Přestalo pršet
Stejně jako minulých 20 let – ano, tak dlouho už každý rok do Kostariky jezdím – přesně 10. prosince skončilo zase období dešťů.
To sice neznamená, že už na vás při focení nespadne ani kapka, ale nijak vás to občasné krápání (obvykle) při focení nelimituje. Ba právě naopak, déšť se nám do fotografií hodí. Někteří šikovní fotografové, třeba Peťule loni, jej vyloženě vyžadují a pokud ho u tukanů není dost, jsou zklamaní. Pro fotky je vždy lepší, když leje, než když celý den praží sluníčko pod jasnou oblohou. Toho kontrastu je pak příliš.
Proto do Kostariky nejezdím „v sezoně“ od ledna do dubna, kdy je slunce moc a déšť je svátek. Ani od května do listopadu, kdy může pršet hodně, obzvlášť na té karibské straně hor a na pobřeží Kostariky.
Díky zkušenostem nemusím být na cestě překvapený, že v období dešťů v Kostarice opravdu prší. Jako pár týdnů před mým příjezdem několik skupin fotografů z Česka, kteří se kvůli vodě nedostali na místa svých vysněných itinerářů.
I tak musím přiznat, že se „něco děje“. Letos to bylo (to = „divné počasí“) vše takové nějaké opožděné. Trogoni a momoti ještě nebyli na svých obvyklých místech, jako by se jim ještě nechtělo být vidět pro partnery, obhajovat svá teritoria. Tam, kde jsem je v minulosti slýchal a nacházel, nic. Jako by ještě tak dva týdny potřebovali. Bavil jsem se o tom s Josém, sám fotograf se třemi desítkami let zkušeností z Kostariky, a cítil to stejně. Na závěr debaty mě potěšila jeho slova, že už mám zkušeností jako fotograf narozený v Kostarice.
A další vyznamenání jsem dostal, když jsem dohledal rozestavěné hnízdo kolibříka vulkánového, kterého jsem nad hlavou zahlédl, jak létá s kousky mechu v zobáku.
V Kostarice jsem doma.
Malpa kapucínská (Cebus capucinus) White-throated Capuchin monkey, Ró Tarcoles, Kostarika
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Sony ILCE-1, Sony FE 600mm F4 GM OSS (SEL600F40GM), 600.00 mm, f/4.0, @1/125 s, ISO 500, čtvrtek 12. prosince 2024 13:11:15, 12-2024-1597.jpg
Komentáře ke článku
(1 příspěvků) Přidat komentář