Časopis Naše příroda – č.2, 2009

V aktuálním čísle najdete moje fotografie mývalů severních, které doplňují článek Miloše Anděry

Další přistěhovalec – mýval severní / Miloš Anděra
Středoevropská příroda se mění – s trochou nadsázky řečeno – jako na běžícím pásu. Leckteré původní rostliny a živočichové mizejí, a naopak jiné se objevují. Zčásti probíhá obměna flóry a fauny samovolně, ale v šíření řady nových druhů má prokazatelně prsty sám člověk. Tak je tomu i u mývala severního (Procyon lotor), středně velké medvídkovité šelmy, jehož pravá domovina leží na druhé straně Atlantiku. Dříve se mu běžně říkalo medvídek mýval.
Mýval severní (Procyon lotor) The Raccoon, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 10. února 2008 14:33:16, Parque Nacional Manuel Antonio (Kostarika) Opomíjené krásky – ploštice / Hana a Vladimír Motyčkovi
Zatímco o motýlech či broucích u nás vyšlo tolik publikací, že by je snad ani nákladní auto neuvezlo, knihy o plošticích by člověk spočítal na prstech jedné ruky a ještě by mohl čas od času řezat na cirkulárce. Je až s podivem, proč se tímto překrásným hmyzem zabývá tak málo sběratelů a amatérských přírodovědců, protože si zajímavostí a krásou v ničem nezadají s oběmi již zmiňovanými skupinami.

Vážky / Jaroslav Koleček
Vážky odpradávna přitahovaly pozornost lidí – umělců, vědců i obyčejných milovníků přírody. Není divu, vždyť tato tajemná stvoření provázejí lidstvo odnepaměti. Vážky naši planetu osídlily již v mladších prvohorách, tedy v době před 320 miliony lety. Různě velké druhy rozmanitého zbarvení, velikosti, tvaru i způsobu života stihly od té doby kolonizovat jak tropy, tak mírné a studené oblasti téměř celého světa.

Fotografujeme vážky / Pavel Krásenský
S příchodem digitální fotografie se stále více lidí pokouší zachytit tyto úžasné tvory na svá záznamová média, a tak se velmi často setkávám s dotazy, jak vážky fotit, jak je možné se k nim přiblížit a kdy na ně vlastně vyrazit. Pokusím se vám na tyto a podobné dotazy aspoň ve stručnosti odpovědět. Nejdůležitější věcí, kterou musíte začít, pokud se rozhodnete vážky fotit, je proniknout do tajů jejich života. Toto však platí i pro ostatní skupiny bezobratlých, ale i obratlovců. Bez znalostí jejich života jste odkázáni většinou pouze na náhodná setkání.

České stepi / Jan Miklín
Pod pojmem step si většina lidí představí nedozírné roviny, vysoké traviny a stáda bizonů, které se na nich popásají. Můžeme něco takového, hodného tohoto názvu, najít i u nás v České republice? To záleží na úhlu pohledu.
Do přírody s Květou Fialovou/ Text a foto: Tomáš Padevět
Půvabná herečka Květa Fialová začínala v Praze díky angažmá Jana Wericha v divadle ABC. Dodnes je neustále vytížená. Hraje v divadle v Praze a po republice nebo namlouvá komentář k televiznímu dokumentárnímu cyklu České milování.

Súľovské skály / Edward Chmiel, Pavla Mládková
Místo až úžasně krásné – špičaté skalní jehly se tyčí a ukazují svými prsty na nebe. Zastihneme-li azurově modrou oblohu, spatříme neskutečné kontrasty modré, zelené a bílé barvy. V jarním období přibude ještě barva fialová, kterou rozzáří obrovské květy konikleců. O čem je řeč? O území ležícím na Slovensku asi 15 km jihozápadně od Žiliny, Súľovských skalách.

Mohutná i křehká Kateřinská jeskyně / Petr Zajíček
Kdysi v dávných dobách pásla malá Kateřinka stádo oveček. Jedna se zaběhla do útrob vysokého jeskynního portálu a dívka se jí vydala hledat. Z temného podzemí však nenašla cestu zpět a v jeskyni zahynula. Od těch dob se jeskyni říká Kateřinská.

Ptáci zemědělské krajiny v nejistotě / Petr Tousek
Ptáci z naší krajiny mizí čím dál tím více. Druhy, které byly dříve zcela běžné, dnes vidíme jen s velkým štěstím. Pokles početnosti i druhové rozmanitosti se týká zejména ptáků zemědělské krajiny. Na vině je především postupující civilizace a s tím spojené neuvážené nakládání s přírodou.
Mýval severní (Procyon lotor) The Raccoon, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 160, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 10. února 2008 14:34:26, Parque Nacional Manuel Antonio (Kostarika) Ráj motýlů / Radomil Hradil
Už jste někdy slyšeli o motýlím ráji? Že ne? A že byste ho někdy chtěli spatřit? To se vám může snadno splnit! Stačí v Českých Velenicích přejet hranice naší vlasti a přes Gmünd a Weitru pokračovat do vesnice Langschlag; kousíček nad ní, jen 50 kilometrů od hranic, takový motýlí ráj najdete.

Jedlé dary přírody – Pampeliška lékařská / Květa Šimková
Není velkým překvapením, že se dá pampeliška lékařská, dříve nazývaná smetanka lékařská, jíst. Je to jedna z nejčastěji se vyskytujících bylin a v minulosti se často využívala jako součást mnoha jídel. V některých státech (např. ve Francii či Japonsku) se dokonce kultivovala a pěstuje se na zahrádce jako zelenina.

Má větrná energie šanci? / Hana Schubertová
Získávání energie z větru může být velkou nadějí do budoucna. Vítr je totiž jedním z obnovitelných zdrojů energie. Počátek moderních větrných elektráren datujeme do raných 80. let, dnes v České republice z větru pochází asi 0,4 % celkově vyrobené energie. Větrná energetika má jak zastánce, tak i odpůrce; váže se k ní i mnoho mýtů a předsudků. Jak je větrná energetika úspěšná u nás a ve světě a čeho se lidé v souvislosti s ní obávají, se pokusím rozebrat v následujícím článku.

Vznikne na jihu Moravy nová chráněná oblast? /Jan Miklín
Oblast říčních niv u soutoku Moravy a Dyje představuje zbytky původních rozsáhlých porostů lužních lesů, kde se navzdory dlouhodobému vlivu člověka zachovaly cenné lokality se spoustou vzácných živočichů. Jedná se o typickou ukázku harmonické krajiny, vzniklou spolupůsobením člověka, a proto je zde připravováno vyhlášení nové CHKO.

Související odkazy
Předplatné časopisu Naše příroda
Informace o časopise

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 23.4.2009