Mazání, archivace a zálohování fotografií

AKTUÁLNĚ 30.7.2009: Nezávisle na mě, a úplně současně, zpracoval článek o podobné problematice kamarád Petr Bambousek. Stejně jako máme podobné objekty fotografického zájmu, i cesta k pořádku a přehlednosti je téměř shodná. Jen prostředky k tomu má možná modernější , doporučuji prostudovat i to.

V případě obtížného čtení textu na tmavé grafice doporučuji odkaz „textová verze“ vedle nadpisu.

Mazat, mazat a mazat ještě víc
Rozlišení digitálních fotoaparátů se zvyšuje, při pravidelném fotografování se disky počítače rychle plní, obzvláště pak při fotografování neposedných divokých zvířat. Kam ale s nimi, abychom se ve vzniklých fotografiích neutopili?
Smazat! Čím více, tím lépe. Chce to pevný charakter a cvik, ale pokud se to naučíte, bude pro vás následné zpracovávání s odstupem času mnohem příjemnější. Když se po týdnech ke vzniklým fotografiím vrátíte, nebudete zhnuseně koukat na stovky totožných záběrů, které se na vás vysypou. V ideálním případě (po důsledném promazání), budete mít před sebou pouze to, co stojí za zpracování a prezentování. Z některých fotografování zvířat smažu i 9/10 všech fotografií, při fotografování krajiny mažu následně fotografie pouze výjimečně (málo kdy vyfotím za den více než 20 - 30 fotografií).
Jak na to? Co smazat a co si nechat pro vyvolání z RAWu? Pokud máte rychlý počítač a čtečku karet, doporučuji fotografie na disk nenahrávat, ale promazat ve čtečce. Do počítače pak přesunout jen to, co zbylo. Třeba v dokonalém prohlížeči Zoner Photo Studio 11, který používám od verze 4.5. Při promazávání se zobrazují pouze poloviční náhledy RAWů, ze kterých se lze rychle rozhodnout, co si nechat a co nestojí za nic (je to rychlé). V prvním kole mizí fotografie rozmazané, nepřesně zaostřené a zvířata s uřezanými ocasními pery, nebo s pařáty, které se nevešly do záběru. V druhém kole už je to náročnější a pro člověka, který nemá pro fotografii cit, bude toto místo nepřekonatelné. Vybrat nejlepší fotografii ze stovky pochodujících ústřičníků hledajících potravu není pro většinu nic jednoduchého. Osobně hledám zajímavé pózy, otevřené zobáky, atraktivní prostředí, poutavá pozadí (postavení mořských vln), natočení hlavy. Stále jako příklad uvádím ústřičníky.
Nechávat si totožné záběry (úplně shodné), i když jsou atraktivní, je blbost. Uvažování typu, „co když je ta vedle ostřejší“ nebo „není to škoda, je pěkná“, je cesta do pekel. Pokud používáte zmíněný Zoner Photo Studio, doporučuji vybrat v prohlížeči více stejných záběrů a stisknout klávesovou zkratku CTRL + J (Porovnat obrázky). Otevřou se všechny vedle sebe s přiblížením a hned vidíte těsně vedle sebe, kde je oko nejostřejší (ty ostatní putují nekompromisně do koše). Poslední zkušenost z Falkland, promazání 20 GB na výsledných 5 GB zabere dvě hodiny intenzivní práce.
Kritérií pro mazání je mnoho, pro každý motiv trochu jiné, komplexně to bohužel pojmout nelze. Psát by se o tom dalo, ale bylo by to spíše o tom, jak pořídit poutavé fotografie.
Snažím se k mazání motivovat každého, se kterým fotografuji. Nejtěžší to se mnou mají účastníci kostarických workshopů, které do toho každý večer, vyčerpané, nutím. Nejednou se pak stává, že usínají s notebookem na břiše (a s popáleným břichem od baterie). Ale má to svůj účel, tím že mažete, se také učíte rozpoznávat to, která fotografie něčím vyniká z průměru a co je balast, který nestojí za nic.
ZPS 11 - Porovnání obrázků, již podle polovičního náhledu RAWu rychle poznáte, kterou fotografii si nechat a které smazat. Příklad z praxe, třítýdenní fotoexpedice za tučňáky
Pro přiblížení trochu čísel, třeba budou pro někoho vodítkem. Cesta na Falklandské ostrovy byla prioritně fotografická, kdy jsem 20 dní fotografoval každý den 12 – 16 hodin. Během této doby vzniklo okolo 300 GB fotografií, každý den podle příležitostí a počasí 10 – 25 GB. Vždy večer, nebo další den v poledne (když jsem v noci vytuhl), jsem z denního objemu přibližně 2/3 fotografií smazal. Tzn. domů jsem přivezl 90 GB fotografií (2x, prováděl jsem zálohu).
Po nahrání na domácí pevný disk, jsem při zpracování další fotografie mazal (to už spíše nahodile) a dostal se na současných přibližně 60 GB fotografií. Z těchto fotografií jsem pouze 350 kousků zpracoval a umístil do Fotobanky, z mého pohledu 30 nejlepších do konce prázdnin umístím do Portfolia. Výběr a zpracování fotografií mi zabral šest měsíců! Ostatní fotografie jsou v podstatě neuplatnitelné. Budou ležet na disku a s největší pravděpodobností se k nim nikdy nedostanu. Sice se jednou za tři roky ke starým fotografiím vracím a najdu nějaký „poklad“, ale takové fotografie lze spočítat na prstech rukou. Z toho vyplývá, že zabírání dalších a další disků je zbytečné. Mazání je základ. Musím ale přiznat, že málokdo je schopný s takovou lehkostí mazat jako já. Viz nedávný příklad při fotografování vlh v minulých letech, častokrát jsem v minulosti smazal vše z celodenního focení.

Hlavně mít doma pořádek
Nebojte se, nenutím nikoho uklízet. Ale na heslo, „pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos“, v případě sofistikovaného deponování a vyhledávání fotografií, zapomeňte. Není nic horšího, než že víte, že tu veverku v podzimním světle máte, ale nemůže si vzpomenout kde. Pokud to s focením (a hlavně s jeho prezentováním) myslíte vážně, každou svojí starou fotografii musíte během 15 vteřin najít! A nejen vy, systém musí být takový, aby jakoukoli fotografii (a to původní RAW i zpracovaný TIFF) našel kdokoli z vašich v blízkých ve vaší nepřítomnosti. Vzpomínám si, jak chtěli z magazínu Koktejl fotografii námluv volavek, bohužel během dvou hodin a já byl v terénu. Po odeslání SMS mé ženě Martě, měli tři roky starou fotku za 10 minut v redakci! Udělejte si vyhledávání pohodlnější a usnadněte si práci. Jak na to?

Každý den jeden adresář
Po každém dni fotografování putují promazané a nezpracovaná fotografie (RAWy) do adresáře na pevném disku. Jméno adresáře je vždy ve tvaru 2009_07_11_PUCHOV_VLHY, datum fotografování doplněný o název lokality, ideálně i název toho, co bylo foceno. Pokud toho za den stihnu víc, co spolu nesouvisí, zakládám adresáře dva (výjimečně i tři). V těchto adresářích, jsou pouze RAWy.
Když je dat v adresářích přibližně 4,5 GB, vytvářím zálohy (2x různá DVD + 1x externí disk). Pokud je toto vytvořeno, v původních adresářích na disku počítače všechny fotky dávkově v ZPS 11 zmenším (JPG 700px) a zkomprimuji (20-30 Kb). Je to obraz toho, co jsem vyfotil, mám takto fotografie za pět let fotografování na jednom místě a nemají objem ani 1GB. Původní adresáře pak putují do složky DVD_FOTO_23, tento název je pak i na DVD disku samotném. Totéž platí pro práci externími disky.

Klíčová slova, pracný základ úspěchu
Jednoznačně nejpracnějším, ale neužitečnějším je přiřazení klíčových slov ke každé fotografii. Pokud jste v zimě v podzimním listí fotografovali snídající veverku, klíčová slova budou ve tvaru: veverka, savec, podzim, zima, listí, barvy, ráno, požírání, potrava, oříšek, světlo, Boleslav, Česko. Pokud si někdo za 10 let vzpomene, že nutně chce veverku v podzimních barvách, stačí do Fotobanky (záložka Vyhledat) nebo do ZPS 11 (funkce Najít) zadat hesla „veverka“ a „podzim“. A fotky jsou na světě. Pak není nic jednoduššího, než sáhnout pro správné DVD, nebo připojit externí disk.

Zpracované fotografie, hlavně nedělat nic znova
Každý měsíc zpracuji 20 – 60 fotografií, které ukládám ve formátu TIFF do adresáře FOTO_PREZENTACE na pevný disk počítače. Každá fotka, která je ve Fotobance, má svůj nezmenšený a nezaostřený zpracovaný originál snadno dostupný. Když si někdo vybere fotku z webu, podle jejího názvu ve tvaru 07-2009-1245.jpg ji hned snadno najdu (viz systém popsaný výše). Nemusím znova pracně zpracovávat RAW (obvykle), jen fotografii citlivě doostřím podle toho, pro jaký účel půjde do světa (osvit Lightjet, tisk plotr, DTP, kalendář, prezentace, článek, web, apd.). Systém zálohování disku FOTO_PREZENTACE pravě řeším.

Zálohování fotografií, bezpečnost nade vše
Jednoznačně platí čím vícekrát, tím lépe. Platí to stejně pro ukládání doma jako při zálohování v terénu.
Při fotografování na Falklandách jsem měl většinu fotografií na pevném disku notebooku (pod postelí), všechny fotografie na přenosném externím disku Western Digital (vždy ve fotobatohu) a opět všechny fotografie na 24 DVD discích v pevném pouzdře v batohu. Na podobných cestách není nouze o nehody, v případě Latinské Ameriky ani o loupeže. Je pracné každý den dělat zálohy, ale už se mi to párkrát vyplatilo.
Jak doma, už jsem naznačil. V poslední době se mi jeví ideální systém, pevný disk počítače, externí disk v jiné místnosti odpojený a 2x různá DVD (z toho jedno u rodičů na vesnici). Žádné medium není pro zálohování dokonalé, myslím, že pracovníci v IT by mohli vyprávět.
Za dobu svého digitálního fotografování jsem přišel o jedinou fotku (omylem smazaná z CF karty). Kartu jsem dal stranou, nefotil jsem na ni a snímek doma zachránil. Bohužel tato „nestandartnost“, měla za následek to, že jsem ji vyhledání uložil tak nesmyslně, že nevím kde je.

Technika na cestách: Při práci v terénu používám odolný notebook Sony Vaio (11´´, 1 kg), externí disky Western Digital 320 GB (je lepší volit více menších než jeden velký), DVD media firem TDK a SONY, paměťové karty zásadně Sandisk Extreme velikosti 4 a 8 GB (větší kapacity raději ne).

Programy: Pro katalogizaci fotografií a rychlé úpravy již zmíněný Zoner Photo Studio 11 (šest let), pro převod RAWů Canon Digital Photo Professional (poslední tři roky), následné úpravy ve Photoshop CS (práce ve vrstvách, je-li potřeba).

Aktuální konfigurace stolního počítače: COLORSIT ATRIX 9003 C-4, 550W, LCD, P4, airduct/ROHS black, GIGABYTE MB Sc 775 EP45-DS4, Intel P45, DIMM DDR2 4GB, 1066MHz, A-DATA, CL5-5-5-12 (KIT 2x2GB) Extreme Edition, CPU INTEL Core 2 Duo E8500 3,16GHz(1333MHz) 6MBL2 LGA775 – BOX, GIGABYTE VGA nVidia 9400GT 512MB, 2 x ASUS OD DRW-20B1LT SATA, BLACK, LIGHTSCRIBE, BULK axago CRI-25BB interní 3.5" čtečka 4-slot BLACK BULK, 1PK WINDOWS XP HOME SP3 CZ OEM, RAID 0 diskové pole - 2 x SEAGATE BARRACUDA 7200.11, 320GB SATAII/300 7200RPM, 16MB cache

Určitě jsem na něco zapomněl, rád případné dotazy v komentářích zodpovím. Netvrdím, že jsem na problematiku odborník, jen jsem popsal postup, který se mi osvědčil a s drobnými úpravami jej používám asi pět let.

Související odkazy
Co batohu na fotografickou cestu
Zoner Photo Studio 11 (včetně 30 denní verze k vyzkoušení)

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 29.7.2009

ZPS 11 - Adresáře fotografií, které vznikají po návratů z akce, vše ve formátu RAW. ZPS 11 - Archiv fotografií ve formátu JPG (malé, komprimované náhledy) ZPS 11 - zpracované fotografie ve formátu TIFF.