Výhodné nevýhody vlastního auta se stanem
Vlastně je to jednoduché. Z JARu si necháte do Maun přistavit vybraná auta se stany, zajistíte si dostatečně dopředu kempovací místa v lokalitách, která chcete navštívit, zaplatíte vstupy do parku, koupíte letenky, pořídíte na místě zásobu potravin, vody, vína a pohonných hmot a můžete vyrazit. Afrika je jen vaše.
A nyní, jak je to skutečnosti bude.
Přiletíte do Maun, auta nikde, nakonec vám dají ta, která jsou pro váš itinerář absolutně nevhodná (detaily příhody možná zpracuje Martin). A na to se jak magnet nabaluje spousta problémů, které ve finále itinerář naruší a cestu významně prodraží. Ano, vlastní auto na řízení je pořád výhodou, ale převezměte si jen to, co jste si objednali.
Vše ostatní funguje dokonale. Na bráně národního parku o vás vždy vědí a přidělí hned parkovací místo v kempu. Itinerář je potřeba kvůli rezervacím dodržovat, ale jak jsme se sami přesvědčili, zrovna v březnu bylo všude tolik kapacit, že se na některých místech klidně dalo zůstat déle.
Auta mají na střeše rozkládací stan, kdy rozestavení zabere dvě minuty a skládání maximálně pět. Pro mě naprosto ideální. Nechápu, proč přeplácet v Africe bydlení, nepotřebuji mít po návratu od zvířat napuštěnou horkou vanu s bublinkami. Když jsme byli v Maun na opravu auta a spali v hotelu, těšil jsem se do stanu, že se hezky vyspím. K přírodě jste ve stanu opravdu kousínek a vše je takové opravdovější. Například, když jdete v noci čůrat, může vás něco sežrat - prostě paráda!
Kromě domečku máte v autě všechno a jste v divočině naprosto soběstační. Na samostatnou autobaterii jede prostorná lednička, máte plynový vařič a kompletní sadu všeho myslitelného nádobí a příborů. Pro pohodné kempování je v autě velký hliníkový stůl a rozkládací židličky. Prostě pohoda zabalená na cesty.
Snad jedinou nevýhodou, obzvlášť pro ne-kuchaře, jako jsem já, je to, že si musíte vařit. Trochu to bere čas, kdy by se dalo fotit a někdy je po celodenním trajdání dost únava. Občas žerou komáři, může pršet. Ale myslím, že to naše africká skupinka zvládala výborně, měli jsme totiž jasně rozdělené kompetence. Někdo připravoval jídlo, někdo stál u vařiče, další udržoval oheň (aby nepřišla na večeři nepozvaná zvířata), jiný myl špinavé nádobí. Nezastupitelnou úlohu ve tmě večerního shonu a vaření jídla pak měl tzv. “nalívač vína”, jehož povinností bylo udržovat skleničky všech zúčastněných plné.
Pošmákli jsme si náramně. První dny jsme z ledničky v autě vytahovali steaky, ale i když se zásoby postupně ztenčovaly, dokázali jsme pod vedením Hanky, jako šéfkuchaře, vykouzlit lahůdky. A ta jihoafrická vína, výborná a za pár korun!
Cibetka africká (Civettictis civetta) African civet, Moremi GR, Okavano, Botswana
Ondřej Prosický | www.NaturePhoto.cz, Canon EOS 5D Mark IV, EF70-200mm f/2.8L IS II USM, f/3.5, @1/125 s, ISO 5000, 18. března 2018 22:26:46
Komentáře ke článku
(2 příspěvků) Přidat komentář