Kvesal chocholatý, konečně

Poprvé jsem kvesala chocholatého pozoroval (a velmi mizerně vyfotil) až v prosinci 2005 v horách rezervace Monteverde. Pták si zrovna našel to nejblbější místo v lese, ve stínu stromů s bílým pozadím za hřbetem, navíc ve vzdálenosti, kdy jsem jej bez pozorování skrz objektiv jen obtížně našel. Pozorování jeho dovádění se samičkou bylo prima, ale fotky stály za prd. Od té doby jsem doufal, že příště bude lépe.

Jako vždy, když o něco opravdu stojím, přišlo na řadu studium dostupných informací, jak z literatury, tak z informací na internetu. Krom věcí o životě kvesala, jsem si tak mimo rezervaci Monteverde vytipoval další možnou lokalitu jeho výskytu. Tou byla malá rezervace západně od kopce Cerro La Muerte (3491 m).
Netrvalo dlouho a krásně to do sebe zaklaplo. Našel jsem v blízkosti pohodlné ubytování, navíc s možností fotografovat několik druhů kolibříků. Itinerář kostarických workshopů měl další zastávku a navíc velice lákovou.

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM + TC Kenko 1,5x, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 780 mm, stativ Gitzo 1227 LVL, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/125 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 21. února 2008 7:27, San Gerardo de Dota (Kostarika)Přes neúspěch během prvního termínu workshopu (kvesal byl fotografován pouze dvěma účastníky a já jsem to nebyl) jsme nakonec během druhého zastavení Savegre Lodge pozorovali kvesali jako sojky v parku. Nedaleko lodge se prokazatelně trvale vyskytují minimálně dva páry. Jejich pozorování je možné přibližně na jeden kilometr dlouhém úseku cesty, kdy je jejich nejoblíbenější zastávkou avokádový strom přibližně v polovině cesty. Nevýhodou toho stromu je pouze to, že je daleko. Snad jen to, že má kvesal skoro 70 cm dlouhá brka na ocasu, mě nedohnalo k šílenství. Můj Canon EF 400/5,6 L USM s TC Kenko 1,5 byl občas krátký a navíc byla tma. No, jak v pralese za deště. Právě tehdy, jsem se utvrdil v rozhodnutí, které mě bude stát dost peněz, ale bude definitivním řešením, co se fotografické techniky týče.

I tak, při troše trpělivosti, kvesal popolétl na nějaké pro fotografii pohledné místo a prezentovatelné snímky vznikly. Během jedné chvíle byli na jednom stromě současně dva samci a dvě samice. Oba samce publikuji v příspěvku, samice vypadají neatraktivně, proto přijdou až do Fotobanky. Protože vím, že to jde i lépe (a doufám, že se kvesalové naučí sedat na poutavější větve), příště se u nich opět zastavím.

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) Resplendent Quetzal, Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 400mm f/5.6 L USM + TC Kenko 1,5x, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 780 mm, stativ Gitzo 1227 LVL, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/100 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: -1/3 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 21. února 2008 6:48, San Gerardo de Dota (Kostarika)Kvesal chcholatý (Pharomachrus mocinno), Resplendent Quetzal
Tento po všech stránkách výjimečný pták patří do rodiny trogonů a můžete je najít (velmi obtížně) od jižního Mexika po západní Panamu. Kvesal chocholatý má dva podruhy, Pharomachrus mocinno mocinno (mexický) a Pharomachrus mocinno costaricensis (kostarický) a měl vždy důležitou roli ve středoamerické mytologii.

Kvesalové jsou velcí 36 – 40 cm, ale k jejich tělu je nutné připočíst jejich nepřehlédnutelnou ozdobu a tím je skoro 70 cm dlouhý ocas. Ptáci mají zelené tělo a červené břicho. Nezaměnitelná je i jejich chocholka na hlavě.
Nepříliš praktickou ocasní ozdobu mají jen samci. Po skončení toku jim vypadá a pak znovu narůstá. Aby uchránili tuto nezvyklou ozdobu, mají neobvyklý způsob startu. Z větve, na které sedí, nemohou vzlétnout přímo vpřed, jak to činí většina jiných ptáků, tak by si mohli ocasní pera namotat na větev a poškodit. Vzlétají proto tak, že couvnou, odskočí dozadu, a teprve pak vzlétnou.
Samice snáší dvě světle modrá vejce do dutin v kmenech. Hnízdní dutinu nijak nevystýlá. Při sezení na snůšce se střídají oba rodiče. Mláďata krmí hmyzem, drobnými žabkami a ještěry. Dospělí ptáci se naproti tomu živí hlavně plody stromů. Kvesal chocholatý je dnes už velmi vzácný. Ačkoliv je přísně chráněn, jeho nádherné peří stále láká pytláky.

Bylo by toho to na knihu, ale už se mi zavírají očíčka, dobrou noc.

Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, 16.3.2008