Liška polární, bílá kráska na Špicberkách

Mám moc rád severskou přírodu a Arktida v zimě pro mne představuje nejkrásnější divočinu. Když jsem v červenci roku 2013 na Špicberkách poprvé viděl lišku polární v její sezónní hnědošedé srsti, začal jsem si v hlavě promítat tu nádheru polární lišky s bílým zimním kožichem, jak běží sněhem s pozadím bílých skal. Věděl jsem, že udělám všechno proto, abych se vrátil v zimě. I s vědomím toho, že courání mimo civilizaci tam skýtá jedno poměrně reálné nebezpečí.

Ve člunu v ledovcové zátoce

První letní setkání bylo krátké, divoké a bez nějaké větší šance na soustředěnější nerušené pozorování nebo hlubšího přemýšlení nad fotografií. Při hledání tuleňů vousatých v zátoce u ledovce Kongsbreen, během fotografování sobů polárních ze člunu blízko břehu, jsme zahlédli první lišku ve skalách nad hlavou. Právě obcházela hnízda racků a alkounů, což je v období července ideální místo ke shánění potravy. V koloniích ptáků se živí jak vejci tak mláďaty. Se svým hnědošedým letním kožíškem byla dokonale maskovaná a kdyby nepopoběhla, vůbec by ji nebylo možné vidět. Při prvním zahlédnutí lišky polární překvapí, že je menší než liška obecná z České kotliny, i ten ocas má méně huňatý.
Přestože jsme ji o pár minutek později viděli běžet v oblázcích přímo na břehu, příležitost byla opět krátká. Vlastně jsem rád, že jsem ji z toho houpajícího se člunu vůbec zahlédl. Přes první velmi letmá setkání jsem hned věděl, že s tímto nádherným zvířetem chci být co nejdéle a dostat něco více z jeho chování do fotografií.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Kongsfjorden, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/6.3, @1/500 s, ISO 1600, 24. července 2013 0:09:16

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Protektorfjellet, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM, f/3.5, @1/500 s, ISO 320, 24. července 2013 16:32:00

Hravé skotačení šedých liščátek

Neuběhly ani dva dny a liška polární tu byla znovu. Při krátké zastávce u sobů polárních u výběžku Protektorfjellet jsme našli skalku, kde měly lišky svoje doupě. Přestože se nám dospělé lišky neukázaly, pravděpodobně zrovna lovily někde v blízkých ptačích koloniích, naskytlo se nám několik příležitostí fotografovat dvě mláďata. Ve skalách a v jejich blízkosti neustále skotačila a vůbec nevěnovala pozornost tomu, že k nim směřuje několik teleobjektivů. Při opatrném přiblížení nás pustila na pár metrů a vůbec naší přítomnosti nevěnovala pozornost.
Když se na chvilku ztratila, po pěti minutách byla opět ze skal venku a prala se znovu. Přestože jsem trval na tom, že tu zůstanu tak dlouho, dokud nepřijde alespoň jedna dospělá liška s ulovenou potravou pro mláďata, s postupujícím večerem jsme se museli vrátit z pevniny na loď. Když se pak na dlouhých 20 minut ztratila i mláďata, nemělo cenu se vzpouzet, musel jsem lokalitu opustit. Slabou útěchou při cestě člunem k naší lodi byl doprovod asi osmi běluh severních. Jsou to nádherná zvířata, pozoroval jsem je poprvé.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Protektorfjellet, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/7.1, @1/800 s, ISO 800, 24. července 2013 16:40:30

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/7.1, @1/500 s, ISO 800, 25. července 2013 21:07:39

Pátrání v civilizaci u Longyearbyen

Liška u ledovce, dovádějící liščata ve skalách, pořád mi ale do příběhu něco chybělo. Chtělo to nějakou “klidnější” dospělou lišku, ideálně s úlovkem v tlamě. No, a třeba v hezkém světle, tak by jí to obzvlášť “slušelo”.
Když jsme se po deseti dnech na lodi dostali na pevninu a blížil se náš odlet domů, půjčili jsme si na jeden den auto s předsevzetím, že budeme jezdit tak dlouho, dokud v okolí města Longyearbyen nějakého dalšího lišáka nenajdeme. Ono toho sice po okolí moc nenajezdíte, silnice tu mají dohromady asi 20 km, ale když se budeme okolím města opakovaně projíždět a koukat do dalekohledu, lišku musíme najít.
Vytipováno jsem měl několik míst. Říkal jsem si, trochu znaje jejich chování, že by lišky mohly být někde u vody (uhynulé ryby), v blízkosti obydlí (odpadky) nebo v koloniích alkounů malých ani ne 5 km od města (tradiční potrava).
Nakonec to netrvalo ani tak dlouho. V poledne jsme dostali auto a už před 20. hodinou večer Bohdan zahlédl z auta prvního lišáka. Ne, že by měl lepší oko, ale liška polární byla na jeho straně řidiče (v autě hlídal Bohdan levou stranu a já pravou), tzn. k prvnímu zahlédnutí měl jasné dispozice.
Jak se ukázalo v dalších minutách, polární liška byla k našemu počínání velmi přívětivá. Zdržovala se v okolí aktuálně opuštěného domku, kde sbírala drobky z terasy. Pobíhala i v okolní trávě se suchopýrem a tu a tam něco zahrabala.
Naše cvičení vleže s teleobjektivy ignorovala. Škoda, že chvíle, kdy byla fotografie hezká s pozadím hor, trvaly jen pár vteřin. V pozadí za liškou se tak ve fotografiích častěji vystřídalo skoro vše - auto, sněžné skútry, barák nebo popelnice. Ale i to k dokumentu o jejím chování na Špicberkách patří.
Několik hodin s krátkými přestávkami jsme běhali okolo domečku a lišku fotili. Doufali jsme v nějaké atraktivní pohledy a zajímavé příležitosti. Až do chvíle, kdy se nám nepochopitelně a záhadně vypařila. Rozhodli jsme se, že se v noci vrátíme.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/7.1, @1/2500 s, ISO 250, 11. dubna 2017 19:23:34

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM, f/5.0, @1/800 s, ISO 500, 25. července 2013 21:20:24

U polární lišky doma ve skalách

Noční hledání (za absolutně denního světla, jsme přece v Arktidě), bylo obtížnější, přestože jsem ji v suťovém poli pod strmým svahem hory asi 300 metrů od silnice z auta dalekohledem poměrně rychle zahlédl. Štrádovala si to v šutrech ve stráni pod hnízdištěm alkounů malých. I když jsem ji stále důsledně držel v dalekohledu, v mžiku zmizela. Musela tam mít noru!
Za pár minut už jsme byli na úpatí suťáku, v místě, kde se liška vypařila. Přestože jsme tam pečlivě hledali skoro hodinu, lišku ani noru jsme neobjevili. To, že jsme byli blízko, mi potvrdilo několik nálezů. Objevil jsem kůstky ptáků a chuchvalce zbytků bílé heboučké zimní srsti polární lišky.
Když jsem tuto relikvii držel v ruce, slíbil jsem si, že se za tímto nádherným zvířetem vrátím někdy v zimě. Sněhobílý kožíšek v bílé sněhové pláni je přesně to, co by se mi ve fotografiích líbilo.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/4 DO IS II USM +2x III, f/8.0, @1/250 s, ISO 800, 6. března 2019 16:23:29

Zoufalé hledání ve sněhových pláních

Uběhla dlouhá doba a já se v zimě roku 2017 na Špicberky vrátil. Měl jsem naplánovanou druhou expedici za ledními medvědy, ale hned od začátku jsem si říkal, že budu všechen čas na pevnině v okolí Longyearbyen věnovat fotografování polárních lišek. Byl začátek dubna, všude ležela spousta sněhu, teploty okolo -24 stupňů a liška měla mít bílou srst. Bohužel to bylo obtížnější než jsem si naplánoval.
Před odplutím naší lodi dále na sever za medvědy ledními bylo naše hledání úplně marné. Přitom jsem pro objevení lišky v danou chvíli a podmínkách vymyslel to nejlepší. Uvažoval jsem, že když je nyní většina ptáků z kolonií na zimu pryč, má liška jiný jídelníček. Říkal jsem si, že jestli jediným ptákem v zimě je tu bělokur horský, liška se určitě bude zdržovat v blízkosti jeho výskytu. Z pevninského Norska a pátraní po pižmoních severních jsem si pamatoval, že bělokuři vyhledávají spíše od sněhu vyfoukané hrany kopců a stráně, kde mají větší šanci prohrabat se k potravě. Přesně takové místo jsem několik kilometrů za letištěm, kousek za posledními chaloupkami místních obyvatel, našel.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/7.1, @1/400 s, ISO 1000, 25. července 2013 20:59:41

Liščí stopy na konci civilizace

Zimní krajina sněhem zapadaných Špicberků je nádherná. Všudepřítomní sobi polární se snaží prohrabat sněhem k potravě, všude bílo, nikde ani noha. Pokud najdete ve sněhu nějakou stopu, je to ta vše, zafoukaná z předešlého dne.
Bohužel nádherná severská idylka tu skrývá jednu poměrně reálnou nástrahu - lední medvědy. Tahle obrovská šelma je jediné zvíře na Zemi, pro které je člověk potravou. Pokud medvěda ledního v přírodě potkáte, máte 100% šanci, že vás napadne, a 50% šanci, že setkání přežijete.
Všude na Špicberkách mimo civilizaci je právě proto doporučeno nosit zbraň, pro případ nejhorší, když se s šelmou setkáte. My jsme zbraň neměli. Nemám zbraně rád, nebyl čas na vyřizování a nosit k mnoha kilogramům fotografické techniky ve sněhu ještě 12kilogramovou starou pušku nejde.
Kromě soustředěného pátrání po lišce nám tak v naší čtyřčlenné skupině přibyla jedna starost navíc. Stále jsme pečlivě dalekohledem prohlíželi kopce v dálce, jestli se k nám náhodou neblíží nebezpečí v podobě medvěda ledního. Musím přiznat, že s tímto vědomím jsme si hledání lišky polární moc neužívali a možná i proto jsme ji nezahlédli ani jednou.
Na vytipované lokalitě bylo mnoho čerstvých stop. Jak od bělokurů, kterých tu mohlo být několik desítek, tak samozřejmě od lišek. Později dokonce i naše stopy a když jsme museli odplout lodí na sever, byly tu i čerstvé stopy lišek v našich stopách. To zvíře tam prostě bylo, jen na něj potřebujeme více štěstí. Věděl jsem, že jak se vrátíme z plavby na pevninu, zkusíme to znovu. Před odletem jsme měli 24 hodin na to lišku polární najít.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/4 DO IS II USM +2x, f/9.0, @1/400 s, ISO 1000, 7. března 2019 9:53:21

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/2.8L IS II USM, f/5.0, @1/8000 s, ISO 1600, 11. dubna 2017 18:35:51

Konečně liška na stráni s bělokury

O týden později se ke mě krátce při vylodění v Longyearbyen dostala zpráva, že asi kilometr nad letištěm je ve stráni pár dní uhynulý sob polární, což by mohla být prima příležitost k pozorování lišek. Zbytečně jsme akci “Liška polární v zimě - podruhé” neodkládali a hned se tím směrem nejrychlejším možným způsobem vypravili. Už když nás taxík na konci silnice vysazoval, kroužící rackové dávali jasně tušit, že tu nějaká nečekaná potrava bude. A taky že ano, ohlodané zbytky soba jsme našli, bohužel všechny stopy lišek v blízkosti mi přišly starší...
Prošli jsme i širší okolí, ale ani chlup. Po krátké poradě se Mirek s Honzou rozhodli vrátit a my s Jirkou se vydali na několikakilometrový pochod sněhem k “Bělokuří stráni”, kde jsme zkoušeli najít lišky před týdnem.
Přestože byl velký mráz, jak se pochodovalo sněhem, bylo najednou vcelku vedro. Po asi hodině a půl jsme došli do cíle a rozdělili se, že oblast projdeme. Ten, kdo první lišku najde, zavolá.
Pro krátký odpočinek jsem si vybral vyvýšené místo na stráni, abych měl s dalekohledem přehled. Pochod sněhem a další hodina sledování čerstvých liščích stop v lokalitě mě vyčerpala.
Ani ne za deset minut vidím v dalekohledu Jirku a jen pár metrů vedle něj lišku polární, jak se žene mým směrem! Rychle jsem vzrušeně připravil fotoaparát a udělal jsem první sérii lišky polární běžící po bílé sněhové pláni. Štěstím jsem se málem rozbrečel.
Přestože jsme pak měli lišku na dohled ještě pár desítek minut, kromě krátké příležitosti, kdy si sedla a pustila nás k sobě na pár metrů, moc dalších příležitostí pro fotografování nebylo. Přestože bylo okolo 20. hodiny, slunce pod jasnou oblohou bylo příliš ostré. Západu slunce jsme se s liškou nedočkali. Můj poslední pohled na ni byl, jak se žene sněhovou plání se vzdálenými kopci Špicberků v pozadí. Vím, že se sem speciálně za ní na pár dní někdy v zimě vrátím.

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/4 DO IS II USM, f/5.6, @1/800 s, ISO 800, 7. března 2019 16:25:39

Potřetí s liškou v Arktidě

Pokud se mi v přírodě něco líbí, baví mě se pořád vracet. Věděl jsem, že jak se sejdou fajn kamarádi se společným fotografickým zájmem na Špicberky se v zimě vrátím jen kvůli lišce polární. Třeba jen na pár dní.
Dlouho jsem to nevydržel a březnu 2019 jsem se do Arktidy vypravil s Michalem, Vaškem a Vláďou. Přestože jsem Vláďovi slíbil i bělokura, liška polární byl náš hlavní cíl. Čtyři dny, v termínu, kdybychom si mohli v noci užít i pohled na polární září.
Po prvním dni s liškou jsem musel konstatovat, že jsme to s liškou polární čekali lehčí. Našli jsme dvě a obě zdrhnuly. Dokonce i ta, co měla rozežraněho uhynulého soba. Po vzpomínce na rok 2017 se mi ale ulevilo, lišky tu jsou a věřil jsem, že dostaneme další šance.
Nakonec jsme při dohromady osmi ranních a večerních výpravách lišku pokaždé fotografovali, přestože na mém oblíbeném místě (které jsem pojmenoval “Bělokuroviště”) bylo všechno jinak.
Letos bylo poměrně málo sněhu a na mnoha exponovaných místech byl zcela vyfoukaný do ledových ploten, ze kterých tu a tam trčely kameny. Což pro nás nebyl vhodný terén pro stoupání po svazích a nahánění lišek - dlouho po návratu jsem byl s častých pádů plný modřin.
Bělokuři (tradiční potrava) byli rozptýlení všude možně a lišky hodovaly na slabých kusech sobů, kteří nám v tom arktickém mrazu umírali před očima. Když jsme během večera nacházeli mrtvé soby, které jsme ještě dopoledne živé fotografovali, vůbec nám z toho veselo nebylo. I to je ale příroda.
Díky tomu měly lišky polární potravy dost, dva dny vždy žraly a schovávaly žrádlo po okolí, pak s plným břichem odtáhly lehly a spaly.
V knihách o chování zvířat se toho dozvíte mraky, ale opravdové poznání přijde vždy až v terénu. Jen tam se o zvířatech naučíte věci, které si nikde nenačtete.
Když jsme konečně zjistili jak “naše” čtyři lišky fungují a znali každého soba, kterému zbývalo pár dní, než se stane liščí potravou, museli jsme ráj divoké přírody opustit a vrátit se domů.
Přestože by se mohlo zdát, že jsem už s liškami polárními zažil dost, moc rád využiji každé příležitosti se k nim vrátit. Vím, že to s nimi zase bude něco úplně jiného...

Související odkazy
Články o fotografování přírody
Nabídka fotografií na fotobance Shutterstock
Nabídka fotografických workshopů

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM +2x III, f/7.1, @1/640 s, ISO 800, 25. července 2013 21:10:38

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X, EF400mm f/2.8L IS II USM, f/6.3, @1/400 s, ISO 500, 25. července 2013 21:30:15

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/4 DO IS II USM +2x III, f/9.0, @1/320 s, ISO 800, 6. března 2019 10:50:09

Liška polární (Vulpes lagopus) Arctic Fox, Lyngyaerbyen, Špicberky, Norsko
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS-1D X Mark II, EF400mm f/4 DO IS II USM, f/6.3, @1/320 s, ISO 500, 7. března 2019 16:28:12

Fotograf
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo

11. 04. 2019 , kategorie: příroda, savci

Klíčová slova

Norsko Arktida Norsko liška liška polarní zima sníh Špicberky Svalbard

Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(5 příspěvků) Přidat komentář

Michal Mašík

Pěkné čtení a fotky. Dvanáctá od začátku je super.

před 5 roky

Ondřej | www.NaturePhoto.cz

Michale, jsem rád, že se líbí, vyfotit to šlo v pohodě, ale zpracovat RAW, to bylo na dýl...

před 5 roky

Hana Bodláková

Krásné fotky a povídání. Hned bych jela taky. Díky

před 5 roky

Ondřej | www.NaturePhoto.cz

Díky, jsem rád, že se líbí. Naštěstí se tam dá vcelku rychle dostat s jedním přestupem a občas je i levnější letenka, hlavně v létě. Na zimu to chce trochu kliku.

před 5 roky

Miloš Truhlář

Ondro, krásné povídání a super fotky. Moc se mi líbí ty s prostorem. Už dlouho patříš mezi ty wildlifefotografy, kteří tuhle spíše reportážně dokumentační disciplínu posunují výrazně k výtvarnu. Děkuji

před 5 roky

Ondřej | www.NaturePhoto.cz

Ahoj Miloši, děkuji za milá slova, ideu jak by to mělo ideálně vypadat tuším, ale pořád se učím :-) Navíc ta zvířata ne vždy spolupracují...

před 5 roky

Alena Vanžurová

Ondro, paráda !

před 5 roky

Ondřej | www.NaturePhoto.cz

Díky!

před 5 roky

Vladimír

Nádhera! Zatímco část fotografů divoké přírody furt řeší jak přinutit Olympus ostřit ochočené letící sovy, někdo jiný má klid na dokumentovaní divoké přírody.

před 5 roky

Ondřej | www.NaturePhoto.cz

Já jsem konzervativní, techniku nesnáším, nic nového se mi učit nechce. Mě v podstatě na 90 % fotek stačil už Canon EOS 5D Mark II v roce 2008. Je mi líto lidí, kteří si myslí, že jim nový foťák udělá lepší fotku...

před 5 roky