Kamzík horský, divočina na Studenci

Když nevyjde slovenský kamzík tatranský

S kolegy, Palim, Evženem a Jirkou, jsme měli na tento víkend dlouho naplánovaný fotografický výlet do slovenských Tater na daleké ranní pohledy a za kamzíky. Bohužel jak se termín blížil, zvyšovala se síla zpráv o nepříznivém počasí, které mělo v oblasti panovat. Nemělo smysl cestovat mnoho hodin do slovenských kopců, kde byl intenzivní déšť a mizerná viditelnost. Hledal se plán jiný.
Nakonec jsme skončili, někdo jistě tuší, zase u Českého Švýcarska, kde je pořád co fotit a to v jakémkoli počasí. Říkal jsem si, že budu pokračovat v poznávání jelenů a že bych konečně mohl zkusit kamzíky na Studenci.

Rohatý horolezec v suťovém poli

Kamzíky jsem v okolí Studence potkal mnohokrát, ale nikdy jsem je nefotografoval. Buď jsem neměl teleobjektiv, nebo byl plán jiný a na kamzíky nebyl čas. Dnes bylo prostoru pro kamzíky spousta. Nejdříve jsem ještě nepřipraven našel dva a o hodinu později stádo asi patnácti kusů. Spokojeně relaxovali na suťovém poli. Přestože nebylo příliš světla, neváhal jsem a hned fotografoval. Fotoaparát s objektivem už jsem měl připravený, krátce před tím jsem potkal jelena, který pod suťovým polem doprovázel čtyři laně.
V tomto období jsou kamzíci poměrně trpěliví, proto nebyl problém se s pětistovkou pomalu přiblížit. Přestože jsem během krátkého fotografování děsně zmatkoval, něco se povedlo.

Historie kamzíka u České Kamenice

Kamzík horský byl na území dnešní CHKO Lužické hory dovezen z rakouských a švýcarských Alp (z popudu hraběte Karla Kinského). První dovoz byl uskutečněn v roce 1907 a 1908, kdy bylo dovezeno osm kusů, v pozdější době se dovoz ještě opakoval. Kamzíci byli původně chováni ve dvou oborách, které byly po roce 1918 zrušeny  a zvěř vypuštěna do volné krajiny. Okolo roku 1946 dosáhly stavy 150 kusů. Dnešní počet kamzíků na území CHKO Lužické hory odhadujeme na 250 kusů a výborně se jim daří (na rozdíl od kamzíků v jejich domovině, kteří jsou nemocní). Největší koncentrace kamzíků je v okolí přírodní rezervace na Studeném vrchu a přírodní památky Líska. V létě je při návštěvě Studeného vrchu možno vidět kamzíky na rozsáhlých suťových polích, v zimě se zdržují kamzíci ve větších stádech okolo krmelců, kde se přikrmují.

Český kamzík v ohrožení

Těžko uvěřitelná je aktuální iniciativa „ochranářů přírody“ z Jeseníků, kteří se snaží všemi prostředky zbavit druhé, východní, populace kamzíka v České republice. Kvůli tomu, že prý „rozrývají půdu, způsobují kopýtky erozi a pasou se na květinách“, je pravděpodobně čeká vyvraždění. Pod záminkou, že se jedná v oblasti o nepůvodní druh, můžou po jesenických kamzících přijít na řadu kamzíci v CHKO Lužické hory a NP České Švýcarsko. Pokud vám není osud těchto atraktivních divokých čertíků lhostejný, můžete se připojit k petici, která má za cíl kamzíka v české přírodě zachránit. 

O českých kamzících připravuji rozsáhlejší článek, ve kterém se pokusím rozvést i aktuální souvislosti v dění okolo jesenických kamzíků. Tyto řádky, stejně jako fotky, jsou narychlo zpracované. Vždyť je to jen pár hodin, kdy jsem kamzíky fotografoval...