Canon EOS 7D, univerzál do divočiny

Opět ode mě nečekejte žádný fundovaný test, článek aspirující na titul „Recenze roku“. Jen jsem se pokusil vzpomenout na praktické postřehy z fotografování v terénu. Vzhledem k tomu, že jsem v posledních letech fotografoval s většinou zrcadlovek Canon, myslím, že mám s čím srovnávat. Čistě subjektivně, žádné testovací terče u mě nenajdete. Přesto si neskromně myslím, že alespoň někomu můj fotografický traktát pomůže v rozhodování.

Zalepená díra v nabídce
Při uvedení nového fotoaparátu Canon EOS 7D nikdo příliš nekroutil hlavou nad tím, proč výrobce nabídku rozšířil o další řadu.  Mezera mezi Canonem xxD a 1D byla propastná a nebylo to pouze cenou výrobků. Svoji roli jistě sehrál velmi úspěšný konkurenční Nikon D300, který u Canonu neměl přímou konkurenci (kvalitní autofokus, komfort užívání, odolnost).
Osobně mě uvedení fotoaparátu Canon EOS 7D mírně zaskočilo. Díky spokojenosti s tím co mám, jsem příliš nesledoval aktuální věštící plky na zahraničních fórech, vlastně jsem se o fotoaparátu dozvěděl až po tiskové konferenci v Praze.
Krátce po uvedení výrobku se mi začala plnit schránka dotazy na doporučení, zda koupit nebo nekoupit, jestli počkat na Canon EOS 1D Mk IV, jestli je 5D Mk II tolik obrazově lepší, jestli není 7D se svým vysokým rozlišení „šumák“. Už v tu chvíli mi bylo jasné, že jej musím od českého zastoupení vyloudit na testování do Ekvádoru, aby byly mé odpovědi fundované.
Používání Canonu 7D u kolibříků se nabízelo i z dalšího důvodu.

Jak si pořádně přiblížit kolibříka
O tom, že je kolibřík zvířátko opravdu malinké, nemusím přesvědčovat ani ty, kteří jej na procházce nikdy nepotkali. S jeho titěrností je spojen jeden zásadní technický handicap, který při používání full frame fotoaparátu prakticky nemá schůdné řešení. Na kolibříky neexistuje objektiv. Pokud chcete, aby vám kolibřík vyplňoval většinu obrazové plochy, nenajdete žádný vhodný objektiv. Minimální zaostřitelné vzdálenosti jsou příliš dlouhé. I proto jsem si na kolibříky v minulosti tolik oblíbil sestavu 200/2.8 + TC Canon 2x; senzor jsem mohl při ohnisku 400mm ke kolibříkovi přiblížit na 1,5 m.
Ale jak fotografovat s Canonem 500/4, který má minimální zaostřitelnou vzdálenost 4,5 m? Nabízelo se použití telekonvertoru nebo mezikroužků, bohužel v obou případech bych v temném lese přišel o další tolik cenná clonová čísla, navíc bych snížil citlivost AF. Použití full frame fotoaparátu nepřicházelo příliš v úvahu. Naopak naprosto ideální pro svoje dokonalé přiblížení bez úbytku světla bylo použití Canonu 7D s kropem 1,6x. Nakonec jsem v různých situacích fotografoval jen s ním a za dva týdny pořídil okolo 11 tisíc fotografií.

Kolibřík ostroocasý (Chaetocercus mulsant) White-bellied Woodstar, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500 mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 23. listopadu 2009 14:58:51, Papallacta, Cordillera Oriental (Ekvádor) Kolibřík peruánský (Boissonneaua matthewsii) Chestnut-breasted Coronet, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 27. listopadu 2009 11:28:15, Baeza, Cordillera Oriental (Ekvádor) Tělíčko stejné a přece jiné
Canon se při návrhu těla fotoaparátu nepouštěl do nějakých převratných inovací. Fotoaparát se věrně podobá dobře známým Canonům 50D a 5D Mk II. Přesto je ale po krátkém používání nepřehlédnutelné několik věcí. Naštěstí, velká část z nich bude pro většinu přínosem.
Poměrně vysoko hodnotím nápad přesunout zapínání fotoaparátu, nyní se to dělá páčkou u levého voliče motivů. Přestože mi totéž na zadní stěně fotoaparátu příliš nevadilo, rychle jsem si zvykl a s odstupem to nyní oceňuji.
Po prvním kontaktu si každý vnímavý uživatel zrcadlovek Canon všimne nového významného vykrojení pro dlaň a palec v místě držení pravou rukou. Fotoaparát se drží i mokrých rukách mnohem lépe než jeho předchůdci. Canon zamakal i na dvířkách pro paměťovou kartu, již po krátkém používání je jasné, že po čase nebudou vrzat a viklat se jako u předchůdců a Canonu 5D Mk II. V podstatě každý kontakt s fotoaparátem dává tušit, že jedním z cílů bylo udělat fotoaparát odolný. Nic nevrže, vnější pouzdro fotoaparátu je ze solidního materiálu, na kterém nehty nezanechávají šmouhy, jako to bylo před lety u Canonu 20D. Držíte v ruce odolný fotoaparát, ale o tom si ještě povíme.
Snad jediný ergonomickým vroubkem je umístění tlačítka AF-ON přímo v místě, kde se palec při držení dotýká fotoaparátu (v mém případě). Nedobrovolné zmáčknutí a přeostření bylo tolik časté, že musím tuto skutečnost zmínit. Mnohokrát se mi stalo, že jsem s prstem u spouště opatrně překomponovával, čekajíc na vhodný okamžik a v nejnevhodnější chvíli jsem si díky blbě umístěnému tlačítku přeostřil mimo. Věřím, že možná jde tlačítku přiřadit i jiné funkce.
Naopak velmi kladně hodnotím zapuštění tlačítka pro kontrolu hloubky ostrosti vlevo u bajonetu. U Canonu 5D Mk II příliš výrazně trčelo do luftu a zejména při prohlížení fotek docházelo k jeho nechtěnému stisknutí a následnému vypnutí přehrávání. Tady je vidět, že se přemýšlelo nad detailem a bral se ohled na výtky uživatelů.

S fotoaparátem pod sprchu
Jak je z krátkého úvodního videjka patrné (doporučuji přehrát se zvukem), testoval jsem Canon EOS 7D i v intenzivním dešti. Výrobce sice neuvádí, jestli se voděodolnost vztahuje i na tropické rovníkové deštíky, avšak o tom, že obstojí, jsem nepochyboval.
Již v roce 2004 (a tady se budu opět opakovat) jsem v intenzivních deštích v Kostarice běžně fotografoval s Canonem 300D, na který si již málokdo vzpomene. Přestože se tehdy jednalo o první amatérskou digitální zrcadlovku, vždy lijáky ustál, stejně jako několik týdnů na malé jachtě při přeplavbě Karibiku. Fotoaparát do dnešních dní fotí, ke spokojenosti čtvrtého majitele. To jen na úvod. Díky dobrým praktickým zkušenostem techniku v extrémních podmínkách nešetřím.
Po fotografování kolibříku v intenzivním dešti jsem fotoaparát podrobil pečlivé prohlídce. Pod krytem baterie bylo absolutně sucho, stejně tak pod dvířky slotu paměťové karty, vodu jsem našel pouze pod očnicí a předpokládám, že při delším focení by se dostala i do hledáčku. Mnohem větším průšvihem však byly loužičky na bajonetu fotoaparátu. Právě tady je nejslabší místo, tudy voda zatéká. Původně jsem si říkal, že je to díky mezikroužku Kenko 20 mm, při použití pouze s 500/4 by problém možná nebyl. Ale vzpomněl jsem si na stejný problém s Canon 400/5.6 v Kostarice, kde se bajonet objektivu po intenzivních deštích pokryl hnědou rzí. Doufám, že firma Canon u inovovaných verzí dlouhých teleobjektivů zabuduje k bajonetu gumovou „zástěrku“, jako má například objektiv 17-40/4. Nabízí se i otázka, zda by něco podobného nemělo mít tělo. Celkově je voděodolnost v pořádku. Kladně hodnotím povrchovou úpravu těla, fotoaparát se dobře drží i zcela zalitý vodou.

Kolibřík bělolímcový (Heliangelus strophianus) Gorgeted Sunangel, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 29. listopadu 2009 14:58:45, Bellavista, Cordillera Oriental (Ekvádor) Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera) Sword-billed Hummingbird, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 23. listopadu 2009 7:38:43, Papallacta, Cordillera Oriental (Ekvádor) Komfort užívání čím dál lepší
Jednoznačně největší posun jaký digitální zrcadlovky za pět let udělaly je v komfortu užívání. V obrazové kvalitě (s kvalitním objektivem) na formátu do 60 cm rozdíly nepoznáte. Obrovský pokrok je však vidět v možnostech ovládání. To co bylo vždy hluboko v menu, najdete nyní u Canon EOS 7D přímo na těle. A pokud nějaké tlačítko příliš nepoužíváte, můžete mu přiřadit jinou funkci. Volit to, co měníte nejčastěji a chcete mít při ruce.
Jednou z novinek, kterou hodnotím vysoko je výrazné zvětšení hledáčku, který má nyní 100% pokrytí. Už žádný traumatizující pohled jako do klíčové dírky, podobný předchůdcům z řady xxD a xxxD. Vše je při ostření krásně vidět, což oceníte zejména při práci s dlouhými teleobjektivy za špatného osvětlení, nebo při makrofotografii při používání nízkých clon. Dokonalá mi přijde i možnost zapnutí mřížky, kdy se lépe komponuje a hlídáte si rovný horizont. A komu to nestačí, může třikrát zmáčknout tlačítko INFO a na zadní straně těla se objeví digitální vodováha (kde se Canon inspiroval asi každý ví).
Dokonalý nápad je tlačítko Start/Stop pro spuštění nahrávání videa a páčka pro přepnutí do režimu Live View tamtéž. Vždy při ruce, bez složitého hledání v menu a nastavování. Osobně mě to na začátku trochu mátlo, protože na Canon 5D Mk II je to úplně jinak. Díky tomu jsem zpackal natáčení klipu „Petr a jeho blízký kamarád trogon škraboškový na bambusové terase“. S odstupem hodnotím provedení ovládání natáčení a Live View na Canon 7D jako dokonalé.
Celé menu je více méně totožné jako u Canon 5D Mk II a Canon 1D Mark III, přibylo několik drobností (i zásadností, viz. další kapitolka). Menu může hovořit i českým jazykem, což lingvisticky méně nadané jistě potěší. Výrazně se rozšířila možnost provádění expozičních korekcí.

Velitelka externích blesků
K největším přínosům nového fotoaparátu patří komfortní ovládání při práci s více blesky. Canon EOS 7D má v sobě zabudovanou řídící jednotku, kterou můžete ovládat několik externích blesků. Mám vyzkoušeno, že můžou být tři, ale třeba je možné i více. Praktický užitek v podstatě nemá hranic. Nemusíte s sebou tahat řídící jednotku Canon ST-E2. V případě, že se rozhodnete něco doblesknout, nemusíte používat externí blesk na těle, ale klidně si jej dát ze strany fotografovaného objektu (výklopný blesk na těle jako MASTER), to ocení například portrétisté, nebo makrofotografové. Vždy můžete mít kontrolu nad směrem a dopadem bleskového světla.
Všechny funkce řídící jednotky jsou v menu fotoaparátu dokonale volitelné, vhodněji než na jednotce ST-E2. Můžete řídit nejen korekce, ale i poměry výkonů jednotlivých skupin blesků. Nenapadá mě nic, co by chybělo. Prostě, blesky na lokalitě v režimu SLEVE rozestavíte a vše řídíte na těle nového Canonu EOS 7D.
Pokrok zaregistrují i uživatelé jednoho externího blesku v sáňkách, vše mohou nastavit na těle fotoaparátu. Podle mě mnohem pohodlněji. Na těle blesku je to topornění, obzvlášť v případě, kdy externí blesk používáte jednou za měsíc.
Ještě maličko odbočím. Vysoce hodnotím i zabudování výklopného blesku. S použitím korekcí je to dokonalý pomocník v mnoha situacích. Přes všechny výrazné nedostatky budu stále tvrdit, že nejlepší fotoaparát od Canonu je 5D Mk II a tím jedním z nedostatků je právě absence vestavěného blesku. To muselo dát inženýrům zabrat, nechat tam místo něj díru. Jsem rád, že se výrobce u Canon 7D do podobných hloupostí nepouštěl.

Autofokus, co dostanu do hledáčku to je ostré
Je nepřehlédnutelné, že se firma Canon při vývoji soustředila na zlepšení automatického zaostřování.  (AF). Největším pokrokem je použití 19 křížových bodů, které dělají to, co se od nich očekává. Ostří! A to i při fotografování na výšku. Poprvé v životě jsem si vyzkoušel takovou bláznivinu, jakou je fotografování letovek ptáků na výšku. Vyžaduje to trochu cviku, ale co je podstatné, fotoaparát to zvládá. Rozmístění bodů v obrazové ploše je ideální, i když, ty krajní mohly být na kraji ještě více.
Všechny ostřící body se chovají stejně, je jedno jestli použijete ten centrální nebo krajní, pokaždé objektiv zaostří na místo, které bod v hledáčku pokrývá. Možná si někdo klepe na hlavu a říká si „A co jiného by měl dělat?!“, ale ze zkušenosti s 5D Mk II není jisté vůbec nic.
Výběr ostřícího bodu se velmi snadno provádí osvědčeným joystickem (kloubový volič) u hledáčku. Ten je tak dokonalý, že jsem si při focení letovek kolibříků mohl dovolit během exponování přehazovat body tak, aby ten ostřící pokrýval očíčko a ne bříško. Bylo to nevyhnutelné, při velikosti kolibříka 4 cm a vzdálenosti 3,5 m od senzoru je hloubka ostrosti pouze několik málo milimetrů (jistě by to někdo spočítal přesně). Při clonách f/4 – f/5 (v temném lese více nejde) se nepřesné zaostření nepromíjí.
Pouze dvakrát se mi stalo, že AF selhal, půl hodiny po setmění se mi v koruně stromů nedařilo krajním bodem zaostřit momota horského a manuální ostření potřeboval i potů šedý, ten už v naprosté tmě, pouze na 6 m lehce přisvícený baterkou.
Obrovským přínosem je výběr z několika režimů ostření, autofokus se výrazně přiblížil tomu, který je v řadě 1D a svojí jednoduchostí (nastavení pro blbečky) je v mnohém překonává. Není pochyb o tom, že má fotoaparát Canon 1D Mk III dokonalý autofokus, jen vyžaduje jistou péči (přesná nastavení pro různé situace), kterou mu sváteční uživatel nezajistí. Možnosti nastavení AF u nového Canon EOS 7D jsou jasná, bez složitého pátrání v manuálu a toporného nastavování v menu uživatelských funkcí. Co je však nejdokonalejší, chování AF můžete během fotografování měnit přímo na těle během snímání pomocí tlačítka jen pár milimetrů od spouště.
Zjednodušeně řečeno, pokud v případě letovek udržíte jakýkoli (to je podstatné) ostřící bod na místě, které má být ostré, vždy získáte ostrou fotografii. A to i v případě velmi blízkého „rozbitého“ pozadí za fotografovaným objektem. Tam už sice musíte do menu, fotoaparátu naznačit, aby preferoval blízké objekty a aby neměl tendence příliš lehce přeostřovat.
Z kategorie sci-fi je pak možnost automatického překládání vybraného ostřícího bodu při změně orientace fotoaparátu nebo i jen při jeho mírném náklonu!

Výdrž baterie v terénu
Než jsem nový Canon 7D vyzkoušel, hned jsem vynesl soud, že baterie určitě moc dlouho nevydrží. Sice jsem velmi kladně hodnotil to, že akumulátor je v novince stejný jako u 5D Mk II, ale ten výdrží příliš neoplývá. Na Canon EOS 5D Mk II vydrží pouze 400 – 700 záběrů. U 7D to je snad díky menšímu senzoru velmi příjemných 800 – 1200 záběrů. Co si pamatuji, Petr měl jednou dokonce 1300 fotografií na jedno nabití! Na Canon EOS 1D Mk to samozřejmě nemá (tam mám rekord 3200 snímků), ale u něj je baterie třikrát větší.
Největším přínosem je jednoznačně použití totožného akumulátoru jako 5D Mk II, což ocení uživatelé s dvěma těly fotoaparátů. Kombinace 5D + 7D se pro fotografy přírody vyloženě nabízí, na cesty můžou s jednou nabíječkou. Když si představím pro cestování tu gigantickou dobíjecí trafostanici co má 1D Mk III, orosí se mi čelo.
K fotoaparátu lze dokoupit bateriový grip, ale osobně jsem jej nikdy nepotřeboval. Vlastně se mi ještě nikdy v terénu nestalo, že by došla „šťáva“. Přínosem muže být pouze pro komfortní fotografování na výšku. Ale to mě k tomu, abych přes oceán tahal další krám, nepřesvědčí.

Inka královská (Coeligena torquata) Collared Inca, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/160 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 22. listopadu 2009 11:12:13, Papallacta, Cordillera Oriental (Ekvádor) Kolibřík peruánský (Boissonneaua matthewsii) Chestnut-breasted Coronet, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 25. listopadu 2009 14:16:46, Papallacta, Cordillera Oriental (Ekvádor) ISO, šumák nebo nešumák
Díky vysokému rozlišení bude nejdiskutovanější otázkou nového fotoaparátu Canon EOS 7D to, jestli šumí více nebo méně nežli ten nebo onen. Je mi jasné, že moje plky o nové mašince většina přeskočí a zastaví se až tady, v kapitolce o šumu. Protože šum je démon, metla fotografů a noční můra uživatelů vyšších citlivostí než ISO 400.
A tady si potřetí trochu odbočím. Na workshopech, které pořádám, je pro mě traumatizující sledovat, jak má každý hrůzu z použití vysokého ISO. Raději budou mít fotku letícího dravce díky dlouhému času rozmazanou, hlavně že bude na ISO 400. Vůbec nepomáhá mé sdělení, že šum není rakovina a lze s ním dobře žít. Přitom stačí jen jedno, vzít dobře exponovanou fotografii na ISO 2000, pečlivě ji zpracovat a dát na papír, třeba ve formátu 70x40 cm; já žádný šum nevidím! Ta hrůza z bubáků Šumáků pramení pouze ze šmátrání nosem po fotce na monitoru při 100% zobrazení. Film si vyzkoušejte!
Ale k věci. Nikdo neočekával, že Canon EOS 7D bude v otázce šumu lepší než full frame fotoaparát Canon 5D Mk II. To ani nejde, technologie je příliš jiná. Jakékoli jejich přímé srovnání je ztráta času. To je jako srovnávat hrušky a jablka a v závěru říci, „Ze srovnání vyšlo, že jablka jsou jednoznačně kulatější!“.
Přesto Canon 7D při fotografování obstál. Fotografie ke stažení přikládám, přesto si několik velmi subjektivních komentářů neodpustím. S fotoaparátem jsem dva týdny fotografoval pouze na ISO 500 – 2500, především díky opravdu nízké hladině světla v lese. Jednoznačně nejčastěji pak na ISO 800 – 1000. Velmi dobře použitelná jsou ISO do hodnoty 1250, při dobrém exponování a světelně vyrovnané scéně (stejná tonalita v obraze, nic světlého, nic tmavého) i na ISO 1600. Patrný (ale rozhodně nevadí) je šum na ISO 2000 a fotka pro větší tisky vyžaduje pečlivé zpracování, kde se v mnoha případech dá ještě vyhnout odšumění. V případě ISO 2500, je již nutné při zpracování RAWu mírně odšumovat, zejména v případě, kdy není fotografie přesně exponovaná a vyžaduje další zpracování.
Je však nutné podotknout, že šum na vysoká ISO (1600 – 2500) není nijak rušivý, jeho charakter je velmi podobný šumu na 5D Mk II, jsou to takové jemné ostré krupičky a pouze v barvě, která má v obraze být. Ne hnusné barevné šmouhy, jak se firmě Canon „povedlo“ u fotoaparátu 50D. Navíc, pokud přihlédnete k tomu, že zašuměný obraz máte na plachtě 18Mp, můžete na něj prohlížet s větší lehkostí.
Podotýkám, že fotografuji zásadně s vypnutým odšumováním a „zlepšovadel obrazu“, úroveň ostření mám na hodnotě „3“ (fotografii to negraduje a poznám, kam jsem přesně ostřil).
Velmi dobře je na tom se šumem je Canon 1D MK III, ale tam díky nižšímu rozlišení nelze do fotek na vysoké ISO příliš „hrabat“, při každém zpracování (přidání kontrastu) se šum zvýrazní a na 10Mpx to už může být problém.
Na opak u Canon EOS 5D Mk II neexistuje hranice, používám ISO taková jaká potřebuji, u jelenů před svítáním v Českém Švýcarsku klidně i ISO 6400, s klidem, díky plnému formátu lze i s fotkami dále dobře pracovat.  Canon EOS 7D bych se šumem (jeho charakter a použití vysokého rozlišení) přirovnal právě „pětdéčku“.
Když to zjednoduším, do ISO 1600-3200 jsou na tom 7D a 5D totožně (na papíře nepoznáte rozdíl), u pět 5D však můžete s klidnou rukou ISO podle potřeby dále zvyšovat.
Všem šumovým traumatikům doporučuji jedno, dejte svoje fotky na papír. Právě tam díky vysokému rozlišení a přenosu detailu Canon EOS 7D vynikne. Šumu si nikdo nevšimne. Obzvlášť pokud se vám díky vysokému ISO podaří zachytit výjimečný okamžik.

Předkládám ke stažení fotografie ve formátu RAW a zpracované JPG bez úprav (bez doostření, bez udšumění). Žádné poklady, jen pro ilustraci obrazové kvality.
RAWy doporučuji vyvolávat v programu Canon Digital Photo Professional (verz. 3.7.), nebo v jiném kvalitním konvertoru, který zná profil Canon fotoaparátu.
ISO 1000 - Pitpit stříbřitý (Diglossopis caerulescens) Masked Flowerpiercer - [RAW] [JPG]
ISO 2500 - Sojka tyrkysová (Cyanolyca turcosa) Turquoise Jay - [RAW] [JPG]
ISO 1000 - Drozd velký (Turdus fuscater) Great Thrush - [RAW] [JPG]
ISO 800 - Kolibřík turmalínový (Heliangelus exortis) Tourmaline Sunangel - [RAW] [JPG]
ISO 1600 - Sojka zelenavá (Cyanocorax yncas) Inca Jay - [RAW] [JPG]
ISO 1000 - Kolibřík peruánský (Boissonneaua matthewsii)  Chestnut-breasted Coronet - [RAW] [JPG]
ISO 2500 - Momot horský  (Momotus aequatorialis) Highland Momot - [RAW] [JPG]
ISO 640 - Trogon límcový (Trogon collaris) Collared Trogon - [RAW] [JPG]
ISO 1000 - Kolibřík žlutavý (Boissonneaua flavescens) Buff-tailed Coronet - [RAW] [JPG]
ISO 1000 - Vousák tukaní (Semnornis ramphastinus) Toucan Barbet - [RAW] [JPG]
ISO 800 - Kolibřík bělokrký (Florisuga mellivora) White-necked Jacobin - [RAW] [JPG]

18Mpx, rozlišení a obrazová kvalita
Díky velmi vysokému rozlišení bych se měl zamyslet i nad obrazovou kvalitou. Přeci jen je 18Mpx u krop fotoaparátu  opravdu dost. Nabízejí se dvě hlavní otázky. Stačí na to optika? Jak fotoaparát zvládá vysoká ISO? To druhé jsme si rozebrali, s tím prvním moc nepomůžu. Celou dobu jsem používal pouze jeden objektiv (500/4) navíc v poměrně extrémních situacích, s minimálními clonami jsem chtěl chytit kolibříka v letu. V těchto případech se příliš detailů nepřenáší. Přesto, když jsem přiclonil, obraz řezal slušně. Jak by řekl Michal, „nesmělo se koukat z blízka, abych si nepořezal oči“ :-)
Vážně, nevidím problém, ale chápu, že nějaký blátivý zoomobjektiv může mít s přenosem detailů problém. Snad se dá něco o kvalitě obrazu odezřít z fotografií ke stažení.
Jediný problém, který ve vysokém rozlišení spatřuji, je objem dat fotografie. Nechápu, jak se Canonu v případě 7D podařilo vytvořit soubory o velikosti 24MB (ISO 800 – 1000), když stejně velké má i Canon 5D Mk II s rozlišením větším. V terénu to je na škodu, přibývají starosti se správou velkého množství dat. Stejně tak bufer je hned plný. Osobně si myslím, že mohlo být rozlišení klidně o chlup menší.

Měl bych si počkat na Canon 1D Mk IV?
A abych nezapomněl, ještě k těm otázkám v úvodu, pro fotografy živé přírody. Na Canon 1D Mk IV nečekejte! Nic tolik lepšího vám nepřinese a bude kdo ví kdy. Vzpomeňte si na anabázi s pořízením předchůdce Canon 1D Mk III, dlouhé měsíce podpultovka. Canon 1D Mk IV bude mnohem dražší (120tis Kč) ale užitá hodnota rozhodně třikrát lepší nebude. Ano, bude mít odolnější tělo na zatloukání hřebíků, ale i Canon EOS 7D v terénu vydrží bez problému. Pokud bude obrazově lepší, což lze předpokládat, prakticky to stejně nevyužijete. Kolik děláte měsíčně fotek velikosti metr a více? Já bych to spočítal na prstech jedné ruky. Při velikosti do 70 cm je jedno, jestli budete mít 500D nebo 1D Mk IV. A pokud chcete divoká zvířátka opravdu fotit v šeru na astronomická ISO a vlastnit fotoaparát s nejlepším poměrem bezšumák / přenos detailů, musíte bohužel koukat jinam (nápověda, D3s).
Ano, autofukus bude jistě mnohem sofistikovanější, s mnoha možnostmi nastavení. Ale ten, kdo si jeho chování a funkce nezažije, z něj to nejlepší nedostane. Užitečný bude pro ty, kteří fotografují každý den.

Je Canon EOS 5D Mk II o tolik obrazově lepší než Canon EOS 7D
Není, vzhledem k tomu, že u 7D se jedná o menší snímač, je poměr schopnosti přenést detaily a nešumět na vysoká ISO obdivuhodný. Je vidět, že si u Canonu mákli. 5D Mk II je samozřejmě lepší, ale ne o tolik, abych fotografům přírody doporučoval trpět s nedotaženým autofokusem a lamentovat nad pouhými třemi snímky za sekundu.
Pokud bych se dnes rozhodl začít s technikou na fotografování živé přírody s jedním fotoaparátem, Canon 7D je jasná volba a prakticky není jiné řešení (snad jen D300 od konkurence). Krop faktor se hodí na přiblížení divokých zvířat a to třeba včetně vážek a motýlů. Pokud však tíhnete ke krajině a víc než cokoli jiného je pro vás důležité kreativní zpracování a technická dokonalost na velkých výstupech, doporučuji kombinaci 7D a 5D. Vyjde vás to levněji než nový 1D Mk IV.

Co znamená Canon EOS 7D pro mě?
Dobrou zprávu. Těší mě, že jde vývoj rychle dopředu. Jen musím stále prskat, že ty splantaní marketingové nemůžou do nového těla dát vše, co v tu chvíli znají a musí být každý foťák na něco jiného. To byl takový problém dát do nové sedmičky fullframe senzor?
Canon EOS 7D se povedl, ale ve výbavě nic měnit nehodlám. 1D Mk III mě nijak nelimituje a musí mi ještě další tři roky vydržet a 5D Mk II je stále nejlepší foťák na světě (poměr výkon/cena). Musím se však přiznat, že mě při focení se 7D napadla jedna věc. Kdybych před pěti měsíci věděl, jak se tělo povede, prodal bych v té době 1D Mk III (tehdy klidně za 65 tis. korun) a koupil sedmičku (za 40 tis. korun). Za ušetřené peníze bych měl na letenku do tropů...

Závěr
Fotoaparát  Canon EOS 7D se povedl a prakticky nemá žádnou vadu. Těch pár drobností (ani se nedá psát závad), ve většině případů subjektivních, spolehlivě přebije vysoká užitá hodnota. Pro fotografii živé přírody, nyní prakticky neexistuje jiná alternativa, kterou bych mohl doporučit (snad jen Nikon D300). Pokud preferujete Canon a můžete mít pouze jedno tělo, není co řešit.
A dvě příjemné drobnůstky na závěr, Canon 7D má nejhezčí zvuk závěrky jaký kdy Canon měl a přímo v menu fotoaparátu si můžete fotografie podepsat :-)
To se to zase nějak zvrtlo. 23 tisíc znaků kvůli mašince, na kterou si za dva roky nikdo nevzpomene. Že jsem raději nenapsal něco o přírodě. Bohužel taková je doba, články o technice se čtou třikrát více než o chování zvířat. Stále hodně lidí si myslí, že k pořízení poutavé fotografie z divoké přírody je limituje nedostatečná technika. Neuvědomují si, že pokud zajdou do knihovny a přečtou si něco o přírodě, vyfotografují vysněnou fotografii i s pět let starým fotoaparátem z bazaru za 6 tis korun.

Upozorňuji, že můj článek nepopisuje žádnou obecnou pravdu. Nejedná se o žádný test ani recenzi, jen jsem se pokusil shrnout své praktické postřehy z fotografování kolibříků v Ekvádoru. Na testování a pořizování zkušebních fotek nemám čas ani chuť. Moje soudy jsou čistě subjektivní, někdo může mít názor jiný.

Zájem několika kamarádů, i zcela neznámých fotografů, mě přinutil pustit se do několika srovnání, která rozhodně nejsou objektivní. Každý máme při fotografování priority trochu jinde.
Technickou specifikaci fotoaparátu Canon EOS 7D od výrobce najdete v Souvisejících odkazech.

Za zapůjčení fotoaparátu na fotografování v Ekvádoru velmi děkuji českému zastoupení, firmě Canon CZ, s r. o.
Úvodní video v Ekvádoru pořídil kamarád Petr Pazour, který mě na cestě doprovázel.

Související odkazy
Popis fotoaparátu Canon EOS 7D na stránkách Canon.cz
Podrobná technická specifikace fotoaparátu Canon EOS 7D na stránkách Canon.cz
Představení fotoaparátu na Dpreview.com
Přímé srovnání šumu Canonu EOS 7D a 5D od Michala Jirouše
Test Canonu 7D (srovnání s 1Ds Mk II a 500D) na Juza Nature Photography
Představení fotoaparátu Canon EOS 7D na Fotoaparát.cz
Canon EOS 7D Review velmi podrobně na Dpreview.com

Kolibřík rezavoocasý (Amazilia tzacatl) Rufous-tailed Hummingbird, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 2. prosince 2009 12:25:42, Mindo, Cordillera Occidental (Ekvádor) Kolibřík modrolící (Colibri coruscans) Sparkling Violetear, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, stativ Gitzo, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 27. listopadu 2009 9:49:19, Baeza, Cordillera Oriental (Ekvádor)