový biotop přitom
není nijak obtížné a výsledek nás začne těšit poměrně záhy po založení.
Podívejme se tedy dnes na to, jak si zahradní jezírko pořídit.
Jedlé dary přírody – Ptačinec žabinec/ Květa
Šimková
Ptačinec žabinec, nazývaný též ptačinec
prostřední (Stellaria media) je známým plazivým plevelem na zahrádkách.
Ne každý však ví, že si jím můžeme výrazně obohatit i svůj jídelníček.
Ptačinec žabinec obsahuje totiž významné množství vitaminu C, ale také
karoten, draslík, vápník či hořčík. Stačí tedy docela malé množství a
máme o denní přísun mnoha vitaminů a minerálů vystaráno. Tato jednoletá
drobná rostlinka roste hojně po celý rok, protože se stále omlazuje.
Její křehké výhonky nám jsou tedy vždy k dispozici, ať už k „uždibování“
nebo k dalšímu zpracování.
Třídění a
recyklace plastů/ Josef Dufek
Doba, kdy bylo třídění
odpadu v domácnostech tabu, je již v nenávratnu. Obce a města mají dle
zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož
součástí jsou také použité obaly. Také osvěta ve třídění odpadu doznala
vysoké úrovně. K dispozici jsou informační materiály, střediska
ekologické výchovy…a dokonce se tématika třídění odpadu dostala i mezi
televizní reklamy. Zkrátka, třídění odpadu bereme již jako samozřejmost.
Nicméně to s tříděním odpadů není vždy tak růžové a bezproblémové, jak
se na první pohled může zdát.
Příroda tvořená
trhavinou/ Michal Gerža
Naše příroda potřebuje ochranu
a cílenou péči – o tom není pochyb. Cest, jak zlepšovat přírodní
prostředí, je celá řada. Patří mezi ně výsadby listnáčů do lesů,
pravidelné sekání a vypásání zachovalých luk, výsadby alejí, tvorba
tůní a mnoho dalších. Ochránci přírody se v posledních letech nebojí
použít ani způsoby dosti neortodoxní, jako je například vypalování
vřesovišť (byť se jedná o historický způsob péče o tento typ
porostů), strhávání drnu pomocí bagru, rozrušování povrchu bránami či
běhání s nasazenými mačkami…
V Orlických horách jsme
použili prostředek v historii ochrany přírody v českých zemích
skutečně ojedinělý, a tím je trhavina Permonex V 19. Pomocí Permonexu
zde bylo od roku 1995 do současnosti vystřeleno několik desítek vodních
tůní. Ty slouží především pro rozmnožování obojživelníků a vodního
hmyzu, ale objevují se zde i další organismy.
Související odkazy
Předplatné časopisu Naše
příroda
Informace o časopise
Rosnička
zelená, modelky od Polanky
Ondřej
Prosický | NaturePhoto.cz, 28.2.2009
Rosnička zelená (Hyla arborea)
European tree frog, Autor: Ondřej Prosický |
NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 130 mm, stativ Gitzo
3540 LS + RRS BH55, Clona: 10, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500,
Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 28. června 2008
10:53:40, Mšenecké Žehrovice
(Česko)
Komentáře ke článku
(5 příspěvků) Přidat komentářPazdera. Podobný som tu už písal. Nástupom digitálnej fotografie sa
objavil aj nový fenomén, fotografia prírody. Fotografická technika je
dostupnejšia ako v minulosti a foteniu zvierat vo voľnej prírode sa
venuje čoraz viac ľudí.
Ako písal Ondrej Prosický ostáva len
veriť, že ak sa niekto rozhodne fotiť prírodu tak má k nej snáď určitý
vzťah a bude sa podľa toho aj chovať.
I keď výnimky sa nájdu vždy a
všade.
Pazdera > Souhlasím s Vámi a máte pravdu. Vím kam směřujete, mám ale
pocit že pláčete na špatném hrobě. Myslím tím že je potřeba
ovlivňovat jiné skupiny lidí, a fotografie jako tyto, můžou do
podvědomí i těch nezaujatých lajků přinést v tomto ohledu mnoho
pozitivního. Zeptejte se v okolí náhodně svých známých na rosničku,
zajímalo by mě jak odpoví, zda o ní něco vědí? Pak jim ukažte na netu
Ondry článek.
Jinak časopis jsem si objednal a moc se mi líbí,
doporučuji.
Libor
sú k prírode šetrnejší fotografi ako samozvaný ochranári ktorý pri
svojej horlivosťi na robia viac škody ako osohu,neustále lozenie po
lokalitách vzácnych druhov živočíchov často aj vo väčších skupinách je
určite škodlivejšie ako citlivý a nenápadne sa správajúci fotograf.
Pazdera: Dobrá poznámka. Myslím, že tím že projdu jejich biotopem,
zasáhnu do něj pouze minimálně. Naopak jsem se minimálně ve dvou
případech setkal s tím, že když jsem fotografovaný druh prezentoval,
zachránilo to lokalitu před zničením. Fotografie jsou často poměrně
silným argumentem, aby na tom či onom místě zůstal přirozený biotop
zachován. Jak už jsem tu psal, pořád věřím v přirozenou inteligenci
lidí, kteří fotografují přírodu.
rosnička patří mezi druhy chráněné zákonem a jakákoliv manipulace s
jedinci a zásah do jejich biotopu podléhá zákonné výjimce. Toto se týká
i fotografování (platí zejména pro ptáky na hnízdech). Zajímalo by mě,
zda jste vlastníkem této výjimky či při focení "lehce"
porušujete zákon. Mnoho lidí se Vás může snažit napodobit a pro
získání fotografie často z neznalosti věci může dojít ke zbytečnému
ohrožení mnoha druhů. Co vy na to? A. Pazdera