Zubr evropský, svítání na pastvě

První světlo

Málokdo z fotografů zvířat si uvědomuje, jak náročné je účelně do fotek využít těch sotva 15 minut, kdy vám do kompozic zasvítí to nejlepší oranžové světlo svítání. V našich zeměpisných šířkách je to děsně krátké. Nejenže v tu chvíli nemusíte mít v blízkosti hlavní objekt zájmu – zvíře, ale slunce s prvními paprsky třeba zrovna svítí úplně jinam.
Za těch dvacet let fotografování zvířat už mám trochu cvik.
Je potřeba dost předvídat (místo, čas, směr, vzdálenost, chování zvířat) a jít štěstíčku naproti. Přesně vědět, kdy a kam slunce, až přeleze stromy, zasvítí, kudy a jak rychle zvířata asi budou odcházet (zdrhat), když vás zmerčí. Mám už to nacvičené a vždy pod kontrolou.
Průšvih je, když s sebou mám klienty fotografy a chci, aby měli stejné (ideálně lepší) fotky jako já. Hordu osmi fotografů nemůžete mít plně pod kontrolou, aby divoká zvířata nevyplašila. U Bělověže to se zubry totiž není jak na pastvinách v ohradě nad Prahou. Divoká zvířata snadno vyplašíte. To v tom lepším případě. V tom horším nechci psát Jardovi na ředitelství cestovky, že dva fotografové leží na JIPu ve Varšavě poté, co je "smáznul" zubr.
Udržovali jsme si bezpečnou vzdálenost a nikomu se nic nestalo.
Samostatnou kapitolou je expozice a ostření. Zkuste fotit a přesně ostřit, když to zvíře vlastně v hledáčku přes slunce nevidíte a autofokus se nemá čeho chytit. Já si nestěžuji, mě tohle děsně baví. A když to mohu nutit klientům a třeba je pro podobné "blbosti" nadchnu, a třeba to vyjde (první ráno nám zdrhli do lesa), je to pro mě úplně nejvíc.

Divoký a vesnický

Mám rád, když se dá v přírodě alespoň na nějaké šance spolehnout. Když to se zubry na pastvinách nebo v lese „moc nejde“, tj. nejdou najít, jsou moc opatrní, na neatraktivním místě nebo ve špatných podmínkách, mám za ty roky polských výletů alternativu, která zatím vyšla vždy. Skupinku jednoho až čtyř zubrů (každý den jinak), která se zdržuje v bezprostřední blízkosti vesniček mezi Hajnówkou a Bělověží. Sice se tam jen tupě pasou jako krávy, dá se k nim přiblížit na pár metrů, ale na večerní západosluneční fotografování nenajdete lepší rohaté modelky.

Přestože to první den moc nadějně nevypadalo, vyšel opět zubří fotovýlet pro Czech Photo Travel parádně. Několik skupin zubrů v různých podmínkách a to svítání v den odjezdu bylo grandiózní finále. Ani nelitujeme, že jsme pro dobrou fotku v tom mraze museli v rozhodující okamžik svítání proběhnout strouhou plnou vody. Tímto opět děkuji Honzovi, že mi půjčil boty na řízení zpět domů. Těch 950 km bych asi se zmrzlou nohou na plynu nedal.
Díky všem spolucestujícím fotografům, to bylo fajn.
A ten komínový puštík obecný v Bělověži byl bonus navíc.

Sovisející odkazy
Povídání o focení v Polsku
Fotografie zubrů ve fotobance Shutterstock
Nabídka fotografických cest
Nabídka fotografických workshopů