Tetřev hlušec, když se štěstí unaví

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Western Capercaillie, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/30 s, ISO: 5000, Kompenzace expozice: -2/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 19. dubna 2011 20:30:59, Bergslagen (Švédsko)

Tokaniště uprostřed lesa
Místo jako stvořené pro fotografie. Krásný čistý les s borovicemi, s malými kamenitými pahorky porostlými světlým zeleným mechem. Když nás švédský kolega Mattias zahlcoval informacemi o probíhajícím toku tetřevů, ani jeden z naší tříčlenné skupinky nepochyboval, že v časném ránu něco nafotí. Prý je tam každý den snad osm tetřevů a dvakrát tolik samic! Už tehdy jsem mohl tušit. Oblast, kde předvádění tetřevů probíhá, je sice pro fotografování atraktivní, ale poměrně rozlehlá. Může to být území o rozloze 400 x 200 m, navíc v poměrně členitém terénu, kdy můžete mít tetřevy pět metrů od sebe a neuvidíte ani pírko.
Když jsem svůj kryt v lese přesouval, vsadil jsem na jeden krásný mechový pahorek, kde bylo poměrně hodně tetřevího trusu, v blízké vzdálenosti, s hezkým prostředím, na které mělo ráno krásně svítit slunce. To prostě mělo vyjít.

Zoufalství prvního dne
Tetřevi přilétají na tokaniště již při setmění, proto je nutné být v krytu už před 19. hodinou a již nevylézat. Strávit tak na tokaništi celou noc až do 9. hodiny druhého dne, kdy ptáci otevřený les opustí a ukryjí se na den v křovinách. Ještě z dálky slyším bouchnutí dveří Mattiasova Landroveru, který odjíždí, a jsme tu sami. Já, Láďa, o pár stovek metrů dále ve svém krytu Aleš a další dva švédští fotografové. Dávám si plechovku tuňáka s chlebem a čekám ve spacáku na setmění.
Když už je šero takové, že v uzavřeném krytu není nic vidět, poprvé je slyším. Tetřevi se s lesa stahují na dlouhá léta využívané tokaniště. Vždy jen krátké popolétnutí, mlácení křídli o větve a neohrabaný dopad. Ač mám kryt Ameristep zcela uzavřený, lze v leže krásně odhadnout směr přibližovaní a aktuální vzdálenost, jak jsou tetřevi v lese daleko.
Plác, plác o borovičky a dopad do mechu. To může být tak 50 metrů! Srdce mi jede na plný obrátky, o ničem nepřemýšlím a opatrně cpu pětistovku do směru odhadnutého dopadu. Tma je taková, že skoro nic nevidím, ale ještě černější než tma je sám tetřev. Vidím jej, jak se prochází mezi stromy. Na hranici použitelnosti, na vysoké ISO a s ruky dělám několik snímků, v domnění, že ráno pro to budou podmínky nesrovnatelně vhodnější. Vždyť kvůli ránu tu přeci sem. Bohužel, večerní, téměř noční snímek, tetřeva je nakonec jediný z pobytu v krytu. Ráno slyším tetřevy všude, čučím z krytu všemi směry, ale nic, ani pírko. Tokaniště plné, ale jako jediný v lese jsem si ani nezmáčkl spoušť. Doufám, že příště budu mít štěstí více.

Když se štěstí unaví
Jestliže se po první neúspěšné příležitosti dalo mluvit o statistické smůle, zážitek z druhého dne v krytu byla jednoznačně špatná karma. Na doporučení Mattiase beru kryt, ze kterého jeden švédský fotograf předešlého rána z blízka nafotil páření tetřevů. Krásné místo, ze kterého je vidět široko daleko. Ve svém zvráceném optimizmu vůbec nepochybuji, že by to nemohlo vyjít ani napodruhé. Bohužel, šeredně jsem se mýlil.
S večerní tmou sice přibližující se tetřevy slyším, ale jejich pozorování nechávám na ráno. Však oni se mi okolo čtvrté hodiny ještě za tmy svým klapáním zobáky a hlasitým tokáním připomenou. Nedočkavostí a nervozitou se budím ale už před čtvrtou, vylézám ze spacáku a naprosté tmě krytu se v mrazu oblékám a kompletuji fotografickou techniku. S prvním ozváním tetřevů, stále ještě za tmy, už mám objektiv na stativu a u okénka fotografické krytu. V té temnotě nemá smysl fotit, proto když se na nízké skalce objeví tetřev, jen se kochám jeho siluetou. Netrvá to dlouho, z leva se objeví jiný samec a už jej žene na travnatou mýtinu 150 metrů ode mě. Právě tady se to ráno vše odehrává, daleko a z velké části zastíněné Láďovým krytem, který má vše jak na dlani.

Přehlídka na lesní mýtince
Na loučce s několika stromy se prohání čtyři až osm samců a mnohem více samiček. Samici ze zdviženou hlavou, klapajícími zobáky a roztaženým ocasem nahánějí samičky ve snaze nějakou zaujmout, aby se mohli spářit. Některé samičky tetřevího samce v toku rovnou i doprovázejí. Z jejich toporného nakračování je vyruší jen jiný samec, který se zrovna k samičkám přiblížil více, než bylo tolerováno. Ale vše je tak daleko. S přibývajícími hodinami už nedoufám, smůla, zase nic, z Láďova krytu slyším neutichající pomalou sekvenci klapajícího zrcátka. Bohužel, moje pětistovka je celé ráno pouze drahý dalekohled. Je tu devátá hodina, poslední tetřev odlétá, i tento den nic…
Podívaná srze dlouhý teleobjektiv pěkná, ale na fotografování to nebylo. Snad jen dokumentačně zvěčňuji jednu samičku sedící na borovici nad Láďovým krytem a ze zoufalství natáčím několik krátkých videí.

Když svůj neúspěch o pár hodin později popisuji Mattiasovi, neskrývá udivený a útrpný pohled. Až moje věta, „Tolikrát jsem měl při fotografování v přírodě štěstí, že mě absence fotografií od tetřevů nerozloží, budu mít štěstí, jindy a jinde“, mu vrací usměv do tváře.

Těší mě fakt, že Láďa s Alešem, kteří mě na cestě doprovázeli, měli mnohem více štěstí. Nechtěl bych zažít situaci, že po tom, co jsem je do Švédska vytáhl, bych byl já jediný, kdo má publikovatelné fotky. Ač pro mě byl tetřev hlušec při cestě do Švédska hlavním lákadlem, měl jsem naštěstí v plánu další zvířata. S nimi už bylo štěstíčka více, o nich pár řádků příště.

Fotek tetřevů bych rád prezentoval víc, ale jiné nemám, snad za rok.

 

Související odkazy
Ostrov Texel, krátké ohlednutí
Plameňák růžový, Camargue, Francie
Camargue, za plameňáky do Francie
Ostrov Runde, průvodce fotografa
Ostrov Helgoland, nejen za terejem a tuleněm
Poštolka rudonohá, kolonie u proskleného posedu
Tenkozobec opačný, se zobákem nahoru
Kulíšek nejmenší, schovávaná na Šumavě
Mandelík hajní, opožděná sezona
Bažant, který se vůbec nebál
Tenkozobčí láska v posledních paprscích
Tetřívek obecný, mrazivá mlha
Špaček obecný ve svatebním, na berlínském trávníku
Datel černý (Dryocopus martius), na Studenci
Puštík bělavý, jak jsem fotil sovu na Šumavě
Tetřívek obecný, souboj u brány Šumavy

Seznam všech článků publikovaných na NaturePhoto.cz


Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 1.5.2011

 

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Western Capercaillie, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, fotografováno z ruky, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 6400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 20. dubna 2011 5:08, Bergslagen (Švédsko) Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Western Capercaillie, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 500 mm, stativ Gitzo, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/30 s, ISO: 6400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, Vytvořeno: 20. dubna 2011 4:59:10, Bergslagen (Švédsko)