Rio Frio, řeka ledňáčků

Na ledňáčka v české kotlině
Pro nezasvěcené na úvod zmíním nejčastější způsob fotografování ledňáčka v Evropě. Stačí najít v blízkosti vodního toku dutinu s obsazeným hnízdem, šoupnout před ní klacek a čekat až si ledňáček při návratů domů na klacek odsedne. Fotograf poté schován v pohodlí krytu, sedě na stoličce s knížkou na klíně, ledňáčka fotografuje. Je to to nejjednodušší, co může fotograf zvířat vyzkoušet. Pořídit dokonalé fotografie vrabce domácího na zahradě nebo babočky osikové na kraji lesa je nesrovnatelně obtížnější.

Rybařík obojkový (Megaceryle torquata) Ringed Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/2000 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 29. února 2008 8:13:14, RNVS Cano Negro (Kostarika)Výběr správné lokality
Jak už bylo naznačeno výše, všechny druhy ledňáčků (Alcedinidae) jsou rybáři a ryby jsou jejich převážnou složkou potravy. Ledňáček potřebuje obvykle nehlubokou řeku nebo potok s bohatým výskytem ryb, aby se mohl krmit sám a měl co nacpat do hladem rozevřených zobáčků svých mláďat. Z mého průzkumu zde v Česku, v Kostarice a na Sri Lance vyplývá, že břehy by měly být porostlé stromy a výskyt ledňáčků zvyšují ideální podmínky pro hnízdění. Tím jsou kolmé hlinité břehy, které by měly být vysoké 1,5 metrů.
Níže popisovaný způsob jsem pravidelně praktikoval v Kostarice, v rezervaci Cano Negro na řece Rio Frio, a místo poslouží jako modelové pro další tropické části světa s větším výskytem ledňáčků. Obdobný způsob fungoval v listopadu 2007 v deltě řeky Balapitiya na Sri Lance a věřím, že bude i dobře použitelný na jihu Afriky nebo na severu Austrálie, kde je ledňáčků také spousta.

Dobrý kapitán, základ úspěchu
Jak je zřejmé z titulku, ledňáčky na řece fotografuji z lodi. A protože jsem fotografováním plně zaneprázdněn, je nezbytný dobrý lodivod, ideálně takový, který svůj člun dokonalé zná. Výběr lodi není tolik podstatný, může to být motorový člun, stejně jako kanoe, ať už s motorem, nebo bez něj. Podstatné je to, aby loď byla alespoň trochu stabilní, motor byl co nejtišší a pokud možno otřásal lodí co nejméně. Proč, bude zřejmé níže.

Rybařík amazonský (Chloroceryle amazona) Amazon Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/3200 s, ISO: 160, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února 2008 7:53:39, RNVS Cano Negro (Kostarika)Ideální lodivod je pro fotografa takový, se kterým na řece jezdíte pravidelně. Zná vaše návyky při focení a nemusíte jej při fotografování nijak instruovat. Najíždí k ledňáčkům (a dalším zvířatům na řece) se sluncem v zádech, přibližuje se k fotografovanému objektu pomalu a deset metrů před ním vypíná motor, aby do bezprostřední blízkosti dojel setrvačností bez motoru. Pokud proud loď strhává, nechává ji kousek odnést a teprve v bezpečné vzdálenosti motor opět nahodí, aby se ze stejného místa vrátil a zkusil to znovu (to v případě, že tam leďňák stále sedí). Opravdu zkušený lodivod, který s vámi pobyl při fotografování mnoho hodin, dokonce pozná i tu ideální vzdálenost, kdy vám zvíře vyplňuje skoro celé políčko a na tomto místě se snaží všemi prostředky udržet. S takto ostříleným člověkem, se nemusíte při focení vůbec domlouvat a snížíte tak riziko, že si ledňáčka zbytečně vyplašíte.
Vzpomínám si na to, jak byly účastníci mého prvního kostarického workshopu konsternování z focení na lodi se seňorem Antoniem, který bez instrukcí přesně věděl, jak k ptákům najíždět. Nejen kvůli pozici slunce, ale dokonce i s ohledem na atraktivitu pozadí za ledňáčkem. Tak si pamatoval focení se mnou z minulých let, že i velmi blízké ptáky ve spleti nevzhledných větví zcela ignoroval. Špatnou zprávou pro nás je, že Antonio už je starší člověk, který se v poslední době věnuje jen své farmě. Dobrou zprávou je, že i jeho vnuk má pro vození fotografů podobná dispozice.
Nelze spoléhat na to, že na podobně nadaného lodivoda v tropech narazíte, většinou si jej musíte během půl hodiny vychovat. Tak jsem to udělal třeba na Sri Lance. Stačí k tomu několik slovíček v angličtině nebo v místním jazyce; „zprava, zleva, zpět, zastavit, pomalu, znovu, vypnout motor, děkuji“.

Rybařík zelený (Chloroceryle americana) Green Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1 1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 16:34:26, RNVS Cano Negro (Kostarika)S kanónem na přídi
Možná vás představa fotografické techniky v ceně mnoha desítek tisíc na vratké lodičce děsí, ale při rozumném uvažování a zachování klidu nic nehrozí. Poprvé jsem do nestabilní bárky s obavami nastupoval i já, ale postupem času se fotografování zvířat z lodi stalo mojí běžnou praxí.
Místo pro fotografa (nebo fotografy) je vždy na přídi a pro lodivoda na zádi. Nikdy by na lodi neměli být víc než 2-3 fotografové, ideální je, když je fotografující člověk s lodivodem na lodi sám. Z bezpečností důvodů (nehodíte kolegovi omylem teleobjektiv do vody) a proto, že zvířata budou trpělivější a odletová vzdálenost kratší.
Na přídi je nutné postavit stativ, kvůli pohodlí, stabilitě při fotografování, a proto, že stativ vám povolí pouze nezbytně nutné pohyby teleobjektivem, každý delší pohyb ledňáčky plaší a z blízkosti lodi odlétají. Některé motory poměrně značně drnčí lodí, to je pak nutné na konce stativových nohou složit kusy oděvu, nebo je podložit vlastní obuví (otřesy to obvykle ztlumí).
Fotoaparát ze stativu na lodi sundávám pouze v případě, že chci fotografovat prolétavší ptáky, nebo fotografovat těsně nad hladinou řeky.

Rybařík amazonský (Chloroceryle amazona) Amazon Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 15. února 2008 9:18:08, RNVS Cano Negro (Kostarika)Jen pro skutečně trpělivé
Fotografování ledňáčků z lodi není pro toho, kdo není trpělivý. Neúspěch bude vaším věrným bratrem a jen ti opravdu odhodlaní, korunují svou snahu úspěchem. Ledňáček sedící na větvi stromu, v blízkosti břehu, při pomalém přibližování nejčastěji odlétá ze vzdálenosti 10 – 20 m, což pro kvalitní fotografii při ohnisku 500mm nestačí. Ideální vzdálenost na rybaříka zeleného a rybaříka amazonského jsou 3 – 5 m, pro většího ledňáka obojkového to může být i více. Ze zkušeností s ledňáčky na řece můžu říci, že na podobnou vzdálenost se dostanete pouze cca jedenkrát za 6 - 14 přibližování. Při dvouhodinovém fotografování jsou to obvykle 2 – 3 ledňáčci vyplňující hledáček bez nutnosti následného výřezu. Výjimkou nejsou ani situace, kdy se ledňáček ani nevejde do hledáčku a trpělivě bez stresu sedí. To se nám stalo například s kolegou Jurajem Mackem na Sri Lance, ledňáček hnědohlavý nás v bezprostřední blízkosti dvou metrů dokonce nechal odložit fotoaparáty a vyměnit je za kameru.
Proto, aby se odletová vzdálenost co nejvíce zkrátila, můžete udělat několik věcí. Pečlivě připravit lodivoda a na přídi přes sebe a fotografickou techniku přehodit maskovací síť. Ideální na daleké cesty jsou dvě do sebe sešité snaiperské šály. Je to lehké, skladné a velmi účelné řešení.

Rybařík amazonský (Chloroceryle amazona) Amazon Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/3200 s, ISO: 160, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. února 2008 7:53:39, RNVS Cano Negro (Kostarika)Potěšení z opravdové věci
Pro závěrečný titulek jsem si půjčil název článku kamaráda Vaška Šilhy. Dokonale vystihuje pocit, z fotografování ledňáčků na tropické řece. Je to jedna z nekrásnějších věcí, kterou může fotograf opravdu divoké přírody vyzkoušet. Více, než kdykoli jinde, se při fotografování cítíte jako lovec a dokonalá fotografie přináší obtížně popsatelný pocit. Fotografování ledňáčku z krytu má také něco do sebe, je to i jednoduší, ale je to poměrně nuda.

Pro Portfolio připravuji galerii Ledňáčci napříč kontinenty, kde budu ve velkém formátu (900px) prezentovat nejlepší fotografie ledňáčků jak z Česka, tak z tropických koutů.

Související odkazy
Fotografie ledňáčků ve Fotobance
Fotografie Kostarika
Bukač středoamerický, boj se svačinou
S fotoaparátem nejen za kolibříky

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 3.8.2008

Rybařík zelený (Chloroceryle americana) Green Kingfisher, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo 1227 LVL + 1377M, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ano, Vytvořeno: 16. února 2008 8:11:38, RNVS Cano Negro (Kostarika)