Fotografování krajiny ve Slovinsku

Inspirativní pohledy ze Slovinska

Najít nějaké fotografie krajinářů se zkušeností ze Slovinska není problém, motivy se opakují a při troše šikovnosti se dá snadno zjistit, kde místa jsou. Fotografie hezké, mění se jen podmínky. Kromě významného motoru užít si společných pět dní, jsme měli touhu tomu při dobrých podmínkách něco přidat. Kromě toho byly v plánu i lokality, které nám sice po prolézání google.com připadaly atraktivní, ale poměrně neskromně jsme si říkali, že bychom to třeba vyfotografovali lépe. 
Vytipovalo se asi osm míst, Vojta zařídil příjemné ubytování v Bohinjska Bistrica a v termínu naplánovaném do vrcholného podzimu jsme ve skupině osmi fotografů vyrazili. A aby bylo ještě veseleji, v průběhu akce se nám připojil Pali se dvěma kamarády ze Slovenska.
Chybělo nám vlastně jen jedno. Nikdo nemohl zaručit, že vyjdou podmínky, což je při fotografování krajiny věc naprosto zásadní. Chtěli jsme východy i západy se sluncem, stromy barevné podzimním listím, ranní mlhy, dalekou viditelnost nebo vodopády s dostatkem vody.

Když počasí předčí očekávání

Mimo Česko jsem byl fotografovat přírodu více než 100x. Pokaždé, když za konkrétními motivy vyjíždím, mám nějaké touhy a očekávání, jak by příležitosti a podmínky měly vyjít. To vysněné je vždy 100 % a tvrdím, že budu po fotografické stránce spokojený pokud to na cestě vyjde alespoň ze 70 %. Jen tu a tam se stane, že příležitosti předčí mé touhy (čím déle fotografuji, tím jsem náročnější). Ale aby něco bylo tak významně lepší než přání před cestou se mi stalo poprvé až nyní ve Slovinsku.
Vlastně jsem se chtěl prioritně jen “pohodově vyvětrat s kamarády”, udělat pár “lepších pohlednic” z atraktivních míst a trochu se intenzivně rozfotit před blížící se cestou do Namibie. Ale po asi pěti letech abstinence mě focení krajiny zase tak chytlo, že jsem byl s fotoaparátem permanentně v euforii.
Počasí vyšlo dokonale. Každé ráno svítání se sluncem, podobně i západy, mlha tam, kde měla být, vodopády s optimálním stavem vody a poměrně nízký stav dalších návštěvníků a fotografů, kteří by se nám do fotografických kompozic pletli.
Snad jediným drobným škraloupem bylo každodenní vstávání mezi 4. a 5. hodinou a to někdy poměrně dlouhé ježdění po lokalitách. Ale oboje k fotografování krajiny patří a nikdo z nás s tím neměl problém. Tedy když pominu to, že se mi jako navigátorovi při čučení do mapy a projíždění horských serpentin chtělo tu a tam zvracet.
Pouze jedno ráno jsem si vyloženě neužil. Zapomněl jsem totiž na baráku stativ, bez kterého fotografii před svítáním neudělat. Čučel jsem v tom temném ránu cestou k autu
v polospánku do map a stativ zůstal u dveří. Naštěstí mi na pár minut půjčili stativ nejdříve Petr a pak Jirka. Ještě jednou jim veřejně děkuji, protože jinak bych bych asi vylezl na ten posed, co nám tam kompozičně vadil a skočil dolů. I když musím přiznat, že i bez focení bylo to ráno nádherné a člověk vnímal mnohem více detailů... 

Moc děkuji kamarádům za prima společnost, dokonale jsem si to užil, i nějaké ty “lepší pohlednice” vznikly. Žádné umění, jen co se dalo rychle zpracovat. Něco snad ještě později vydoluji.

Slovinsko 10-2018 jsme absolvovali v sestavě Ondřej Prosický, Vojta Herout, Michal Vitásek, Ivan Anderle, Petr Pazour, Jiří Farkaš, Michal Kvarda, George dH, Pali Hradisky

Související odkazy
Články o fotografování krajiny
Fotografický workshop Krajina Českého Švýcarska
Fotografický spolek Fotopivo.cz