Pelikán kadeřavý, na jezeře Kerkini

Jezero Kerkini pod pohořím Belles

Vlastně to není jezero. Jedná se o přehradní nádrž, vybudovanou před sto lety, aby zadržovala vodu pro zavlažování okolní zemědělské krajiny. Bývalo. Zemědělství tu poslední roky dost strádá a i náš hostitel Nikolaos se raději věnuje něčemu jinému. Dokonce snad místní dostávají dotace za to, že se nebudou nic pěstovat... 
Nádrž má přibližně 60 km čtverečních, vždy podle toho, jaký je právě stav vody. Obecně nejméně jí bývá na podzim a v zimě, nejvíce pak po jarním tání. Když jsme okolo jezera projížděli, bylo evidentní, že hladina byla odhadem čtyři metry pod svým jarním a letním stavem.
Vodní plocha láká spoustu ptáků a v poslední době je jezero Kerkini asi nejlepší místem k jejich pozorování v celém Řecku. Obzvlášť v zimě tu hodně ptáků zimuje, ale odhaduji, že vyloženě nejlepší to může být na přelomu dubna a května. A to zejména v severní části, kde se do jezera vlévá řeka Struma. V deltě tu bude ptačí ráj!
Nás na únorové cestě lákali zejména pelikáni kadeřaví, protože po vybudování umělých hnízdních plošin se jezero stalo významným hnízdištěm tohoto nádherného ptačího druhu. Společně Prespanskými jezery a zálivem Amvrakikos tu najdete největší kolonie pelikánů kadeřavých v Evropě.

Fotografické příležitosti s přepravkou plnou ryb

Přestože se na jezeře Kerkini už vystřídalo hodně fotografů, táhlo mě to tam jak magnet. Bez nějakých ambicí tomu něco přidat, chtěl jsem pelikány alespoň vidět. No, dobře, a když by byly podmínky, třeba i něco zkusit. Nedělat ale blbosti, jako třeba profláknuté nesmyslné fotky od známého maďarského fotografa. Jasně, pelikány můžete rybami sami krmit, je díky tomu spousta příležitostí pro focení, ale nesmí to vypadat úplně hloupě. Když se pelikáni v houfu rvou o rybu, možná to vypadá dramaticky, ale s přirozeným chováním v přírodě to nemá nic společného. Někdy mi ta snaha vyhrávat fotografické soutěže za každou cenu připadá přitažená za vlasy, ale třeba to tak má Bence Máté nastavené...
I my jsme měli k dispozici ryby, dost ryb. Odhaduji, že jsme za ty dva dny na naší cestě přilepšili pelikánům asi 60 - 80 kg ryb, čímž se samozřejmě naše příležitosti pro fotografování významně zvýšily. Ne, že by to na jezeře bez krmení nešlo, pelikáni se k vám přijedou podívat jak labutě pod Karlovým mostem i bez nich, ale jak máte v ruce rybu, nabízí se spousta netušených možností. Můžete třeba houf pelikánu dostat na místo, kde jim to sluší, nebo do směru, kde se nízko za obzorem právě chystá sluníčko, aby tu mrazivou nádheru s mlhou na jezeře prosvítilo.
O tom, že hozená ryba přiměje nádherné ptáky k akci ani nemá cenu psát. Pelikáni samozřejmě startují a přistávají i bez ryb, ale jak máte těch 10 - 20 centimetrů dlouhých čudel dost, šancí je významně více. Obzvlášť pokud k tomu máte člun a šikovného kapitána, kterým Nikolaos bezpochyby je. Na jezeře je nejlepší!

Svítání s mlhou a chladná rána

Počasí na náš “rychlovýlet” za pelikány vyšlo dokonale. Poslední dny před naším příletem bylo celkem hnusně, ještě pár hodin po příletu slunce nezasvítilo, ale hned ráno jsme měli nádherné svítání s nízko se povalující mlhou. Hezky bylo celé dva dny focení a jak jsme se v sobotu vypravili na letiště zatáhlo se a začalo pršet.
Když jsme cestu plánovali padla otázka, jestli dva dny na výlet za pelikány není málo, ale poznamenal jsem, že pokud vyjde počasí, stačit to bude - klaplo to dokonale. Po nějaké době zase jedna z cest za zvířaty, která vyšla nad 100 % očekávání. A to jsem optimista, mé očekávaní, vysněné podmínky, jsou obvykle hodně vysoko. Miluji to, tu nervozitu, jaké podmínky budou a jak to vlastně dopadne.
Když pominu svojí zdravotní indispozici, moc jsem si to užil. I díky tomu, že jsou Vláďa Šoltys, Michal Dobeš a Vláďa Jurek osvědčená a japonským mrazem ověřená parta. Takže klucí, díky za prima společnost!

Související odkazy
Články o fotografování přírody
Články o fotografování ptáků
Nabídka fotografických workshopů