Sup bělohlavý, ohrožení mrchožrouti v Rodopech

Opatrný vládce oblohy

Supi a kondoři jsou děsně opatrná zvířata a je jedno, jestli se pokoušíte fotografovat kondory andské v Ekvádoru, kondory královské v Kostarice nebo těch pár druhů supů v Evropě (nějakou zkušenost už mám). Můžete mít klidně jako újeď krávu, mohou si k ní sednout, ale dokud nezačnou ve větším počtu žrát, na rachot zrcadlovky a kvrdlání s objektivem v úkrytu to není.
Výjimkou jsou snad jen američtí kondoři havranovití a na některých lokalitách i kondoři krocanovití. Ti se chovají jako slepice (ostatně jim tak v tropech s kamarády i říkáme), často se k nim bez jakéhokoliv krytí můžete dostat na tři metry.
Typickými zástupci opatrných supů jsou ptáci z východní části pohoří Rodopy v Bulharsku, kam se za nimi poslední dobou vracím. Jedná se zejména o supa bělohlavého a supa mrchožravého. Na supa hnědého, který se tam prý také vyskytuje, jsem zatím štěstí neměl.

Pomoc ohroženým supům

Když vyrazíte k městečku Madzharovo, máte pro fotografování supů asi nejlepší šance v Evropě. Srovnatelné příležitosti jsou snad jen ve Španělsku.
Díky tomu, že v rámci projektu na ochranu supů se ptáci celoročně přikrmují, jsou z krytu mnohem lepší šance, než když supy pozorujeme na skalách nad řekou Arda.
Pomoc supům je nutná, patří totiž k nejohroženějším druhům ptáků na světě. K úbytku supů dochází z několika důvodů: ztráta hnízdišť, změna krajiny nebo používaní jedů v zemědělství. Hlavním důvodem ale je nejspíš to, že se v oblastech jejich výskytu tolik nepase, pastevci se zvířaty zmizeli, ubylo zdechlin a supi tak přicházeli o přirozenou potravu. Aktuálně je v oblasti pouze sto párů supů bělohlavých.

Zkouška fotografovy trpělivosti

Když fotografujete divoká zvířata v přírodě, nejpoutavější záběry vzniknou tehdy, když se něco opravdu děje. I proto miluji kolibříky, jelení říji, tetřívky na tokaništi nebo skalňáky na leku. Bohužel, většina druhů ptáků je na nějaké živější projevování skoupá.
Jisté šance jsou u supů v momentě, kdy si najdou uhynulé zvíře (nebo jim ho někdo podstrojí), sejdou se ve větším množství a máte trochu štěstí (a svojí trpělivostí jdete štěstí naproti).
Když v krytu čekáte u újedi a na obloze se objeví sup, vůbec nic to ještě neznamená. Ani když si poblíž sedne a máte ukrutné nutkání pootočit objektivem a zmáčknout spoušť. Doporučuji vydržet. I za tu cenu, že se sup po dvaceti minutách zvedne a bez žraní odletí (často bez zjevné příčiny).
Ten první pták je totiž jen zvěd, sleduje okolí. Pokud se bude cítit bezpečně, ostatní ptáci to vycítí a ve větším počtu se na místo snesou. Jen tak máte šanci, že se bude něco dít - supi se do žrádla zuřivě s rvačkami pustí.
Když je šance na zajímavější fotku 10 %, vyplatí se to risknout a počkat - fotky se 100 % šancí jsou většinou nuda.

Souboje na kamenném vrchu

Musím přiznat, že po těch opakovaných návštěvách už jsem přestával věřit. Supi ne a ne si ve větším množství sednout, a když ano, tak trčely za skalní hranou jen jejich dlouhé krky. O nějakém přiblížení a dramatických soubojích u žrádla nemohla být vůbec řeč. Až letos v květnu se nám to parádně seběhlo.  Přestože už byla pokročilejší odpolední hodina, bylo nádherné rozptýlené světlo a supi se snášeli k újedi před náš kryt. Nejdříve si vzali pár desítek minut na rozmyšlení, kdy se vůbec nic nedělo, ale pak to vypuklo. První dva opatrně uzobli, pak se tři přetahovali o kus flákoty, to přinutilo další dva, aby přiskočili a to byla poslední kapka pro těch dalších dvacet ptáků, aby se jak na rugby sdrcli do jednoho chumlu a začala mela. Občas nějaký pták z toho chumlu vylétl, všude prach a poletující peří. Za chvilku zůstaly jen holé kosti.  Pokud si chcete užít parádní divočinu na Balkáně, doporučuji do Madzharova vyrazit. Když budete mít štěstí, uvidíte supy bělohlavé, mrchožravé (a možná i supy hnědé), orly skalní, luňáky hnědé a třeba okolo projde i vlk, šakal nebo liška. Večer pak můžete vyrazit za sýčkem a v noci za výrečkem. Parádně si zafotíte s krásným pocitem, že peníze za pronájem krytu přispívají k ochraně supů v oblasti. Jestli nemáte s kým vyrazit, napište mi, zprostředkuji kontakt, nebo můžeme vyrazit společně. Nevšední zážitky z přírody si nejvíce užijete, když je sdílíte s lidmi s podobným zájmem.

Související odkazy
Články o fotografování přírody v Bulharsku
Orlosup bradatý, divoká příroda nad Alpami
Nabídka fotografických workshopů