Kolibřík běločelý, se sněhobílou čepičkou

Jak jsem na přelomu roku slíbil, napsal jsem pár řádků o fotografování mého nejmilejšího kostarického kolibříka. Cesta k publikovatelné fotografii byla hodně trnitá, a ani do budoucna si nemůžu být jistý zdařilým výsledkem, pár kousků se snad ale povedlo. Fotografování kolibříků je ve srovnání třeba s pěvci v Česku poměrně nenáročná idylka, jsou ale druhy, kde musí být fotograf obětavější.

Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost: 560.00 mm, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. prosince 2012 14:54:53, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) První poznávání se samičkou
Už v roce 2010, kdy jsem oblast za vesničkou Tuís zištně navštívil poprvé, bylo pátrání po kolibříkovi běločelém (Microchera albocoronata) hlavní náplní. Myslel jsem si, že když zůstanu celý den u těch správných květu, drobný fialový ptáček s bílou čepičkou se objeví.
Ale bez úspěchu.
Pouze párkrát se v keřích objevila stejně drobná samička, která byla jak etalon všednosti (jak už to u samiček kolibříků bývá). Šedozelená, se světlým bříškem a bez lesku.
I tak ale na ní intenzivně útočili jiné druhy kolibříků. Já tak tušil, že i kdyby se jednou za hodinu na dvě vteřiny zázrakem objevil krásný sameček, stejně jej nevyfotím. Jistě by se pohyboval hluboko v keři, kde by měl klid, bez šance je skrze květy objektivem zaostřit.

Užitečné rady od místních
Nevzdal jsem se.
Do itineráře pro prosinec 2012, jsem nadějné místo na karibské straně pohoří Talamanca zařadil znovu. Trochu jsme se na samečky kolibříka běločelého na ubytování vyptávali a zdálo se to nadějné. Druh se vyskytuje pouze v úzkém pásu táhnoucím se od Kostariky k Panamě a k běžným rozhodně nepatří.
Přímo u naší lodže prý ne, ale o pár výškových metrů níž jsou další dva domy se zahradou, kde kvetou hluchavkovité rostliny (keře) rodu Stachytarpheta (pravděpodobně Stachytarpheta frantzii)  mnohem více, není tam příliš jiných druhů kolibříků a ten můj vysněný se tam objevuje opravdu často.
Hned na odpoledne jsme se s Jirkou a Petrem vydali na průzkum.

Klidné místo plné rozkvetlých keřů
Opravdu tam byli. Ani ne kilometr od našeho ubytování, u domu na cestě k hlavní silnici, bylo v řadě několik keřů rodu Stachytarpheta, které jsou pro kolibříka běločelého to největší lákadlo. Už když jsme se blížili, viděl jsem prvního, jak pomalu vlaje uvnitř keře, nic jej neruší a svojí fialovou barvou krásně ladí k drobným růžovofialovým kvítkům. Rozkvetlých keřů bylo hodně, kromě poměrně neagresivního kolibříka ploskoocasého (Discosura longicauda) tu žádní jiní nebyli, proto se dalo předpokládat, že můj krasavec z bílou čepičkou vydrží déle.
Zahrada byla opuštěná, od majitele jsme povolení měli, proto jsem věděl, že tu budeme tak dlouho, dokud se něco prezentovatelného nepovede. To jsem ale ještě netušil, jak obtížné to bude.

Drobný kolibřík na cestě ke sladkému květu
Co se týče fotografování kolibříka běločelého je s tím spjato několik problémů. Když pominu to výše popsané (že se opravdu špatně hledá), je tu několik úskalí technického rázu.
Druh je po kolibříkovi jiskřivém (Selasphorus scintilla) ten hned ten druhý nejmenší v Kostarice, dlouhý jen 5-6 cm, hmotnost 2.5 g! Už dostat ho v pohybu do hledáčku objektivu chce minimálně tři dny intenzivního trénování a sledování zákonitostí jeho letu a logičnost navracení ke květům. Když už ho do hledáčku dostanete, budou vám jistě vadit okolní větévky, protože kvůli většímu klidu na nasávání se pohybuje nejčastěji uvnitř keřů. Kde je i focení klidně sedícího kolibříka problém.
Navíc, přestože není kolibřík běločelý v letu žádný rychlík, u květu se nezdrží, ale v podstatě jen stále přelétá bez zastávky (květ jen olízne).

Technické limity obtížného fotografování
Přiznávám, že po těch třech dnech, lze v keři hustě obaleném růžovými kvítky poměrně přesně vytipovat trasu, kudy bude hladový kolibřík okolo “brousit”, což velmi výrazně zvýší šance k pořízení fotografie. Můžete si počkat s objektivem nasměrovaným na ten správný kvítek, až kolibřík do hledáčku vletí, jen zaostřit a vyfotit.
Bohužel, času, který by kolibříci trávili u fotitelných květů tolik nebylo, kolibřík je malý, je málo světla (nebo je naopak příliš ostré slunce), hloubka ostrosti děsivě malá.
Fotografie byly rozmazané, případně zaostřené na bříško a hlavička mimo.
Fotografování kolibříka běločelého bylo nesrovnatelně obtížnější než u aranžovaných květů na zahradě v případě jiných druhů kolibříků. Opravdová divočina, stále otevřený výsledek.

Potěšení z několika fotografií
Nijak mě proto nyní vůbec nepřekvapuje, že z těch možná dohromady deseti hodin fotografování mám s odřeným uchem možná osm fotografií.
Ale to přesně to, co mě na tom baví, s každé povedené fotografie mám pak větší radost a focení si o to víc užiji.

Související odkazy
Kolibříci v Kostarice, L´art pour l´art
Kolibříci v Kostarice, zase o kousínek dál

Kolibříci, natáčení videa digitální zrcadlovkou
Únorová Kostarika, pokus o vzpouru
Fotografování kolibříků v Belize
Video - fotografická idylka u kolibříků
Sylfa vlajková, v huňatých bačkůrkách
Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera)
Fotograf kolibříků botanikem v tropech
Za kolibříky do Ekvádoru
Kolibřík, létající drahokam
Fotografování kolibříků v tropickém lese
Kolibřík na hnízdě, trochu jinak
Kolibřík, divadlo na dešti
Portfolio Kolibříci
Fotografie kolibříků ve Fotobanka

 

Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost: 560.00 mm, Clona: 5.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 9. prosince 2012 13:53:52, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost: 560.00 mm, Clona: 4.5, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. prosince 2012 14:54:13, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost: 560.00 mm, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. prosince 2012 15:37:31, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisková vzdálenost: 400.00 mm, Clona: 3.2, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. prosince 2012 16:04:59, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap, Autor: Ondrej Prosicky, Copyright: www.NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM +1.4x, Ohnisková vzdálenost: 560.00 mm, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/160 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 10. prosince 2012 15:49:33, Turrialba, Cordillera de Talamanca (Kostarika) op_700px  Ilustrační snímek, který dokládá, že jsem si s kolibříky poletujícími v keři opravdu nevěděl rady. Foto: Petr Izdný

Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Kolibřík běločelý (Microchera albocoronata) Snowcap (samička), Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 7D, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800 mm, stativ Gitzo, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 1000, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ano, Vytvořeno: 9. prosince 2010 14:47:30, Turrialba (Kostarika) 

 

 

Fotograf
Ondřej Prosický
Ondřej Prosický

se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než čtyři desítky autorských výstav.

K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní fotografické soutěže Wildlife Photographer of the Year. Členem Asociace profesionální fotografů České republiky je od roku 2009. V květnu 2011 udělila Evropská federace profesionálních fotografů Ondřejovi Prosickému titul QEP (Qualified European Photographer) v kategorii Wildlife Photography a v témže roce získal v Bruselu ocenění FEP Landscape Golden Camera. Nejnovějšími oceněními jsou nominace a hlavní ceny soutěží Czech Press Photo, Czech Nature Photo a z Festival de l'Oiseau et de la Nature ve Francii.

Vloženo
08. 04. 2013 , kategorie: příroda, ptáci
Sdílejte s přáteli

Komentáře ke článku

(5 příspěvků)
Přidat komentář

Přidat komentář

pecak
paradni WL, jak byva u tebe zvykem. Jen tak dal!
Karel
podařené
Vrkoslav
Takové dělo na tak malé ptáčky :D ;) podařené snímky- je vidět, že už to nějakej pátek děláte :)
Mecan|Photomecan.eu
Podobných snímků si budeš cenit hlavně Ty, musela to být veselice. Správný WL, žádné krmítko v ruce?
Michal Mašík
3 a 4 od konce je super.