Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/60 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 11. prosince 2010 16:24:03, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Dlouhá pera v mayských čelenkách
Když jsem začal pátrat po historii pozorování (a v podstatě pohnutém osudu) kvesala chocholatého v posledních stovkách let, ještě více jsem si začal vážit svých krátkých setkání s tímto impozantním ptákem.
Pokud se ponoříte do studia předkolumbovské historie střední Ameriky, s jistotou narazíte na odkazy nebo názvy, které budou připomínat kvesaly chocholaté, nebo kde budou tito ptáci dokonce hrdiny starých legend.
Jedna z těch krutější vypráví, že když španělský surový dobyvatel Pedro de Alvarado ubil desetitisíce Indiánů, sneslo se z nebe obrovské hejno kvesalů a pokryli svými těly zavražděné Indiány. Jejich peří na hrudi nasáklo krví a proto má dodnes výrazně červenou barvu.
Na jiném místě můžeme číst, jak barevné peří kvesalů sloužilo jako platidlo při odevzdávání daní. Z peří kvesalů chocholatých zhotovovali mayští (a po nich i aztéčtí) řemeslníci ozdobné obrazy, ale i čelenky, kterých si vážili více než zlata. Proto Montezuma věnoval (jako výraz úcty) Cotrézovi nádhernou čelenku s pery kvesalů. Bohužel, omezení vojáci prahli především po zlatě a kvesalí čelenka z několika stovek kvesalých per je nechávala chladnými. Až ke konci 19. století jí byla ve vídeňském muzeu věnována zasloužená pozornost a po restaurování o ní byla napsána rozsáhlá publikace.
Podobně by se dalo v historii pátrat dál a jen o minulosti kvesala chocholatého by se dalo napsat mnoho stran.
Pestré jsou i odkazy na kvesaly ze současnosti, v Guatemale je součástí státního znaku, zdobí vlajku a měnová jednotka se jmenuje quetzal.
Rezervace Monteverde, první zoufalé hledání
Při svých cestách za přírodou střední Ameriky byl můj sen setkávat se s kvesalem chocholatým hned od počátku. Musím přiznat, že při prvním kontaktu s literaturou jsem byl přesvědčen, že pozorovat tohoto impozantního ptáka ve volné přírodě je takřka nemožné. Až s postupem času jsem zjistil, že míst pravidelného výskytu je více. Později se dokonce při mém intenzivním hledání zvyšovala i frekvence setkávání.
Jinak tomu bylo poprvé, v kostarické rezervaci Monteverde, asi před šesti lety. Horský mlžný les jako stvořený pro kvesaly, ale podobně jako na jiných podobných místech jen dlouho chodíte po lese, ale reálných setkání se zvířaty minimum. V temném zamračeném chrámu, kde kapky vody hlasitě bubnují všude okolo, vegetace znatelně orosená a mlžný závoj dovoluje rozhled pouze na první dva metry. Častokrát je jediným životem voda bublající v potůčcích a malých vodopádech ukrytých v zeleni.
Musím však přiznat, že když už něco v trvale mlhou zahaleném lese najdete, je to vždy nějaký klenot. Kvesala jsem tam několikrát slyšel, potkával jsem přírodovědce, kteří ho ten den viděli, ale mně stále unikal.
Až v roce 2005. Vracel jsem se bahnitou stezkou po náročném dni stráveném hledáním hnízda kolibříků, když mě ozývající se kvesal dovedl až pod strom, kde jsem našel samečka i samičku. Nutno přiznat, že kdybych bezpečně neznal jejich hlas, nechal bych se o jejich přítomnosti přesvědčit jen obtížně. Ptáci seděli vysoko v koruně mohutného stromu, porostlého mechem a bromeliemi a jen škvírkami mezi listy šlo tušit lesklé zelené peří kvesalů. První setkání, o pořízení fotografií však nemohla být řeč.
Červenozelený klenot s dlouhým ocasem
Kvesal chocholatý patří do poměrně bohaté čeledi Trogonidae (trogoni), která má několik desítek druhů a její příslušníky můžeme potkat v tropických krajích celého světa. Jednoznačně nejvíce trogonů najdeme však v Americe.
Kvesalové chocholatí jsou velcí 36 – 40 cm. K jejich tělu je ale nutné připočíst jejich nepřehlédnutelnou ozdobu, a tou je skoro 70 cm dlouhý ocas. Ptáci mají zelené tělo a červená prsa. Nezaměnitelná je i jejich chocholka na hlavě.
Nepříliš praktickou ocasní ozdobu mají jen samci. Po skončení toku jim mnohdy vypadá a pak znovu narůstá. Aby uchránili tuto nezvyklou ozdobu, mají neobvyklý způsob startu. Z větve, na které sedí, nemohou vzlétnout přímo vpřed, jak to činí většina jiných ptáků, protože by si mohli ocasní pera namotat na větev a poškodit. Vzlétají proto tak, že couvnou, odskočí dozadu a teprve pak vzlétnou. Podobně ošemetný je jejich pobyt v hnízdě. Když je kvesal uvnitř, zůstává ocas venku. Klidně tak můžete potkat dutinu, ze které čouhá jen hlavička a dlouhý ocas.
V březnu a dubnu nastává u kvesalů období námluv a rozmnožování. Samice snáší dvě světle modrá vejce do dutiny v kmenech a hnízdo nijak nevystýlá. Při sezení na snůšce se 17 - 19 dní střídají oba rodiče. Mláďata se líhnou s růžovou kůží a zavřenýma očima a jsou krmena hmyzem, drobnými žabkami a ještěry. Dospělí ptáci se naproti tomu živí hlavně plody stromů. Obvykle za tři týdny jsou malí kvesálci připraveni opustit své hnízdo.
Kvesalí ráj u Rio Savegre
Ač je v Kostarice oblast okolo horské silnice CA 2 mezi městečky Cartago a San Isidro přítomností kvesalů chocholatých poměrně vyhlášená, rozhodně neplatí, že ptáky potkáte na každém kroku. Po několika návštěvách a pravidelném pozorování mě to k podobným úsudkům svádí, ale pořád musím mít na paměti návštěvu první. To jsem jako lektor fotografického workshopu kvesaly sliboval, ale za tři dny v Savegre Lodge ani neviděl. Smůla, to se občas v přírodě stává. Při dalších návštěvách to už naštěstí bylo lepší.
Pro bližší hledání kvesalů chocholatých je dobré znát několik jejich návyků. Poměrně často odpočívají na mohutných větvích stromů nad Rio Savegre a zejména ráno a odpoledne vysedávají na stromech planého avokáda, kde hodují. Musím přiznat, že právě na těchto stromech jim to nejvíce sluší. Na kmenech porostlých světlými šedozelenými mechy jejich úchvatně lesklé zelené a červené peří obzvlášť vynikne. Přidanou hodnotou podobného pozorování je to, že kvesal je poměrně trpělivý a v přítomnosti člověka příliš nezmatkuje. Pokud jste v klidu, obyčejně neodlétá.
Na několika místech u San Gerardo de Dota jsou dokonce vyhlášené stromy, kde je možnost shledání s tímto krásným ptákem velmi pravděpodobná. Jedná se o strom „pětidolarový“ a „jednodolarový“, podle toho, kolik si místní zemědělci říkají za vstup na jejich pastvinu (kvesalí stromy jsou na soukromém pozemku). Jak jsem se sám přesvědčil, ani tady není šance stoprocentní. Mě to bylo fuk, nafoceno jsem měl z minulých dní, ale té téměř dvacetičlenné skupiny ornitologů s průvodcem mi bylo líto. Přijeli do oblasti pouze kvůli kvesalům, podobně jako skupina fotografů, zoufale koukajících do korun stromů na protějším svahu.
Z vlastní zkušenosti mohu doporučit, že největší dobrodružství je najít si kvesala „svého“, třeba v blízkosti řeky. Pozorně pomalu chodit, zastavovat se a pokoušet se tu lesklou zelenou barvu rozpoznat od neustále intenzivně zelené mokrého mlžného lesa. Jistým vodítkem je může být i zvuk, který kvesalové vydávají. Právě tak jsem kvesaly několikrát našel.
Průvodce stopaře kvesala chocholatého
Zajímavostí je, že během života kvesali prakticky vůbec nemigrují. Přemisťují se jen občas a pouze na krátké vzdálenosti. Pozorována byla migrace výšková, pravděpodobně se stěhují vždy do té výšky, kde zrovna dozrává ovoce, kterým se živí.
Kvesaly chocholaté můžeme rozdělit do dvou podruhů, Pharomachrus mocinno mocinno obývá mlžné lesy mexického státu Chiapas, Guatemaly, Hondurasu a Nikaraguy, zatímco poddruh Pharomachrus mocinno costaricensis se vyskytuje pouze v horách Kostariky a Panamy. To je však jen teorie, na některých místech byste je hledali pouze obtížně. Jejich výskyt je pouze ostrůvkovitý a nejvyhlášenější jsou lokality asi tři. Dokonce si troufám po několika cestách odvážně tvrdit, že pokud budete mít na hledání dohromady 10 dní a všechna tři místa navštívíte, impozantního kvesala chocholatého spatříte.
Tím prvním „zaručeným“ místem výskytu je výše popisované horské údolí nad Rio Savegere v Kostarice, kde lze při troše štěstí potkat i tři samce za den. Když už budete v Kostarice, můžete to vzít přes rezervaci Monteverde, kde je šance také vysoká. Dalšími nadějnými místy mohou být svahy pod panamským vulkánem Baru, případně rezervace Biotopo del Qetzal v Guatemale.
Stěhování kvesalů do horských lesů
Kvesal chocholatý je dnes už velmi vzácný. Ačkoliv je přísně chráněn, jeho nádherné peří stále láká pytláky. I v současnosti jsou mezi lidmi omezenci, kteří prahnou po vycpaninách.
Bohužel, na rozdíl od dob Mayů není už nyní zabití kvesala hrdelní zločin, který by se trestal smrtí. Aktuálně největší hrozbou je však pro kvesaly chocholaté kácení původních lesů, které nutí ptáky zoufale se stěhovat více a více do hor (kde ještě nějaký původní les zůstává). Díky mizejícím lesům, které nahrazují pastviny a často zoufalá snaha o zemědělství, tak ptáky klidně můžete potkat až ve výškách 3200 m.
I přes všechny tyto negativní zprávy jsem optimista a věřím, že tyto impozantní ptáky budu v horských částech tropů potkávat i nadále. Třeba někdy i v době hnízdění.
Související odkazy
Krocan paví, s lentilkami na hlavě
Trpěliví orlovci na Caye Caulker
Tajůplné pipulky z Punta Corda
VIDEO – fotografická idylka u kolibříků
Sylfa vlajková, v huňatých bačkůrkách
Poštolka rudonohá, kolonie u proskleného posedu
S pěvci u lesního bazénku
Tenkozobec opačný, se zobákem nahoru
Kulíšek nejmenší, schovávaná na Šumavě
Mandelík hajní, opožděná sezona
Bažant, který se vůbec nebál
Tenkozobčí láska v posledních paprscích
Tetřívek obecný, mrazivá mlha
Špaček obecný ve svatebním, na berlínském trávníku
Sojka tyrkysová (Cyanolyca turcosa), ukřičené ráno
Datel černý (Dryocopus martius), na Studenci
Buřňák obrovský, létající pravítka
Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera)
Orlovec říční, rybář ptačí říše
Sýček králičí, strážce knihovny
Seznam všech článků publikovaných na NaturePhoto.cz
Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 6.4.2011
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 12. prosince 2010 6:38:24, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 12. prosince 2010 6:26:00, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 21. února 2008 7:27:12, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 12. prosince 2010 6:38:01, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 520 mm, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 21. února 2008 6:48:23, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
¨Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ano, Vytvořeno: 12. prosince 2010 6:41:27, Savegre, San Gerardo de Dota (Kostarika)
Kostarika
Komentáře ke článku
(4 příspěvků) Přidat komentářPokud by měl někdo zájem, prodám objektiv Canon 400mm f5,6L usm. 27000kč v ceně je uchyt na stat. filtr a brašna. Jako nový, nevyužitý. Více mejlem.
K té debatě o fotkách: Jelikož mám v podstatě stejné vybavení jako O.P. a nikdy i přes velkou snahu se mi nepovedlo udělat takové snímky vím, jak moc je těžké takovou fotku udělat a o to více fotky obdivuju. Jen ten kdo netuší co je o za "dřinu" to tak neocení. Kdo to zkoušel ten ví své :)