Finská divočina, barevnější podzim

Medvědí školka

Na to, že se fotografům u těch třech jezírek na finsko-ruské hranici předvádějí i medvědice s medvíďaty už jsem si zvykl. I když se vracím vždy s pokorou, v divoké přírodě není jistého nikdy nic. Letos na konci září to ale bylo před našimi fotografickými kryty jak v medvědí školce.
Kromě možná až třech velkých dospělých medvědích samců se tam producírovaly tři medvědí maminy. Jedna měla čtyři dvouroční medvíďata (to jsou ta, co jsme fotografovali před rokem), jedna medvědice měla dvě roční medvíďata (i ta chodila docela pravidelně) a třetí medvědice měla tři roční medvíďata (ta byla opatrná, fotografovat se skoro nenechala).
Bohužel, jako obvykle, udělat společnou fotografii medvědice, jak se k ní všechna medvíďata tisknou a pózují s upřeným pohledem do objektivu, nejde. Ta roztomilá chundelatá stvoření ženou někdy i desítky metrů neohroženě před maminou. Vlastně je úspěch, dostat je všechny do společné fotky, která zabírá 150 metrů. Přesto jsem po klientech, kromě jiných nápadů, chtěl ať se o toto pokusí.
Ani nemusím psát, že když je více medvědů pohromadě, není nouze o zajímavé příběhy do fotky. Nejočekávanějším momentem vždy bylo, když se jedno medvídě zaběhlo, nebo zdrželo dále, než byla medvědice ochotna tolerovat. To se vždy postavila na zadní a začala medvíďata hlasitě svolávat.
Tajně jsme do fotky doufali i v nějaký konflikt mezi dospělými samci. Bohužel, když se náhodou v oblasti potkali, jeden už z dálky prohnal druhého. Bez toho aby se do sebe pustili.

Pózující rosomáci

Letos v září jsme měli štěstí i na rosomáky. Jak nyní u počítače detailně procházím kresby jejich kožichů, viděli jsme před týdnem minimálně tři z populace 280 rosomáků Finska a dlouhé příhraniční oblasti lesů blízkého Ruska. V Evropě jejich moc nežije, takže radost. A radost je ještě větší, že šancí na fotku bylo dost. Jak vždy fotografy straším, že rosomák se nikdy nezastaví, tak jsem jim vlastně lhal. V několika situacích se dokonce dalo říci, že vyloženě pózoval. Což je po mých zkušenostech  s nimi věc naprosto nevídaná. Stejně jako to, že si na ty výlety před naše kryty rosomáci vybrali čas v nejhezčím světle dne. A ne jako obvykle tmu, kdy jsou sotva vidět a objektivy už automaticky skoro neostří.
Lze jen těžko odhadnout, v jakém vztahu ti jednotliví rosomáci byli. Protože si nešli vyloženě po krku, i když si byli často na dohled, myslím, že byli příbuzní. Klidně to mohl být samec, samice a už odrostlejší “rosomáče”.

Termín do Finska v září 2023 je téměř obsazený, při zájmu o společnou cestu mi ale napište (kompletní cenu opět předpokládám 29 000 CZK). Současně připravuji cestu do Finska za vlky, na dobu kdy bude sníh.

Související odkazy
Články o fotografování přírody ve Finsku
Nabídka fotografických workshopů
Fotografie medvědů ve fotobance Shutterstock