Bradáček srdčitý, od Šumavy k Jeseníkům

Klidné ráno na Šumavě

Po dlouhých deštích se nakonec i na hřebenu Šumavy udělalo krásně a velmi časná ranní procházka byla téměř idylická. Po pár desítkách minut nacházím mechový plácek menší než dva metry, na kterém je několik velmi drobných rostlinek.
Některé krásně rozkvetlé, přítomnost jiných prozrazovaly jen drobné šedo-zelené trojúhelníkové lístečky.
Ptáci zpívají, ševelí blízký potůček, skrz stromy se prodírají první sluneční paprsky. Absolutní klid, díky kterému v bezvětří fotografuji dvě nejkrásnější z rostlinek na místě.

V nejvyšším moravském pohoří

Na rozdíl od Šumavy, kde jsem poměrně často, jsem výlet za bradáčkem srdčitým do Jeseníků zvažoval déle. Přeci jen je to pro (snad dočasného) Pražáka trochu z ruky.
Na konec jsem přibalil rodinu a jelo se. Počasí už vyloženě letní a i velmi časná rána, která jsem bradáčkům věnoval, nebyla chladná.
Drobné kytičky se musejí hledat v hlubokém předklonu, ale jak oko padne na první, už jich jsou vidět desítky (mnohem více než na Šumavě). Bonusem za odměnu, že jsem se takovou dálku trmácel, pak bylo první nedělní sluníčko, které drobné rostlinky nízkým světlem prosvětlilo.

Příležitost ke srovnání

Po letošní návštěvě české a moravské lokality bradáčku srdčitého se vyloženě nabízí letmé srovnání.
Na Šumavě jsou rostliny na plochách zeleného koberce mechu, pouze metr od potůčku a pod vzrostlými smrky. Rostlinky jsou rudo-zelené a je jich pouze 10 kusů, v zeleném mechovém moři se mnohem lépe hledají a lze je při fotografování mnohem lépe zvýraznit. I při použití širokoúhlého objektivu tak drobné rostlinky pěkně vyniknou.
Oproti tomu v Hrubém Jeseníku, jsou bradáčky srdčité vyloženě na kraji lesa, nebo spíše pouze pod jednotlivými malými smrky na podmáčené louce v lese. Mnohokrát přímo pod uschlými větvemi drobných jehličnanů. Rostlinek je mnohem více, v širším okolí určitě přes 100 kusů, mají hezčí skoro až rudo-fialovou barvu. Nevýhodou je snad jen to, že jsou v mechu hodně utopené a jejich zvýraznění malou hloubkou ostrosti je problematické.

Rostlinka horských oblastí

Bradáček srdčité je vzácný příbuzný velmi běžného, většího ale méně výrazného bradáčku vejčitého a v současné době se v Česku vyskytuje přibližně na deseti lokalitách.
Setkat se s ním můžete zejména v našich hraničních pohořích, dá se tak říci, že je to druh vyloženě horský. Nejlépe mu je na podmáčených spíše zastíněných plochách, v mechu a v rašeliništích.
Z vlastní zkušenosti dvou navštívených lokalit mohu potvrdit, že velikost rostlin je pouze 4-8 cm, přestože se v literatuře udává mnohem více (obvykle 10 - 15 cm). Tzn., že i když máte pocit, že nefouká vítr, rostliny (detail květu) se na displeji v režimu Live View skoro pořád klepou.
Pro hledání, obzvlášť před prvním setkáním, doporučuji pečlivé nastudování podoby lístečků (světle šedozelené, velikosti 1-2 cm, tvaru trojúhelníku), bude to, co bradáčku poprvé najdete. Kdybych  hledal podle květu, nikdy bradáčky nenajdu!

EDIT: O pár let později jsem za stavil i na lokalitě bradáčku srdčitého nedaleko Aše, nádherná lokalita, kde jsou rostliny spíše zelené jako na Šumavě, ne tak fialové jako v Jeseníkách.

Orchidejovému projektu se věnuji od roku 2007 a na území Česka fotografoval včech 64 druhů orchidejí (Vstavačovité).

Sovisející odkazy
Individualní workshop, fotografování českých orchidejí
Fotografický workshop Květy rostlin, Bílé Karpaty
Články o fotografovnání orchidejí
Fotografie orchidejí ve fotobance Shutterstock